§ 812 občanský zákoník – Rodič, jehož svéprávnost byla omezena rozhodnutím soudu…
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 812 občanského zákoníku stanoví, že rodič s omezenou svéprávností může v záležitostech osvojení jednat jen v rozsahu, v jakém mu soud svéprávnost neomezil. Pokud je rodiči omezena svéprávnost, nemůže plně rozhodovat o osvojení svého dítěte. (§ 812 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, rodič
- Judikatura: na § 812 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Rodič, jehož svéprávnost byla omezena rozhodnutím soudu, může ve věcech osvojení, včetně udělení souhlasu k osvojení, právně jednat pouze v rozsahu, ve kterém jeho svéprávnost omezena nebyla.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je rodiči omezena svéprávnost, nemůže plně rozhodovat o osvojení svého dítěte.
- Jeho možnost dát souhlas k osvojení nebo jednat v jiných věcech osvojení je omezena podle rozhodnutí soudu.
- Rozsah omezení svéprávnosti je vždy určen soudem a je individuální.
Příklad
Soud omezil svéprávnost matce, protože má vážné psychické problémy, které jí brání v rozhodování o důležitých životních záležitostech. Rozhodnutí soudu stanoví, že nemůže samostatně rozhodovat o majetku nad 10 000 Kč a o zdravotní péči. V otázce osvojení jejího dítěte může jednat jen v rozsahu, který jí soud výslovně neomezil. Pokud by soud omezil i její schopnost rozhodovat o péči o dítě, nemohla by dát souhlas k osvojení.
Na co si dát pozor
- Rozsah omezení svéprávnosti je vždy určen soudem a je třeba se řídit konkrétním rozhodnutím soudu.
- Paragraf neřeší situaci, kdy rodič nemá plnou svéprávnost, ale jeho svéprávnost nebyla omezena soudem (to řeší § 811).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 812
Jak soudy aplikují § 812
Soud prvního stupně především dovodil, že změnou v osobě vlastníka pojištěné věci pojištění ke dni 21. 4. 2002 zaniklo podle § 812 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (zrušeného k 1. 1. 2014), ve znění účinném do 31. 12. 2004 (dále jen „obč. zák.“), neboť nebylo prokázáno, že by pojistné podmínky stanovily jinak.
Odvolací soud proto uzavřel, že změna v osobě vlastníka pojištěné věci měla ve smyslu ustanovení § 812 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2004) a ve smyslu čl. 5 odst. 1, popřípadě odst. 7 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek za následek zánik pojištění.