§ 1573 občanský zákoník – Nezávazné přání zůstavitele o účelu odkazu
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1573 občanského zákoníku říká, že pokud zůstavitel uvede účel, ke kterému něco někomu zanechává, ale nezaváže příjemce k tomuto účelu, pak se na takové vyjádření hledí pouze jako na přání bez právní závaznosti. Pokud zůstavitel například napíše: „Přeji si, aby mé auto sloužilo k charitativním účelům,“ ale neuvede to jako povinnost, dědic není právně vázán auto k charitativním účelům použít. (§ 1573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: zůstavitel
- Judikatura: na § 1573 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Vysloví-li se zůstavitel o účelu, ke kterému něco někomu zanechává, ale neuloží-li povinnost k tomuto účelu zanechané věci použít, hledí se na jeho projev vůle jako na přání bez právní závaznosti.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zůstavitel například napíše: „Přeji si, aby mé auto sloužilo k charitativním účelům,“ ale neuvede to jako povinnost, dědic není právně vázán auto k charitativním účelům použít.
- Dědic nebo odkazovník může s majetkem naložit podle svého uvážení, i když zůstavitel vyjádřil určité přání ohledně jeho využití.
- Pro právní závaznost je nutné, aby zůstavitel výslovně uložil povinnost k použití zanechané věci k určitému účelu.
Na co si dát pozor
- Zůstavitel by měl být při formulaci své poslední vůle přesný, aby jeho záměry byly právně vymahatelné.
- Rozdíl mezi „přáním“ a „uloženou povinností“ je klíčový pro právní účinky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1573
Jak soudy aplikují § 1573
… případ smrti, které výslovně neustanovuje dědice k pozůstalosti nebo jejímu podílu, nýbrž pouze formuluje pokyn k naložení s konkrétní věcí (prodej a rozdělení výtěžku), považováno za platnou závěť ve smyslu § 1494 o. z., nebo se jedná o projev vůle, na který se má hledět jako na přání bez právní závaznosti ve smyslu § 1573 a § 1694 odst. 2 o. z.; a 2) jaký právní význam má následné zcizení majetku, který je jediným podstatným předmětem pořízení pro případ smrti, samotným zůstavitelem, pro posouzení platnosti a účinnosti tohoto pořízení, a to i v …
K právní povaze přání projeveného v závěti srov. též ustanovení § 1573 o. z., podle nějž vysloví-li se zůstavitel o účelu, ke kterému něco někomu zanechává, ale neuloží-li povinnost k tomuto účelu zanechané věci použít, hledí se na jeho projev vůle jako na přání bez právní závaznosti.