§ 453 občanský zákoník – Omezení prokury vůči třetím osobám
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 453 občanského zákoníku říká, že interní omezení prokury (oprávnění prokuristy jednat za firmu) neplatí pro třetí osoby, ani když jsou tato omezení zveřejněna. Pokud prokurista jedná za firmu, jeho jednání je pro firmu závazné, i když poruší interní pravidla firmy. (§ 453 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 453 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinky vůči třetím osobám, i když bylo zveřejněno.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud prokurista jedná za firmu, jeho jednání je pro firmu závazné, i když poruší interní pravidla firmy.
- Třetí osoba, která s prokuristou jedná, nemusí zjišťovat, zda prokurista dodržuje vnitřní omezení firmy.
- Firma nemůže namítat, že prokurista překročil své interně dané pravomoci, pokud jednal s třetí osobou.
Příklad
Firma interně omezí prokuristu, že nesmí uzavírat smlouvy nad 1 milion korun bez souhlasu jednatele. Prokurista přesto uzavře smlouvu na 2 miliony korun s dodavatelem. Tato smlouva je platná a závazná pro firmu, i když dodavatel věděl o interním omezení.
Na co si dát pozor
- Interní omezení prokury nemají žádný vliv na platnost jednání prokuristy vůči třetím osobám.
- Zveřejnění interních omezení prokury (například v obchodním rejstříku) nic nemění na tom, že pro třetí osoby jsou tato omezení neúčinná.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 453
Jak soudy aplikují § 453
ONV Praha 8 totiž své rozhodnutí zdůvodnil aplikací § 453 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 1982 (dále jen „obč. zák.“), podle něhož „věci opuštěné nebo skryté, jejichž vlastník není znám, připadají do vlastnictví státu.“ Odvolací soud uvedl, že pokud byly splněny podmínky § 453 odst. 2 obč. zák., stát nabýval vlastnické právo k opuštěné věci přímo ze zákona, a je tedy nutné zkoumat splnění …
Po uvedené novele nabývala vlastnické právo k opuštěné věci obec …“ K otázce, zda k účinkům derelikce je třeba souhlasu (státu), Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 157/2015, mimo jiné uvedl, že „…Podle § 453 odst. 2 obč. zák., ve znění před novelou č. 509/1991 Sb., přitom nabýval vlastnické právo ze zákona stát, a to již derelikcí, přičemž souhlas státu s opuštěním věci ani zápis vlastnického práva do evidence nemovitostí se k účinnosti nabytí vlastnického práva nevyžadoval…“.
Odvolací soud – cituje § 164, § 450, § 451, § 452 a § 453 o. z. a dále § 44 odst. 5 a § 47 z. o. k. – přisvědčil rejstříkovému soudu v závěru, že právní úprava způsobu jednání členů statutárního orgánu za právnickou osobu neumožňuje libovolně kombinovat jednání členů statutárních orgánů s jednáním smluvních či zákonných zástupců právnické osoby.
Právní otázky
Související
§ 68 (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)§ 14 Prokura (Obchodní zákoník)Vzor: Plná moc – vzor zdarma