Vyhláška ministerstva vnitra o pracovních poměrech, výkonu služby a kárné odpovědnosti příslušníků veřejných požárních útvarů

(1) K zajištění plnění úkolů a maximálního využití pracovního dne je u veřejného požárního útvaru organizována nepřetržitá služba. Za tím účelem jsou příslušníci útvaru zpravidla rozděleni do 3 směn, které se pravidelně střídají po 24 hodinách. Po 24 hodinách služby má každý příslušník 48 hodin volna.

Jiná organizace služby podléhá schválení ministerstva vnitra po projednání s Ústředním výborem Odborového svazu.

(2) V mimořádných případech, kdy je odůvodněný předpoklad, že k zajištění výkonu služby bude nutno přivolat do služby i příslušníky útvaru mimo směnu, může velitel útvaru nebo jeho zástupce vyhlásit pro některé, případně pro všechny příslušníky dosažitelnost.

Při dosažitelnosti musí se příslušník útvaru zdržovat v obvodu svého bydliště a učinit takové opatření, aby v případě potřeby mohl být vyrozuměn a byl zajištěn jeho okamžitý nástup na určené pracoviště.

(3) Pracovní pohotovostí je velitelem nařízený takový výkon služby, kdy se od příslušníka nevyžaduje žádná jiná činnost než nutná příprava pro případný zásah a pracoviště je řádně obsazeno službu konající směnou. Nařídí-li velitel v souvislosti s požárem, živelní pohromou nebo nehodou příslušníkům v pohotovosti činnost nutnou pro zásah, mění se pohotovost v plný výkon služby.

(4) Vyžaduje-li to mimořádná potřeba služby, je příslušník útvaru povinen v době svého volna nastoupit v nejkratší době k výkonu služby nebo pracovní pohotovosti.

(5) Velitel veřejného požárního útvaru upraví organizaci služby podřízených velitelů; přitom stanoví, kteří z nich vykonávají službu v denních směnách.

(1) Příslušníku veřejného požárního útvaru, který je ukázněný, příkladně plní své povinnosti a při hasebním zásahu nebo při jiných záchranných pracích prokáže mimořádnou účelnou iniciativu nebo osobní obětavost a tak podstatně přispěje ke splnění služebního úkolu, může být udělena odměna

a) vyslovením pochvaly v rozkaze,

b) udělením pochvalného listu,

c) prominutím dříve uloženého kárného opatření, popř. vyřazením záznamu o jeho uložení z osobního spisu před uplynutím předepsané doby,

d) mimořádným povýšením do vyšší hodnosti.

(2) Odměnu podle písm. a) a b) uděluje velitel, odměnu podle písm. c) ten orgán, který kárné opatření uložil. O mimořádném povýšení rozhodne okresní národní výbor.

(3) Udělování mimořádných odměn podle obecných předpisů zůstává nedotčeno.*)

(1) Proti příslušníkům veřejného požárního útvaru, kteří se proviní porušením kázně nebo služebních povinností, lze použít jako výchovných prostředků kárných opatření.

(2) Kárné opatření lze uložit pouze do měsíce ode dne, kdy se o provinění příslušníka dozvěděl velitel veřejného požárního útvaru (orgán), který je oprávněn kárné opatření uložit, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se příslušník provinění dopustil.

(1) Jako kárných opatření lze použít

a) ústní důtky,

b) veřejné důtky,

c) výstrahy pro neodpovědné plnění služebních povinností,

d) snížení základního platu až o 10 %, popř. se současným snížením hodnosti; tato opatření lze uložit nejdéle na dobu jednoho roku.

(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči příslušníku použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, k okolnostem, za nichž k provinění došlo, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu služebnímu výkonu. Jde-li o porušení kázně a služebních povinností nepatrného významu, velitel je příslušníku pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.

(3) Ustanovení zákona č. 24/1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.

