Krajský soud v Brně 27 Co 136/2025-93 – Smlouva o půjčce
Krajský soud v Brně · 25. 5. 2026
Aplikovaná ustanovení
O co šlo
o zaplacení 23 212,42 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 10. 7. 2025, č. j. 46 C 86/2025-38,
V řízení zahájeném , datum, domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky v celkové výši , Anonymizováno, Kč, a to z titulu tří nároků.K prvnímu nároku uvedla, že její právní předchůdkyně – společnost , právnická osoba, , Praha 4, IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou , datum, smlouvu o půjčce č. 506265262, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , Anonymizováno, Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 60týdenních splátek po , Anonymizováno, Kč, avšak uhradila pouze , Anonymizováno, Kč. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení částky , Anonymizováno, Kč, kapitalizované (zákonné) úroky z prodlení ve výši , Anonymizováno, Kč, kapitalizované úroky ve výši , Anonymizováno, Kč, 8,05% (zákonné) úroky z prodlení z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení a 19,98% úroky z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení.K druhému nároku žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně – společnost , právnická osoba, , Praha 4, IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou , datum, smlouvu o půjčce č. 506230259, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , Anonymizováno, Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 60týdenních splátek po , Anonymizováno, Kč, avšak uhradila pouze , Anonymizováno, Kč. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení částky , Anonymizováno, Kč, kapitalizované (zákonné) úroky z prodlení ve výši , Anonymizováno, Kč, kapitalizované úroky ve výši , Anonymizováno, Kč, 8,05% (zákonné) úroky z prodlení z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení a 19,98% úroky z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení.K třetímu nároku žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně – společnost , právnická osoba, , Praha 4, IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou , datum, smlouvu o půjčce č. 502859944, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , Anonymizováno, Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit 60týdenních splátek po , Anonymizováno, Kč, avšak uhradila pouze , Anonymizováno, Kč. Žalobkyně uplatnila žalobou nárok na zaplacení částky , Anonymizováno, Kč, kapitalizované (zákonné) úroky z prodlení ve výši , Anonymizováno, Kč, kapitalizované úroky ve výši , Anonymizováno, Kč, 7,05% (zákonné) úroky z prodlení z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení a 21% úroky z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení.Městský soud v Brně, u něhož byla žaloba podána, usnesením ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, , ve věci vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o jejím postoupení Okresnímu soudu Brno-venkov.2. Žalovaná byla po celou dobu řízení pasivní, k žalobě se nevyjádřila a k jednání soudu prvního stupně se bez omluvy nedostavila.3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč s 15% úroky z prodlení od , datum, do zaplacení (I. výrok), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (II. výrok) a žádné z účastnic nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok). Ve velmi stručném odůvodnění uvedl skutková zjištění z jednotlivých smluv o půjčce a výzvy k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku. V rámci právního hodnocení věci soud v prvé řadě zdůraznil, že „úplata za úvěr byla ve všech smlouvách sjednána v extrémní výši, kdy vliv má samozřejmě i sjednaný týdenní mechanismus splácení“. Při stanovení výše RPSN soud vycházel z kalkulačky Finančního arbitra ČR. K otázce (ne)přiměřenosti výše úrokové sazby, jejímu rozporu s dobrými mravy a otázce lichvy poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, . Dospěl k závěru, že všechny tři smlouvy jsou absolutně neplatné podle § 39 zákona č. 40/1960 Sb., občansky zákoník. Při posuzování nároků žalobkyně proto vycházel ze zásad bezdůvodného obohacení, když bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Konstatoval, že na částku , Anonymizováno, Kč poskytnutou dle smlouvy o půjčce ze dne , datum, žalovaná zaplatila , Anonymizováno, Kč a bezdůvodné obohacení činí , Anonymizováno, Kč. Na částku , Anonymizováno, Kč poskytnutou na základě smlouvy o půjčce ze dne , datum, žalovaná zaplatila , Anonymizováno, Kč a bezdůvodné obohacení představuje , Anonymizováno, Kč. Na částku , Anonymizováno, Kč poskytnutou dle smlouvy o půjčce ze dne , datum, žalovaná zaplatila celkem , Anonymizováno, Kč a vznikl zde tedy přeplatek ve výši , Anonymizováno, Kč. Soud uzavřel, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , Anonymizováno, Kč (, Anonymizováno, Kč + , Anonymizováno, Kč – přeplatek , Anonymizováno, Kč). Jako důvodný shledal i požadavek žalobkyně na úroky z prodlení (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 1968 a § 1970 téhož zákona). K tomu uvedl, že prokazatelnou výzvou k plnění je dopis odeslaný žalované , datum, , který se dostal do její dispozice , datum, . Žalovaná měla plnit bez zbytečného odkladu, tedy do , datum, a ode dne následujícího je v prodlení. Výši úroků z prodlení soud stanovil podle § 2 v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud pouze konstatoval, že