2 As 86/2010 — Nejvyšší správní soud

43 A 2/2017- 34 - text pokračování 12 43A 2/2017 č. j. 43 A 2/2017 – 34 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci navrhovatele: J. K., bytem S., D., proti odpůrci: obec Dobřejovice, se sídlem Na Návsi 26, 251 01 Dobřejovice, o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v místním referendu obce Dobřejovice konaného ve dnech 20. a 21. října 2017, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. M. S., bytem Č., D., J. Ch., bytem S., D., M. J., K., D., L. F., bytem H., D., L. B., bytem S., D., J. M., bytem U K., D., J. B., bytem U K., D., V. S., bytem U K., D., J. J., bytem K., D., P. M., bytem U P., D., I. S., bytem S., D., V. T., bytem S., D., B. M. F., bytem N. D., D., V. T., S., D., L. B., bytem S., D., S. B., bytem S., D., N. Š., bytem S., D., a T. K., bytem S., D., nejsou osobami zúčastněnými na řízení. Odůvodnění: 1 Navrhovatel se návrhem podle § 91a odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným Krajskému soudu v Praze dne 31. 10. 2017, domáhá toho, aby soud prohlásil za neplatné rozhodnutí přijaté v referendu obce Dobřejovice, které se konalo ve dnech 20. a 21. října 2017. Navrhovatel uvádí, že referenda o otázce „Souhlasíte s tím, aby obec Dobřejovice bezodkladně podnikla veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě betonárny v katastrálním území obce Dobřejovice?“ (dále jen „referendová otázka“) se z celkového počtu osob oprávněných k hlasování 689 účastnilo 475 osob. Platně odevzdaných lístků bylo 467, z nichž 372 hlasovalo pro odpověď „ano“ a 95 pro odpověď „ne“. 2 Navrhovatel namítá, že referendum bylo vyhlášeno v rozporu se zákonem. Dne 21. 9. 2017 se konalo jednání zastupitelstva odpůrce. Tohoto jednání se účastnila veřejnost v počtu 50 – 60 osob, které přišly podpořit zastupitele M. S. Pan S. navrhl zařadit na program jednání bod s názvem „Místní referendum – betonárna Dobřejovice“. Jeho návrh byl přijat a bod byl zařazen na program jako bod č. 12. V rámci tohoto bodu pak pan S. navrhl, aby zastupitelstvo usnesením rozhodlo o konání referenda podle § 14 a § 8 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“). V průběhu rozpravy o tomto bodu přítomná veřejnost hlučela a urážela zastupitele, kteří s konáním referenda nesouhlasili. Poté navrhovatel (který je členem zastupitelstva odpůrce a jeho místostarostou) vyslovil nesouhlas se zněním položené otázky a starosta jakožto předsedající navrhl schválit usnesení ve znění „Zastupitelstvo souhlasí s uspořádáním referenda o výstavbě betonárny.“, které bylo přijato. Dále starosta navrhl, aby proběhlo jednání o znění položené otázky, které by bylo přijatelné pro všechny členy zastupitelstva, s tím, že o konání referenda o výsledné otázce by zastupitelstvo hlasovalo na svém dalším jednání. Usnesení v tomto smyslu však přijato nebylo. Poté navrhl pan S. usnesení, jímž by zastupitelstvo vyhlásilo referendum o výše uvedené otázce. Tento návrh však nebyl přijat. Přítomná veřejnost a zastupitel S. však vyvinuli nátlak na starostu obce, aby přes své procesní výhrady nechal o tomto návrhu hlasovat opakovaně a při tomto opakovaném hlasování bylo usnesení schváleno. 3 Navrhovatel uvádí, že veřejnost přítomná při jednání zastupitelstva a vedená jedním ze zastupitelů se chovala hrubě a byla verbálně agresivní, čímž vyvíjela na členy zastupitelstva nátlak, který měl za následek opakované hlasování o návrhu usnesení o vyhlášení referenda, při kterém někteří ze zastupitelů změnili svůj původní názor a hlasovali v souladu s přáním přítomné veřejnosti. Tento nátlak, po kterém podle tvrzení navrhovatele následující den dva členové zastupitelstva rezignovali na svůj mandát, je v rozporu s východisky právního státu a také s § 69 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obecní zřízení“), který zakazuje imperativní mandát. Zastupitel není při výkonu své funkce vázán žádnými příkazy, opak je v demokratických státech nepřípustný. Usnesení o konání referenda bylo podle přesvědčení navrhovatele přijato nezákonně. To je důvodem k vyslovení neplatnosti rozhodnutí v referendu podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, neboť toto referendum nemělo být vůbec vyhlášeno. 4 Navrhovatel dále namítá, že znění referendové otázky není neutrální, nýbrž sugestivní. To je dáno jednak zdůrazněním slova „nemohlo“ jeho podtržením a také konstrukcí položené otázky, která namísto toho, aby byla formulována neutrálně (např. „Souhlasíte s výstavbou betonárny v katastrálním území Dobřejovice?