27 Cdo 3786/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3786/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 11. 2024 Spisová značka:27 Cdo 3786/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3786.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Společnost (o. z.) Společnost s ručením omezeným Společník Vyloučení společníka Dotčené předpisy:§ 204 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb. § 157 odst. 2 písm. d) předpisu č. 90/2012 Sb. § 158 předpisu č. 90/2012 Sb. § 159 předpisu č. 90/2012 Sb. § 21 odst. 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:6. 12. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3786/2023-221 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně OPTOMED Havířov s. r. o., se sídlem v Havířově, Dlouhá třída 1613/83a, PSČ 736 01, identifikační číslo osoby 02248565, zastoupené Mgr. Jakubem Löblem, advokátem, se sídlem v Brně, Mezírka 775/1, PSČ 602 00, proti žalované Oční Šťáva s. r. o., se sídlem v Havířově, Družstevnická 1117/12a, Podlesí, PSČ 736 01, identifikační číslo osoby 02133172, zastoupené JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Českobratrská 1403/2, PSČ 702 00, o vyloučení společníka, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 Cm 183/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 8. 2023, č. j. 5 Cmo 80/2023-138, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 8. 2023, č. j. 5 Cmo 80/2023-138, jakož i rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2023, č. j. 28 Cm 183/2021-101, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. 4. 2023, č. j. 28 Cm 183/2021-101, zamítl žalobu o vyloučení žalované (společnice žalobkyně) [výrok I.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Vyšel přitom zejména z toho, že: 1) Žalobkyně má dvě společnice, a to společnost Oční šťáva s. r. o. (žalovanou) a společnost Oční studio Fovea s. r. o. (dále jen „společnost F.“), přičemž každá ze společnic vlastní podíl o velikosti 50 %. 2) Jednateli žalobkyně jsou Ing. Michal Chroboček (dále jen „M. Ch.“), Mgr. Alexej Punko (dále jen „A. P.“) a MUDr. Michal Šťáva (dále jen „M. Š.“). 3) M. Ch. a A. P. jsou jednateli a společníky společnosti F. 4) M. Š. je jediným společníkem žalované a je jedním z jednatelů této společnosti. 5) Společnost F. (jako společnice žalobkyně) dopisem ze dne 22. 7. 2021 vyzvala žalovanou k nápravě konkrétních (ve výzvě specifikovaných) porušení ve smyslu § 204 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“], a zároveň žalovanou upozornila na možnost podání návrhu na vyloučení společníka [jejž by podala jako společnice žalobkyně na základě § 157 odst. 2 písm. d) z. o. k]. 6) Na mimořádné valné hromadě žalobkyně svolané jednatelem žalobkyně a konané dne 8. 9. 2021 bylo schváleno rozhodnutí o podání návrhu na vyloučení žalované ve smyslu § 190 odst. 2 písm. o) z. o. k. [3] Soud prvního stupně zdůraznil, že primárně je věcí samotné společnosti (žalobkyně), aby chránila své oprávněné zájmy proti společníkům, kteří porušují závažným způsobem své povinnosti ve vztahu ke společnosti. Je to tedy v první řadě společnost (zastoupená jednatelem), kdo společníka vyzývá k nápravě povinností a popř. činí kroky vedoucí k jeho vyloučení. Zákonná úprava pak sekundárně, pro případ, že by společnost (resp. její jednatel) zůstala nečinná, dává společníkovi možnost, aby za společnost shora popsané kroky učinil sám [jak vyplývá z § 157 odst. 1, 2 písm. d) z. o. k]. Zástupčí oprávnění pak nevznikne dříve, než možnost jednat za společnost neuplatní osoba k tomu primárně určená, tedy její statutární orgán. [4] S ohledem na derivativní povahu oprávnění společníka činit kroky vedoucí k vyloučení jiného společníka soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná k nápravě vytýkaných povinností nebyla vyzvána (dle § 204 odst. 1 z. o. k.) osobou k tomu oprávněnou, když M. Ch. a A. P. žalovanou vyzvali nikoliv jako jednatelé žalobkyně, ale jako jednatelé společnosti F. [5] Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací