§ 28 notářský řád – Kdo jsou účastníci řízení o dědictví
Zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) · 95/1963 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 28 zákona č. 95/1963 Sb. vymezuje, kdo jsou účastníci řízení o dědictví, tedy osoby, které mají práva a povinnosti v dědickém řízení. Dědici a stát: Hlavními účastníky řízení jsou ti, u nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dědici zůstavitele. (§ 28 zákona č. 95/1963 Sb., notářský řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
Účastníky řízení jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a není-li takových osob, stát. Věřitel zůstavitelův je účastníkem řízení v případě § 38, v případě, kdy se vypořádává jeho pohledávka, a při likvidaci dědictví. V řízení podle § 32 je účastníkem řízení pouze ten, kdo se postaral o pohřeb (§ 32 odst. 2).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dědici a stát: Hlavními účastníky řízení jsou ti, u nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dědici zůstavitele. Pokud takové osoby nejsou, stává se účastníkem řízení stát.
- Věřitelé: Věřitelé zůstavitele se stávají účastníky řízení v několika specifických případech: pokud se vypořádává jejich pohledávka, při likvidaci dědictví, nebo v případě uvedeném v § 38 (který není součástí dodaného textu).
- Osoba zajišťující pohřeb: V řízení podle § 32 (který není součástí dodaného textu) je účastníkem řízení pouze ten, kdo se postaral o pohřeb.
Na co si dát pozor
- Účastníkem řízení se stává osoba, u níž existuje *důvodný předpoklad* dědictví, nikoli nutně ten, kdo je skutečným dědicem po skončení řízení.
- Věřitelé se nestávají účastníky automaticky, ale pouze za specifických podmínek.
- Pro určení všech účastníků je třeba znát i obsah paragrafů § 32 a § 38, které nejsou v dodaném textu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 28
Jak soudy aplikují § 28
… bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 25. 6. 1981, sp. zn. 4 Cz 18/81, bylo připomenuto, že “obstaratel pohřbu, kterému byl nepatrný majetek státním notářstvím vydán, nevstupuje do práv zůstavitele jako jeho dědic, i když by jinak náležel do okruhu jeho dědiců, a jeho postavení účastníka řízení je dáno ustanovením § 28, věta druhá, (tehdy účinného) zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářství (dále jen “notářský řád”).
… potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30.6.1989, č.j. 18 Co 162/98-83, pak státní notářství správně přestalo jednat s J. A. jako s účastníkem řízení o dědictví po zůstavitelce, když bylo pravomocně rozhodnuto o neplatnosti závěti zůstavitelky ze dne 30.11.1985, jež měla být jeho dědickým titulem [srov. § 28 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů; čl.
Podle ustanovení § 28 věty první zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), tj. podle právního předpisu, jímž se řídilo projednání předmětného dědictví, účastníky řízení jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a není-li takových osob, stát.