“), je formulována sugestivně, čímž hlasujícího zjevně vede ke „správné“ odpovědi „ano“. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. Ars 2/2012 – 43, sugestivní otázka je s ohledem na § 8 odst. 3 zákona o místním referendu sama o sobě důvodem nepřípustnosti konání místního referenda a podle názoru navrhovatele je také důvodem pro zrušení rozhodnutí v něm. 5 Navrhovatel též namítá, že nebyly naplněny podmínky § 10 písm. a) – d) zákona o místním referendu. Konkrétně navrhovatel uvádí, že součástí sdělení o konání referenda, které bylo vyvěšeno na úřední desce, nebyl odhad nákladů s tím spojených. Tento odhad se sice objevil v usnesení č. 2017/34/14 přijatým zastupitelstvem dne 21. 9. 2017, avšak v něm bylo uvedeno pouze to, že odhadované náklady na konání referenda činí 20.000 Kč a že ty budou hrazeny z rozpočtové kapitoly „6111x Volby“, a v souvislosti s rozhodnutím také náklady spojené s úpravou změny č. 2. Náklady spojené s realizací rozhodnutí přijatého v referendu byly odhadnuty rovněž na 20.000 Kč, a to jako náklady na úpravu právě probíhající změny č. 2 územního plánu odpůrce, přičemž ve vztahu k těmto nákladům nebyl uveden způsob jejich úhrady. Navrhovatel nepovažuje tento odhad za úplný, neboť odpůrci vzniknou i další náklady. Odpůrce má totiž uzavřenou smlouvu o spolupráci se společností Č. š. s.. s r. o. (dále jen „investor“), která je investorem předmětné betonárny a která z větší části hradí náklady spojené se změnou č. 2 územního plánu, jež je pro výstavbu betonárny nezbytná. Pokud by odpůrce v důsledku závazného výsledku referenda změnu územního plánu neschválil, nesla by obec náklady na zpracování změny v částce 90.750 Kč sama, což však v odhadu nákladů není obsaženo. Další náklady obci vzniknou tím, že v důsledku závazného výsledku referenda nebude moci dostát svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy o spolupráci s investorem. Pokud odpůrce neschválí změnu územního plánu, bude stavba betonárny zcela zmařena. V takovém případě bude investor po odpůrci bezpochyby vymáhat náhradu škody za porušení smlouvy a ušlý zisk, přičemž tyto částky se mohou pohybovat v řádu milionů korun (např. jen kupní cena pozemku, v případě neschválení změny územního plánu pro investora bezcenného, činila 22.000.000 Kč). Tyto skutečnosti také nejsou v usnesení obsaženy. Občané obce tak při hlasování neměli úplné informace o tom, jaké skutečné náklady může výsledek hlasování obci způsobit a jakým způsobem budou hrazeny. Kdyby občané tyto informace měli, nepochybně by to mohlo ovlivnit volební účast a také výsledek hlasování. Pokud by občané věděli, jak vysoké náklady obci reálně hrozí, je pravděpodobné, že by referendum nepodpořili, ačkoli jinak se stavbou betonárny nesouhlasí. 6 Odpůrce, za něhož jedná starosta J. K., ve svém vyjádření ze dne 7. 11. 2017 uvedl, že s navrhovatelem souhlasí a s návrhem, aby bylo referendum prohlášeno za neplatné, se zcela ztotožňuje. Nad rámec toho podotkl, že z odůvodnění referenda obsaženého v usnesení č. 2017/34/14 se podává, že „zastupitelstvo rozhodlo na základě přání občanů, které vyjádřili svým podpisem k návrhu na vyhlášení místního referenda k otázce uvedené výše a výzvy občanů obce Dobřejovice z předložené petice „NE stavbě BETONÁRNY Dobřejovice“, kterou podepsalo celkem (referendum 334 a petici 343) občanů Dobřejovic.“, což je však v rozporu s tím, že referendum bylo vyhlášeno rozhodnutím zastupitelstva odpůrce podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 zákona o místním referendu. Žádná petice ani výzva odpůrci dosud doručeny nebyly. K námitce navrhovatele, že skutečné náklady v důsledku závazného výsledku referenda mohou být podstatně vyšší kvůli nutnosti nahradit škodu způsobenou investorovi, odpůrce dodává, že od zástupce investora již obdržel dne 26. 10. 2017 výzvu, která obavy navrhovatele potvrzuje. Nutnost porušit smlouvu o spolupráci by pro odpůrce, jehož roční rozpočet se pohybuje okolo 14 milionů korun, mělo fatální ekonomické následky. 7 Dne 13. 11. 2017 obdržel soud vyjádření zastupitelstva odpůrce. Zastupitelstvo uvedlo, že se na svém mimořádném jednání dne 9. 11. 2017 zabývalo vyjádřením starosty J. K. a přijalo usnesení č. 2017/36/03, jímž vy