§ 338f občanský soudní řád – Nařízení výkonu rozhodnutí
Občanský soudní řád · 99/1963 Sb. · účinné od 1. 7. 2023 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 338f OSŘ stanovuje podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu, upravuje proces přistoupení dalších oprávněných věřitelů k tomuto řízení a možnosti zpětvzetí návrhu na nařízení výkonu. Pro nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu je nutné, aby oprávněný věřitel přesně označil závod, který má být postižen, a doložil, že tento závod skutečně patří dlužníkovi (povinnému). (§ 338f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, znění účinné od 1. 7. 2023)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nařízení výkonu rozhodnutí
- Týká se: soud
- Judikatura: na § 338f odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Postižení závodu“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 9. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 99/1963 Sb.
(1) Výkon rozhodnutí postižením závodu může být nařízen, jen když oprávněný označí závod, jehož postižení navrhuje, a jestliže doloží, že závod je ve vlastnictví povinného.
(2) Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí postižením téhož závodu podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3) Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu je nutné, aby oprávněný věřitel přesně označil závod, který má být postižen, a doložil, že tento závod skutečně patří dlužníkovi (povinnému). Bez splnění těchto podmínek soud výkon rozhodnutí nenařídí.
- Pokud se k řízení o postižení stejného závodu připojí další věřitelé, jejich návrhy se považují za přistoupení k již probíhajícímu řízení. To znamená, že se nezačíná nové řízení, ale stávající se rozšiřuje o dalšího účastníka s jeho pohledávkou.
- Další oprávněný, který přistoupí k řízení, musí akceptovat aktuální stav řízení. Nemůže například zpochybňovat kroky, které již byly v řízení učiněny před jeho přistoupením.
- Oprávněný může vzít svůj návrh na nařízení výkonu zpět, ale soud řízení zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni ostatní oprávnění, kteří se k řízení připojili. Tím se chrání zájmy všech věřitelů v řízení.
Na co si dát pozor
- Přesné označení závodu a doložení vlastnictví povinného jsou klíčové pro úspěšné nařízení výkonu. Chyby v těchto aspektech mohou vést k zamítnutí návrhu.
- Při přistoupení k řízení je důležité si uvědomit, že se přebírá stav řízení, jaký je v danou chvíli. Je vhodné se seznámit s dosavadním průběhem.
- Zpětvzetí návrhu může být komplikované, pokud se k řízení připojili další oprávnění. Bez jejich souhlasu soud řízení nezastaví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 338f
Jak soudy aplikují § 338f
… zaplacení peněžité pohledávky podle ustanovení § 258 odst. 1 o.s.ř. (navíc s ohledem na výši vymáhané pohledávky nikoli nevhodný ve smyslu ustanovení § 264 o.s.ř.). S odvolací námitkou povinné, že z návrhu na nařízení výkonu není zřejmé, zda oprávněná řádně označila podnik, jehož prodejem navrhla provedení výkonu (§ 338f odst. 1 o.s.ř.), a že v návrhu na nařízení výkonu nedoložila, že předmětný podnik je majetkem povinné, se odvolací soud vypořádal závěrem, že pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku je rozhodující stav v době zahájení řízení (§ …
Jak ovšem bude vysvětleno níže, dané řízení namítanou vadou stejně netrpí, jelikož při nařízení exekuce se – přes nedůslednou dikci § 256 odst. 2 o.s.ř. (srov. např. znění ustanovení § 335 odst. 1, § 338b odst. 1, § 338f odst. 1 o.s.ř. a contr.) – neprovádí dokazování ve smyslu ustanovení § 122 a následujících o.s.ř., nýbrž, což platí právě i pro ustanovení § 256 odst. 2 o.s.ř., tzv. „osvědčování“, a to tak, že oprávněný přechod práva doloží určitou kvalifikovanou listinou (ostatně viz /povinnému již známé/ výše citované publikované rozhodnutí sp. zn. …
Průkaz podle ustanovení § 256 o.s.ř. se tedy neidentifikuje s důkazem ve vlastním procesním smyslu, nýbrž s „doložením“ (určité skutečnosti), jak se jinde přiléhavěji uvádí (srov. kupříkladu § 335 odst. 1, § 338b odst. 1, § 338f odst. 1 o.s.ř.). Jestliže oprávněný současně s návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. později po poučení soudu podle § 254 odst. 3 o.s.ř., nepředložil listiny vyžadované ustanovením § 256 odst. 2 o.s.ř., soud návrh na nařízení výkonu rozhodnutí bez dalšího (již proto) zamítne, neboť nebyly splněny věcné podmínky, stanovené …