(4) Za totéž provinění lze uložit příslušníku pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li příslušník odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen kárný trest podle jiných předpisů, nemůže mu být za tentýž čin uloženo ještě kárné opatření podle této vyhlášky. Bylo-li o činu příslušníka zahájeno řízení podle jiných předpisů, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření (§ 23 odst. 2).

(1) Kárné opatření podle § 24 odst. 1 písm. a) a b) ukládá velitel veřejného požárního útvaru, ostatní kárná opatření ukládá okresní národní výbor na návrh velitele útvaru.

(2) Má-li být kárné opatření uloženo veliteli útvaru, uloží je okresní národní výbor.

(1) Poruší-li příslušník veřejného požárního útvaru své povinnosti takovým způsobem, že by mu mělo být za to uloženo kárné opatření, oznámí to jeho velitel (nadřízený) veliteli veřejného požárního útvaru.

(2) Orgán, jemuž přísluší uložit kárné opatření, vyslechne před jeho uložením příslušníka. Je-li toho třeba v zájmu objasnění jeho provinění, popř. v závažnějších případech, může pověřit některého příslušníka (zaměstnance), aby provedl podrobné vyšetření věci a vyslechl svědky a znalce.

(3) Kárné opatření podle § 24 odst. 1 písm. d) může být uloženo příslušníku podmíněně (na zkušební dobu), je-li vzhledem k jeho dřívějšímu chování a k okolnostem případu odůvodněna naděje, že účelu kárného opatření bude dosaženo i bez jeho výkonu. Zkušební doba se stanoví od šesti měsíců do jednoho roku.

(4) Uložení kárného opatření kromě ústní důtky musí být uveřejněno v rozkaze a poznamenává se v osobním spisu příslušníka.

(5) Záznam o uložení kárného opatření se vyřadí z osobního spisu:

a) po uplynutí 2 roků, nedopustí-li se příslušník během této doby dalšího provinění,

b) při uložení kárného opatření podmíněně (na zkušební dobu) po uplynutí zkušební doby, v níž se příslušník řádně choval,

c) bylo-li kárné opatření zrušeno,

d) bylo-li kárné opatření prominuto podle § 22 odst. 1 písm. c).

(6) Proti uloženému kárnému opatření se může příslušník odvolat do 15 dnů po jeho uložení; včas podané odvolání má odkladný účinek.

(7) Pokud z předchozích ustanovení jinak nevyplývá, platí pro kárné řízení obecné předpisy o správním řízení.

(1) Vztahy soudružské spolupráce velitele veřejného požárního útvaru a orgánů Revolučního odborového hnutí se řídí usnesením IV. všeodborového sjezdu (zákon č. 37/1959 Sb.).

(2) Velitel veřejného požárního útvaru soustavně vytváří podmínky potřebné pro všestrannou činnost základní organisace ROH a jejích orgánů. Proto zejména projednává s odborovým orgánem nebo orgánem jím zmocněným všechny otázky, týkající se příslušníků veřejného požárního útvaru, podává mu požadované vysvětlení, potřebné údaje, zprávy a doklady s přihlédnutím k zásadám utajení, přihlíží k jeho stanoviskům a sděluje mu, jaká opatření učinil na základě návrhů podaných odborovými orgány nebo příslušníky útvaru nebo na základě návrhů, vyplývajících z usnesení schůzí odborové organizace a jejích orgánů a ze závěru výrobních porad.

