§ 296 občanský soudní řád – Důsledky nesplnění povinností plátce mzdy
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · účinné od 1. 7. 2023 · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 296 občanského soudního řádu stanoví, že pokud plátce mzdy nesplní své povinnosti týkající se srážek ze mzdy, může se oprávněný domáhat přímo po tomto plátci mzdy vyplacení částek, které by mu náležely, kdyby plátce své povinnosti splnil, a soud může za takové nesplnění uložit pořádkovou pokutu. (§ 296 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, znění účinné od 1. 7. 2023)
Klíčová fakta
(1) Nesplní-li některý plátce mzdy povinnost uvedenou v § 294 odst. 1 a 2 nebo v § 295 odst. 2, může se oprávněný domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby byl plátce mzdy uvedené povinnosti splnil.
(2) Za nesplnění povinností uvedených v § 294 a 295 může soud uložit povinnému i plátci mzdy pořádkovou pokutu (§ 53).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud plátce mzdy (např. zaměstnavatel) neprovede srážky ze mzdy dlužníka, ačkoliv měl, oprávněný (věřitel) se může obrátit přímo na tohoto plátce mzdy a požadovat po něm zaplacení dlužných částek.
- Plátce mzdy, který poruší své povinnosti související se srážkami ze mzdy, může být soudem potrestán pořádkovou pokutou.
- Pořádkovou pokutu může soud uložit nejen plátci mzdy, ale i povinnému (dlužníkovi), pokud ten nesplní své povinnosti týkající se srážek ze mzdy.
Na co si dát pozor
- Oprávněný by měl sledovat, zda plátce mzdy řádně provádí srážky, aby mohl včas uplatnit své právo na vyplacení částek přímo od plátce mzdy.
- Plátci mzdy musí pečlivě dodržovat všechny povinnosti týkající se srážek ze mzdy, aby se vyhnuli riziku, že budou muset sami uhradit dlužné částky a/nebo jim bude uložena pořádková pokuta.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 296
Jak soudy aplikují § 296
VI bod 7 zákona č. 74/1994 Sb.). Zaměstnavatel je tedy oprávněn požadovat, aby mu zaměstnanec, s nímž jedná o uzavření pracovní smlouvy, předložil potvrzení o zaměstnání u předchozího zaměstnavatele; kdyby tak neučinil, může mít opomenutí v tomto směru pro něj nepříznivé následky (srov. například § 296 o. s. ř. a § 227a zákoníku práce ve znění účinném do 31. 5. 1994).
Podobně ve zprávě z 11. 5. 1964, Cpjn 113/64, (Sborník III, SEVT Praha, 1980, s 347) Nejvyšší soud ČSR uzavřel, že oprávněný uplatní proti plátci mzdy podle ustanovení § 292, případně § 296 odst. 1 o. s. ř. právo na vyplacení částek, které měly být, avšak nebyly při soudním výkonu rozhodnutí ze mzdy povinného plátcem mzdy sraženy, žalobou podle části třetí občanského soudního řádu (z novější judikatury viz též např. usnesení Nejvyššího soudu z 31.5.2011, sp. zn. 20 Cdo 2730/2009).
Podobně ve zprávě z 11. 5. 1964, Cpjn 113/64, (Sborník III, SEVT Praha, 1980, s 347) Nejvyšší soud ČSR uzavřel, že oprávněný uplatní proti plátci mzdy podle ustanovení § 292, případně § 296 odst. 1 o. s. ř. právo na vyplacení částek, které měly být, avšak nebyly při soudním výkonu rozhodnutí ze mzdy povinného plátcem mzdy sraženy, žalobou podle části třetí občanského soudního řádu.
Právní otázky
Související
§ 11 Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice říze (Nález Ústavního soudu ze dne 18. prosinc)§ 7 Účinnost (Vyhláška o formulářových podáních pro da)