Co znamená „Sociálně-zdravotní služby“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud člověk potřebuje zároveň sociální i zdravotní péči, měl by dostat obě služby koordinovaně, aby se vzájemně doplňovaly.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 36 zákona č. 108/2006 Sb. (Zákon o sociálních službách) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 36 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 30. 4. 2018
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 36 zákona o sociálních službách definuje sociálně-zdravotní služby jako koordinované poskytování sociální a zdravotní péče osobám, které potřebují obojí současně, a určuje, kde a za jakých podmínek je lze poskytovat.
V praxi
- Tyto služby lze poskytovat pouze v konkrétních typech zařízení, jako jsou domovy pro seniory nebo centra duševního zdraví.
- Poskytovatel těchto služeb musí mít dvě oprávnění: jedno pro sociální služby a druhé pro zdravotní služby.
- Cílem je zajistit komplexní péči pro osoby, jejichž stav vyžaduje souběžnou podporu v sociální i zdravotní oblasti.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 36
Zákon neupravuje zmocnění ke stanovení výše úhrad zdravotní péče poskytované poskytovateli sociálních služeb podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, a § 36 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
… poskytovaných pobytovým zařízením sociálních služeb v systému veřejného zdravotního pojištění 5. Navrhovatelé předně ve svém návrhu poukazují na skutečnost, že současně s vytvořením podmínek pro poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče pobytovými zařízeními sociálních služeb (předvídané zejména v ustanovení § 36 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb.) musel být též zvolen způsob úhrady této péče z veřejného zdravotního pojištění.
Co říká § 36 – Zákon o sociálních službách
§ 36 Sociálně-zdravotní služby
(1) Sociálně-zdravotními službami se rozumí vzájemně koordinované poskytování sociální a zdravotní péče osobě, jejíž stav vyžaduje poskytování sociální a zdravotní péče současně.
(2) Sociálně-zdravotní služby lze poskytovat v centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, centrech duševního zdraví nebo v zařízeních odlehčovacích služeb, a to na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních sociálních služeb a zároveň oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách.
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Ne všechna zařízení sociálních služeb mohou poskytovat sociálně-zdravotní služby; musí jít o specifické typy zařízení uvedené v odstavci 2.
- Poskytovatel musí mít obě potřebná oprávnění (sociální i zdravotní), nestačí jen jedno.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákon o sociálních službách – přehled paragrafůSociální zabezpečeníVšechny právní otázky