§ 26 trestní zákon správní – Zabrání věci.
Trestní zákon správní · 88/1950 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 26 zákona 88/1950 stanoví, že národní výbor může zabavit věc, která souvisí s přestupkem, i když nebyla prohlášena za propadlou, a to ve třech specifických případech: pokud patří pachateli, kterého nelze stíhat nebo od jehož potrestání bylo upuštěno, anebo pokud věc ohrožuje bezpečnost či mravnost. (§ 26 zákona č. 88/1950 Sb., trestní zákon správní, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zabrání věci.
- Týká se: pachatel, vlastník
- Odkazuje na: § 25
- Judikatura: na § 26 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 88/1950 Sb.
(1) Nebyla-li věc uvedená v § 25 odst. 1 prohlášena za propadlou, může národní výbor vyslovit, že se věc zabírá,
a) náleží-li pachateli, jehož nelze stíhat,
b) náleží-li pachateli, od jehož potrestání bylo upuštěno, nebo
c) ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku anebo mravnost.
(2) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Národní výbor má pravomoc zabavit věc, i když se nejedná o klasické propadnutí věci podle § 25, například pokud pachatel není trestně odpovědný.
- Zabavení věci nastává, pokud věc patří pachateli, který sice spáchal přestupek, ale z nějakého důvodu nemůže být stíhán nebo byl jeho trest prominut.
- Věc může být zabavena i tehdy, pokud sama o sobě představuje nebezpečí pro lidi, majetek nebo veřejnou mravnost, bez ohledu na to, zda je pachatel stíhán či potrestán.
- Jakmile je věc zabavena, jejím novým vlastníkem se stává stát.
Na co si dát pozor
- Zabavení věci je možné i v situacích, kdy pachatel uniká potrestání (nelze ho stíhat) nebo mu bylo od potrestání upuštěno.
- Důvodem pro zabavení může být i samotná nebezpečnost věci, nikoli jen její souvislost s přestupkem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 26
Jak soudy aplikují § 26
… domáhala, aby žalovaným bylo uloženo vydat žalobkyni dům čp. 960 s pozemky parc. č. 2617/3 /o výměře 191 m²/ a parc. č. 2617/2, díl 2 /o výměře 40 m²/ v katastrálním území P. V žalobě bylo uvedeno, že tyto nemovitosti patřily otci žalobkyně K. B., ale byly mu zabrány v trestním řízení správním podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) dříve platného zákona č. 88/1950 Sb. Žalovaní získali tyto nemovitosti kupní smlouvou z 20.11.1969, a to na základě protiprávního zvýhodnění.
Související
§ 102 Zabrání náhradní hodnoty (Zákon trestní zákoník)§ 104 Účinek zabrání (Zákon trestní zákoník)§ 358a Výkon zabrání části majetku (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 69 Zabrání věci (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 73a Zabrání náhradní hodnoty (Trestní zákon)