§ 14 zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním – Právní poměry vzniklé z jednostranných právních úkonů…
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním · 97/1963 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 14 zákona 97/1963 stanoví, že právní vztahy, které vzniknou z jednostranných právních úkonů, se řídí právním řádem státu, kde má dlužník bydliště nebo sídlo. Pokud například někdo vystaví směnku (což je jednostranný právní úkon) a dlužník (směnečník) má bydliště v Německu, budou se právní poměry z této směnky řídit německým právem. (§ 14 zákona č. 97/1963 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník
- Judikatura: na § 14 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 97/1963 Sb.
Právní poměry vzniklé z jednostranných právních úkonů se řídí právním řádem státu, v němž má dlužník bydliště (sídlo).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud například někdo vystaví směnku (což je jednostranný právní úkon) a dlužník (směnečník) má bydliště v Německu, budou se právní poměry z této směnky řídit německým právem.
- Při posuzování platnosti a účinků jednostranného právního úkonu, jako je například veřejný příslib nebo závěť (pokud by se na ni vztahoval tento paragraf), bude rozhodné právo státu, kde má dlužník (ten, kdo má plnit) bydliště nebo sídlo.
- Tento paragraf pomáhá určit, které národní právo se použije v případě, že jednostranný právní úkon má mezinárodní prvek (např. strany jsou z různých států).
Na co si dát pozor
- Paragraf se týká pouze jednostranných právních úkonů, nikoli smluvních vztahů, které se řídí jinými pravidly.
- Rozhodující je bydliště (u fyzických osob) nebo sídlo (u právnických osob) dlužníka, nikoli věřitele nebo místo, kde byl úkon učiněn.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 14
Jak soudy aplikují § 14
… úpravu, která vylučuje použití obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 451, § 454 a násl. obč. zák.). Platila-li náklady zůstavitelova pohřbu osoba, která není dědicem zůstavitele, vznikl jí vůči dědicům nárok z jednostranného kontraktu na jejich zaplacení (i v daném případě řídící se českým právem, srov. § 14 zákona č. 97/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Z toho důvodu rovněž dovodil, že je namístě ve smyslu § 14 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „ZMSP“), aplikovat právní řád státu, v němž má dlužník bydliště, tedy české právo.