Odpověď: Paragraf 2571 občanského zákoníku stanoví, že dopravce má zástavní právo k přepravované zásilce k zajištění svých pohledávek vyplývajících ze smlouvy o přepravě, a to s přednostním postavením před jinými zástavními právy.
Dopravce může zadržet zásilku, dokud mu nejsou uhrazeny dluhy související s přepravou (např. přepravné, poplatky).
Toto zástavní právo trvá, dokud má dopravce možnost se zásilkou nakládat, tedy dokud ji nepředá příjemci.
Zástavní právo dopravce má přednost i před zástavními právy, která na zásilce vznikla dříve, a také před zástavním právem zasílatele.
Pokud by došlo k prodeji zásilky k uspokojení dluhů, dopravce by byl uspokojen přednostně před jinými věřiteli, kteří mají zástavní právo k téže zásilce.