(3) Velitel je povinen vytvářet podmínky pro součinnost odborového orgánu tak, aby odborový orgán jménem příslušníků útvaru a v jejich zájmu mohl zejména:

a) účastnit se přípravy a sestavování pracovních plánů, jejich operativního rozpisu i kontroly jejich plnění,

b) vést příslušníky útvaru k socialistickému poměru k práci, organizovat socialistické soutěžení a hodnotit jeho výsledky. Ve spolupráci s velitelem organizovat masový rozvoj hnutí zlepšovatelů a vynálezců a pomáhat při zavádění nových pracovních metod a při uplatňování zlepšovacích návrhů, účastnit se uplatňování socialistických zásad odměňování za práci, projednávat opatření k upevňování pracovní a služební kázně a ke zvýšení ochrany socialistického vlastnictví,

c) projednávat s velitelem důležité otázky, týkající se provozu, hospodaření, investiční výstavby a technického rozvoje, zejména opatření ke zvýšení kvality práce, ke zlepšení ochrany života a zdraví při práci, zaměstnání žen a osob se změněnou pracovní schopností,

d) dbát o zřizování zdravotnických a sociálních zařízení pro příslušníky útvaru, kontrolovat jejich činnost a spolupůsobit při provádění ostatní péče o pracující,

e) poskytovat technickou a jinou pomoc při družstevní a individuální bytové výstavbě a spolupracovat při přidělování bytových jednotek příslušníkům útvaru,

f) pečovat o zvyšování socialistického uvědomění a odborné kvalifikace příslušníků útvaru, dbát o zřizování kulturních zařízení a řídit jejich činnost, spolupůsobit při organizování závodních škol práce a při výběru příslušníků do odborných škol a kursů,

g) kontrolovat dodržování pracovně právních předpisů, vyjadřovat se k opatřením, která připravuje velitel a která se týkají všech nebo většího počtu příslušníků, včetně dohod o skončení pracovního poměru a jeho rozvázání se strany příslušníka,

h) podávat veliteli iniciativní návrhy, směřující ke zlepšení činnosti útvaru a péče o příslušníky útvaru nebo k odstranění zjištěných nedostatků, organizovat výrobní porady, požadovat účast odpovědných zástupců na schůzích odborové organizace, na výrobních poradách, kontrolovat, jaká opatření učinil velitel na základě podaných návrhů, usnesení přijatých na uvedených schůzích a závěrů výrobních porad,

i) podávat návrhy na veřejné uznání, čestné tituly, na státní vyznamenání a řády.

Jen po předchozím souhlasu závodního výboru nebo orgánu jím zmocněného mohou být s právní účinností prováděna tato opatření:

a) upravovat pracovní dobu,

b) nařizovat nezbytně nutnou práci přesčas, pokud opatření předchozího souhlasu je vzhledem k operativnímu výkonu služby možné,

c) zavádět mzdové a platové soustavy a přiznávat odměny za mimořádné pracovní zásluhy,

d) přijímat a propouštět příslušníky útvaru,

e) zařazovat příslušníky útvaru na pracovní místa nebo funkce, stanovit jim plat podle příslušných mzdových předpisů, převádět je na jiná pracovní místa nebo funkce na dobu delší jednoho měsíce,

f) přidělovat příslušníky útvaru na přechodnou dobu nebo překládat je na pracoviště v jiné obci.

Úkoly, které podle této vyhlášky plní okresní národní výbor, zajišťuje v hlavním městě Praze Národní výbor hlavního města Prahy.

(1) Vyhláška ministerstva vnitra č. 206/1951 Ú. l. I, o pracovních a platových poměrech příslušníků veřejných požárních sborů z povolání a příslušníků velitelství požární ochrany, se zrušuje.

(2) Vyhláška ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany, pozbývá platnosti, pokud se vztahuje na příslušníky veřejných požárních útvarů; vyhláška zůstává v platnosti pro příslušníky dobrovolných jednotek požární ochrany.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1962.

Ministr:

Štrougal v. r.

*) § 11 výnosu ministerstva vnitra ze dne 8.11.1961 čj. F-7655/20-1961 o platové úpravě příslušníků veřejných požárních útvarů a požárníků z povolání ve veřejných požárních sborech.

*) § 9 výnosu ministerstva vnitra ze dne 8.11.1961 čj. F-7655/20-1961 o platové úpravě příslušníků veřejných požárních útvarů a požárníků z povolání ve veřejných požárních sborech.