7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

51 A 30/2024- 65 - text 12 51 A 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobců: a) Ing. J. Š. bytem X b) Mgr. K. V. bytem X c) M. Š., narozený dne X bytem X d) B. P. bytem X e) R. P. bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Romanem Felixem sídlem U Nikolajky 833/5, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 12 Praha 8 o žalobách na ochranu před nezákonnými zásahy žalovaného, takto: I. Určuje se, že zásahy žalovaného spočívající v neprovedení výmazů poznámek o svěřenském nástupnictví zapsaných v katastru nemovitostí u: - pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD, XE a XF zapsaných na LV XG v katastrálním území X, - pozemku parc. č. XH zapsaném na LV XCH v katastrálním území X - pozemků parc. č. XJ, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. XK, parc. č. XL a parc. č. XM zapsaných na LV XN v katastrálním území X - pozemku parc. č. XO zapsaném na LV XP v katastrálním území X jsou nezákonné. II. Žalovanému se přikazuje, aby provedl výmaz poznámek o svěřenském nástupnictví zapsaných v katastru nemovitostí u nemovitých věcí uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, a to ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit každému ze žalobců ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 16 293,60 Kč, a to k rukám jejich zástupce JUDr. Romana Felixe, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci se soud zabývá otázkou, zda měl žalovaný katastrální úřad na návrh žalobců z katastru nemovitostí vymazat poznámku o svěřenském nástupnictví. Žalovaný tak neučinil s odůvodněním, že žalobci nejsou oprávněni uzavřít dohodu o zrušení svěřenského nástupnictví. 2. Pan M. Š., narozený dne X (dále „zůstavitel“), zemřel dne X. Byl ženatý se žalobkyní a) a zanechal dva potomky, žalobce b) a c). Žalobci d) a e) jsou potomky žalobkyně a). 3. Zůstavitel v závěti ze dne 3. 1. 2018 nařídil k části pozůstalosti svěřenské nástupnictví ve smyslu § 1512 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“). Žalobkyni a) povolal za přední dědičku, žalobce b) až e) za následné dědice (svěřenské nástupce) pro případ smrti žalobkyně a). 4. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 30. 6. 2022, č. j. 22 D 1229/2021-814, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 8. 2022, č. j. 22 D 1229/2021-840 (dále „usnesení OS Prahavýchod“), byla schválena dohoda dědiců ze závěti a ze zákona o rozdělení pozůstalosti zůstavitele a bylo podle ní potvrzeno nabytí dědictví tak, že žalobkyně a) jako přední dědička nabyla mj. tyto nemovité věci: - pozemky parc. č. XA XB, XC, XD, XE a XF zapsané na LV XG v katastrálním území X, - pozemek parc. č. XH zapsaný na LV XCH v katastrálním území X, - spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. č. XI, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. XJ, a na pozemcích parc. č. XK a XL zapsaných na LV XM v katastrálním území X, - pozemek parc. č. XO zapsaný na LV XP v katastrálním území X (dále souhrnně „pozemky“ či „předmětné pozemky“). Žalobkyni a) náleželo s těmito pozemky právo volného nakládání. V případě smrti žalobkyně a) pak tyto pozemky – bude-li stále jejich vlastnicí – přejdou dle nařízení zůstavitele na žalobce b) až e) coby následné dědice. K přechodu pozemků na následné dědice mělo dojít za podmínek stanovených ve výroku IV. odst. d) usnesení OS Praha-východ. 5. Na základě usnesení OS Praha-východ byla k pozemkům v katastru nemovitostí zapsána poznámka o svěřenském nástupnictví [§ 23 odst. 2 písm. d) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)], a to v řízení vedeném u žalovaného pod sp. zn. V-9390/2022-209. 6. Žalobci uzavřeli dne 22. 5. 2023 dohodu o zrušení svěřenského nástupnictví a o vzájemném vypořádání, a to ve formě notářského zápisu NZ 120/2023 N 201/2023 (dále „dohoda“). Žalobci se dohodli na zrušení svěřenského nástupnictví a vzájemném bezúplatném vypořádání tak, že výlučnou vlastnicí pozemků se stane žalobkyně a). K výmazu svěřenského nástupnictví váznoucího na pozemcích mělo dle čl. III dohody dojít vkladem (sic!) do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí katastrálního úřadu. 7. Žalobci se poté dvěma návrhy ze dne 26. 2. 2024 domáhali u žalovaného výmazu poznámek o svěřenském nástupnictví zapsaných k předmětným pozemkům s tím, že svěřenské nástupnictví bylo zrušeno dohodou. Řízení o těchto návrzích byla u katastrálního úřadu vedena pod sp. zn. Z1174/2024 a Z-2418/2024. 