v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic nepřiznal.4. Proti části II. výroku a proti III. výroku rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včas odvolání. Navrhla, aby odvolací soud změnil část II. výroku a žalované uložil povinnost zaplatit částku , Anonymizováno, Kč s 15% (zákonnými) úroky z prodlení od , datum, do zaplacení a rovněž povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně uvedla, že nenapadá právní závěr soudu prvního stupně o neplatnosti smluv, nicméně má za to, že soud prvního stupně nesprávně stanovil výši bezdůvodného obohacení. Zdůraznila, že soud dospěl k nesprávnému výpočtu, byť učinil správná skutková zjištění, tedy že rozdíl mezi poskytnutými a žalovanou zaplacenými částkami činí , Anonymizováno, Kč a , Anonymizováno, Kč a dále, že žalovaná na jednu ze smluv „přeplatila“ částku , Anonymizováno, Kč. Je tak zřejmé, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč (, Anonymizováno, Kč + , Anonymizováno, Kč – přeplatek , Anonymizováno, Kč). Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně již žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení ve výši , Anonymizováno, Kč, požaduje žalobkyně dále částku , Anonymizováno, Kč s příslušenstvím.5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila, k nařízenému jednání odvolacího soudu se bez omluvy nedostavila.6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je z větší části důvodné.7. V prvé řadě odvolací soud poznamenává, že soud prvního stupně II. výrokem rozsudku zamítl veškeré příslušenství požadované žalobkyní v žalobě a není tak zřejmé, z jakého titulu přiznal v I. výroku rozsudku žalobkyni nárok na 15% úroky z prodlení. Tento výrok však již nabyl právní moci a nebyl předmětem odvolacího řízení.8. Soud prvního stupně dále pochybil, když se vůbec nezabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně.9. Odvolací soud proto podle § 213 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 2 o. s. ř. doplnil dokazování smlouvou o postoupení pohledávek, včetně části přílohy č. 1 a potvrzení o zaplacení platby a podle § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování oznámením o postoupení pohledávek z , datum, , včetně podacího lístku a předžalobní upomínkou z , datum, , včetně podacího lístku.10. Dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, , Praha 4, IČO , IČO, , jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1. Z (části) přílohy č. 1 smlouvy se podává, že postoupeny byly i pohledávky uplatněné žalobou. Podle potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky byla dne , datum, úplata připsána na účet postupitele a tím došlo v souladu se smlouvou k postoupení pohledávek postupníkovi.11. Na základě provedeného dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně prokázala svoji aktivní legitimaci ve věci.12. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bylo třeba dané závazkové vztahy (smlouvy o půjčce) posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ve znění do , datum, , neboť se jedná o právní poměry vzniklé před , datum, , a s ohledem na postavení žalované jako spotřebitelky rovněž podle zákona č. 142/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.13. Žalobkyně podaným odvoláním nenapadla skutková zjištění soudu prvního stupně ani jeho závěr o neplatnosti smluv, v důsledku čehož vznikl žalobkyni pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně pouze namítala nesprávnost výpočtu výše bezdůvodného obohacení soudem prvního stupně.14. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.15. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.16. Ze skutkových tvrzení žalobkyně i odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (viz 8. odstavec) je zřejmé, že v souvislosti se smlouvou o půjčce č. 506265262 z , datum, vznikla žalované povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , Anonymizováno, Kč, v souvislosti se smlouvou o půjčce č. 506230259 z , datum, vznikla žalované povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , Anonymizováno, Kč a v souvislosti se smlouvou o půjčce č. 502859944 z , datum, žalovaná oproti poskytnutým finančním prostředkům ve výši , Anonymizováno, Kč uhradila , Anonymizováno, Kč a vznikl jí tak „přeplatek“ ve výši , Anonymizováno, Kč. Žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši , Anonymizováno, Kč. Za situace, kdy soud prvního stupně již uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč, je důvodný nárok žalobkyně uplatněný v odvolání ve výši , Anonymizováno, Kč.17. Dále se odvolací soud zabýval posouzením nároku žalobkyně na (zákonné) úroky z prodlení.18. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně se žalobou domáhala i příslušenství představovaného zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,05 %, resp. 8,05 %, a v odvolání uplatnila požadavek na úroky z prodlení ve výši 15 %, odvolací soud posoudil její podání jako návrh na změnu žaloby, kterou usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , připustil. K tomu odvolací soud uvádí, že v odvolacím řízení je změna žaloby přípustná, neboť z § 216 odst. 2 o. s. ř. vyplývá pouze, že v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok. Novým nárokem se přitom rozumí nárok, který nemá žádnou skutkovou souvislost s dříve – před soudem prvního stupně – uplatněným nárokem. V daném případě žalobkyně v rámci podaného odvolání pouze navýšila sazbu úroků z prodlení požadovaných již v žalobě (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, či rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).19. Podle § 563 obč. zák., není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.20. