Co znamená „Důvody znemožňující vycestování“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 179 zákona č. 326/1999 Sb. (Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 179 odkazuje 311 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 15. 5. 2026
- Týká se: cizinec
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 179 ZPC stanovuje, že cizinec nesmí být vyhoštěn, pokud by mu v zemi původu nebo posledního trvalého bydliště hrozilo skutečné nebezpečí, avšak toto pravidlo neplatí pro cizince, kteří se dopustili závažných trestných činů nebo představují bezpečnostní riziko.
V praxi
- Skutečné nebezpečí se posuzuje podle článků 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které se týkají práva na život, zákazu mučení, zákazu otroctví, práva na svobodu a bezpečnost, práva na spravedlivý proces a zákazu trestu bez zákona.
- Ochrana před vycestováním se nevztahuje na cizince, kteří spáchali závažné mezinárodní nebo zvlášť závažné trestné činy, nebo kteří jsou bezpečnostním rizikem pro stát.
- Pokud se na cizince vztahuje výjimka z ochrany (např. kvůli spáchání závažného trestného činu), musí mu být umožněno najít si přijetí v jiném státě do 60 dnů, a pokud se mu to nepodaří, může požádat o vízum.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 179
K tomu Nejvyšší soud zdůrazňuje, že některé normy právního řádu, konkrétně např. ustanovení § 179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakazují vycestování cizince, pokud by byl vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, jestliže by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy.
… stále probíhá řízení o stěžovatelově žádosti o azyl (proti němuž bude mít v případě neúspěchu v řízení před ministerstvem stěžovatel k dispozici soudní přezkum) a jednak má stěžovatel možnost své argumenty předložit v žádosti o vízum za účelem strpění, neboť fakticky odpovídají důvodům znemožňujícím vycestování podle § 179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Stěžovatel dále poukazuje na to, že Městský soud v Praze nerespektoval ust. § 179 odst. 2 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. a zdůrazňuje, že články 9 odst. 1 a 10 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte znemožňují vycestování žadatele.
Co říká § 179 – Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
§ 179 Důvody znemožňující vycestování
(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí.
(2) Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s čl. 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec
a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,
b) spáchal zvlášť závažný trestný čin,
c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec
a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].
Související otázky
Na co si dát pozor
- Definice "skutečného nebezpečí" je úzce vymezena odkazem na konkrétní články Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
- I když cizinci hrozí nebezpečí, může být vycestování povoleno, pokud se dopustil velmi závažných činů (např. válečných zločinů, terorismu) nebo je nebezpečný pro bezpečnost státu.
- V případě, že cizinec spadá pod výjimky z ochrany, má omezený čas (60 dnů) na nalezení jiného státu, který by ho přijal.
Navazující ustanovení
Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů – přehled paragrafůCizinecké a azylové právoVšechny právní otázky