8. Žalovaný těmto návrhům nevyhověl, neboť shledal, že žalobci nejsou oprávněni dohodu o zrušení svěřenského nástupnictví uzavřít (sdělení ze dne 20. 3. 2024, č. j. Z-1174/2024-208, a oznámení o bezpředmětném podání a neprovedení zápisu ze dne 3. 4. 2024, č. j. Z-2418/2024-209). Podle žalovaného svědčí žalobkyni a) coby přední dědičce pouze postavení poživatele, který může pozemky užívat a brát z nich plody. Vlastnické právo žalobkyně a) je tak omezeno. Jako přední dědička nemůže činit právní jednání, které by vedlo ke zrušení svěřenského nástupnictví. V této souvislosti katastrální úřad odkázal na § 1285 a § 1521 o. z. 9. Pro kontext soud doplňuje, že část pozůstalosti tvořily další pozemky (v katastrálních územích X), k nimž bylo rovněž nařízeno svěřenské nástupnictví, jehož zrušení si žalobci také sjednali v dohodě. Ve vztahu k těmto pozemkům se žalobci návrhy ze dne 26. 5. 2023 a ze dne 30. 5. 2023 domáhali u žalovaného výmazu výhrady svěřenského nástupnictví vkladem. Řízení o těchto návrzích byla vedena pod sp. zn. V-5724/2023-210 a V4043/2023-204. Katastrální úřad oba návrhy zamítl s tím, že v případě svěřenského nástupnictví se nevede vkladové řízení. K nemovitostem se do katastru nemovitostí o svěřenském nástupnictví zapisuje pouze poznámka (rozhodnutí ze dne 14. 7. 2023, č. j. V-5724/2023-210-12, a ze dne 17. 7. 2023, č. j. V-4043/2023-204-6). Proti zamítavým rozhodnutím katastrálního úřadu podali žalobci žaloby podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“). Tyto žaloby byly následně pravomocně zamítnuty s odůvodněním, že svěřenské nástupnictví se do katastru nemovitostí zapisuje poznámkou dle § 23 katastrálního zákona, nikoliv vkladem dle § 11 katastrálního zákona (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2023, č. j. 79 C 16/202345, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2024, č. j. 4 Co 237/2023-61, a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2024, č. j. 76 C 16/202357, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 9. 2024, č. j. 5 Co 37/2024-73). II. Obsah podání účastníků a průběh jednání 10. Dne 20. 5. 2024 žalobci podali ke Krajskému soudu v Praze dvě žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Jedna žaloba se týkala sdělení ze dne 20. 3. 2024, druhá oznámení ze dne 3. 4. 2024, obě se však opíraly o zcela totožnou argumentaci. Žalobci se domáhali toho, aby soud určil, že zásahy žalovaného spočívající v neprovedení výmazu poznámek zapsaných u předmětných pozemků byly nezákonné, a současně aby žalovanému zakázal pokračovat v porušování jejich práv. 11. Soud usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 51 A 30/2024-10, 39 A 25/2024-10, spojil řízení o těchto žalobách ke společnému projednání. 12. Žalobci v žalobě polemizují s právním názorem žalovaného, že svěřenské nástupnictví nelze zrušit dohodou. Žalovaný podle nich nesprávně vyložil § 1512 a násl. o. z., aniž by pro svůj závěr předložil jakékoliv argumenty. Žalovaný tak nezákonně omezil vlastnické právo žalobkyně a) a žalobce b) až e) nutí proti jejich vůli setrvat v postavení následných dědiců. Podle žalobců je dohoda o zrušení svěřenského nástupnictví bezvadnou listinou způsobilou k výmazu poznámky o svěřenském nástupnictví. Žalovaný přitom vychází z mylného předpokladu, že žalobkyni a) svědčí pouze postavení poživatele. Ve skutečnosti je žalobkyně a) oprávněna s pozemky volně nakládat. Ačkoliv o. z. výslovně neupravuje možnost zrušení svěřenského nástupnictví dohodou, dle žalobců je takový způsob jeho zániku možný. Opačný výklad by odporoval zásadě autonomie vůle a smluvní svobodě žalobců. Ostatně i z § 1522 odst. 1 o. z. vyplývá, že přední dědic může se souhlasem následného dědice věc zcizit. Pokud by přední dědic zcizil všechny věci náležející do dědictví, došlo by tím fakticky k zániku svěřenského nástupnictví. V kontextu této úpravy by nedávalo žádný smysl, aby se přední dědic nemohl s následným dědicem dohodnout na zániku svěřenského nástupnictví. Jediným omezením je v tomto ohledu požadavek § 1522 odst. 1 in fine o. z., aby byla dohoda sepsána ve formě veřejné listiny, což žalobci uzavřením dohody ve formě notářského zápisu splnili. 13. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě uvádí, že podle důvodové zprávy k § 1512 o