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.21. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). V posuzované věci nebylo tvrzeno ani doloženo, že by mezi žalovanou a žalobkyní, případně její právní předchůdkyní, existovala dohoda o době vydání bezdůvodného obohacení, proto je třeba v souladu s § 563 obč. zák. vycházet z toho, že splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastala následujícího dne poté, co byla žalovaná povinna plnit na základě výzvy žalobkyně. V daném případě odvolací soud nepovažuje oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, za výzvu ve smyslu § 563 obč. zák., neboť z přiloženého podacího lístku se podává, že tato písemnost měla být žalované odeslána až , datum, a žalobkyně ani přes poučení odvolacího soudu (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) nedoplnila žádná skutková tvrzení a důkazy k prokázání skutečnosti, že tento podací lístek prokazuje odeslání právě oznámení o postoupení pohledávek, když mezi datací tohoto oznámení a dokladem o odeslání písemnosti je dlouhá časová prodleva. Odvolací soud proto uzavřel, že výzvou k plnění je až předžalobní upomínka z , datum, , která byla žalované odeslána téhož dne. V této souvislosti odvolací soud pro úplnost poznamenává, že oznámení o postoupení pohledávek bylo nadto zasíláno žalované na adresu, která neodpovídá adrese uvedené v žádné ze smluv, ani evidované adrese trvalého pobytu žalované. Na adresu evidovaného trvalého pobytu byla žalované odeslána teprve předžalobní výzva. V této byla žalované sdělena výše dluhu a stanovena lhůta k plnění do , datum, ; ode dne následujícího je žalovaná v prodlení, kdy k tomuto dni činila výše úroků z prodlení 12,75 % (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). K tomu odvolací soud dodává, že již přijetím peněžních prostředků poskytnutých na základě smluv o půjčce si žalovaná musela být vědoma své povinnosti (minimálně) tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaná si měla být vědom i toho, že v případě prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků je věřitelka oprávněna domáhat se (minimálně) úroků z prodlení.22. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , Anonymizováno, Kč s 12,75% úroky z prodlení od , datum, do zaplacení.23. Podle § 219 o. s. ř. odvolací soud potvrdil část II. výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterou byla žaloba zamítnuta co do 15% úroků z prodlení z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do , datum, a co do 2,25% úroků z prodlení z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení.24. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud nově podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud kapitalizoval předmět řízení včetně žalobkyní v žalobě požadovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ) a dospěl k závěru, že v řízení před soudem prvního stupně byla úspěšnější žalovaná. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by žalované nějaké účelně vynaložené náklady vznikly, a proto soud žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nepřiznal.25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud kapitalizoval předmět řízení včetně žalobkyní požadovaného příslušenství ke dni svého rozhodnutí a dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 88,7 %, žalovaná v rozsahu 11,3 % a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu 77,4 % nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají z:- soudního poplatku za odvolání ve výši , Anonymizováno, Kč,- odměny za dva úkony právní služby po , Anonymizováno, Kč (tarifní hodnota , Anonymizováno, Kč), a to za odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. k) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od , datum, (dále jen „advokátní tarif“),- náhrady za dva režijní paušály ve výši , Anonymizováno, Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,- náhrady za ztrátu času na cestě ve výši , Anonymizováno, Kč (dvě půlhodiny po , Anonymizováno, Kč) dle § 14 odst.1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu,- cestovného ve výši , Anonymizováno, Kč za cestu k jednání soudu , datum, na trase Blansko – Brno a zpět (zpáteční cesta 70 km) vozidlem reg. zn. , SPZ, při průměrné spotřebě 7,2 l benzinu Natural 95 na 100 km, ceně , Anonymizováno, Kč/1 l PHM a sazbě základní , Anonymizováno, Kč/1 km dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.,- vše s výjimkou soudního poplatku navýšeno o DPH (21 %) ve výši , Anonymizováno, Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).Celkové náklady žalobkyně za odvolací řízení činí , Anonymizováno, Kč, z nichž bylo přiznáno 77,4 %, tj. , Anonymizováno, Kč.26. Všechny shora uvedené náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v řízení před odvolacím soudem převážně úspěšnou žalobkyní a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu řízení. Současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci § 150 o. s. ř. Nadto nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení by mělo být jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , uveřejněný pod č. 24/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).