ve výroku označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [6] Odvolací soud předně zdůraznil subsidiární povahu derivativní žaloby; společník, který ji zamýšlí za společnost podat, musí nejprve společnost o svém záměru uvědomit a umožnit, aby žalobu podal za společnost člen statutárního (popř. dozorčího) orgánu. Společník je oprávněn žalobu podat až poté, kdy příslušnému orgánu společnosti uplyne lhůta k podání žaloby stanovená zákonem, popř. kdy příslušný orgán sdělí, že žalobu nepodá. [7] Vycházeje (po doplnění dokazování) dále mimo jiné i z toho, že jednatelé žalobkyně výslovně prohlásili, že žalobu za žalobkyni nepodají, odvolací soud dovodil, že v poměrech projednávané věci – kdy jednatelé společnosti F. jsou současně jednateli žalobkyně, kteří jsou (odvozeně) oprávněni žalobu za žalobkyni podat – by byl požadavek na opětovné formální poskytnutí informace o záměru podat derivativní žalobu žalobkyni absurdním. [8] Přesto však žaloba nemůže být úspěšná, neboť výzvu dle § 204 odst. 1 z. o. k. neučinila žalobkyně, ale toliko její společnice. Společník je sice oprávněn tuto výzvu učinit (je-li totiž oprávněn podat za společnost žalobu, musí být oprávněn učinit i kroky nezbytné pro podání žaloby), ale toliko v případě nečinnosti příslušného orgánu společnosti (jednatelů). Jestliže výzvu dle § 204 odst. 1 z. o. k. neučinila žalobkyně, nebyl splněn jeden z předpokladů, za nichž soud může rozhodnout o vyloučení společníka (žalované) ze společnosti (žalobkyně). II. Dovolání a vyjádření k němu [9] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, jež nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena, a to, zda výzva k plnění podle § 204 odst. 1 z. o. k. může být učiněna taktéž společníkem, který jedná na základě zákonného „zmocnění“ ve smyslu § 157 odst. 2 písm. d) z. o. k, případně na základě zmocnění samotnou společností, ze které má být společník vyloučen. [10] Dovolatelka předesílá, že žalovanou nesčetněkrát v minulosti upozorňovala na protiprávnost jejího jednání (a nikoliv jen výzvou zaslanou společností F. ze dne 22. 7. 2021, jež byla v řízení posuzována), což také tvrdila v řízení před soudy nižších stupňů. [11] Namítá, že obsah pozvánky na valnou hromadu (v níž bylo obsaženo vytýkané jednání) určovala přímo žalobkyně a nikoliv společnost F., o vyloučení valná hromada rozhodla právě s odkazem na výzvu ze dne 22. 7. 2021. Dospěly-li soudy nižších stupňů k závěru, že žalovanou k plnění povinností vyzývala osoba k tomu neoprávněná, má dovolatelka za to, že se jedná o závěr „absurdní a přepjatě formální“, vzhledem k osobnímu propojení společnosti F. a žalobkyně (neboť žalovanou by v obou případech vyzývaly tytéž fyzické osoby). [12] Z jazykového výkladu § 204 odst. 1 z. o. k. podle dovolatelky neplyne, kdo je povinen žalovanou k plnění povinností vyzvat. Nehledě na to, kdo žalovanou k nápravě povinností vyzval, smysl a účel ustanovení § 204 odst. 1 z. o. k. byl naplněn, neboť žalovaná se valné hromady zúčastnila, proti výzvě věcně vystoupila a namítla, že se tvrzeného jednání nedopustila. Podmínka předchozí výzvy tak v poměrech projednávané věci podle názoru dovolatelky splněna byla, lhostejno, zda žalovanou vyzvala přímo žalobkyně či společnost F. [13] Žalovaná ve vyjádření k dovolání znovu upozorňuje na skutečnost, že i kdyby společnost F. mohla žalovanou vyzvat k nápravě, mohla tak činit toliko subsidiárně, což však v poměrech projednávané věci nedodržela. Majíc napadené rozhodnutí za správné, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl. III. Přípustnost dovolání [14] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností. [15] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení dovolatelkou předestřené otázky, v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené. IV. Důvodnost dovolání [16] Podle § 204 odst. 1 z. o. k. se může společnost domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn; tím není dotčen § 151 z. o. k. [17] Podle § 157 odst. 1 a 2 písm. d) z. o. k. je každý spol