72 Co 12/2026-396 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v , adresa, výše uvedeným rozsudkem, jeho výrokem I., zavázal žalovanou k zaplacení částky , Anonymizováno, Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do , datum, . Výrokem III. zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta. Konečně výrokem IV. zavázal žalovanou zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradě nákladů státu částku , Anonymizováno, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.2. Prvostupňový soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu, v níž se žalovaná zavázala zhotovit a namontovat v domě žalobkyně kovovou konstrukci vstupní stěny se skleněnou výplní, jejíž součástí byl i naddveřní oblouk. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky podepsané oběma smluvními stranami a cenová nabídka byla žalobkyní akceptovaná. Výrobní dokumentaci zpracovanou žalovanou na základě jejího vyměření a obsahující předpokládané tolerance mezer mezi vyráběnou konstrukcí a původním ostěním žalobkyně odsouhlasila. Dne , datum, namontovali pracovníci žalované vyrobenou konstrukci, při montáži došlo k prasknutí skla. Následně žalobkyně písemně vytkla žalované vady, za nejpodstatnější považovala tu, že konstrukce horního oblouku tvarově nekopíruje stavební otvor. Jelikož žalovaná neuznala vadnost díla, žalobkyně dne , datum, od smlouvy odstoupila s výzvou k vrácení složené zálohy ve výši , Anonymizováno, Kč. Pokud jde o právní posouzení, soud prvního stupně dospěl k závěru o uzavření smlouvy o dílo podle ustanovení § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Tím, že napojení naddveřního oblouku na klenbu stávajícího otvoru budovy neodpovídá toleranci mezi účastníky smluvené a zachycené v zápisu sepsaném , datum, , obsažené rovněž ve výrobní dokumentaci, došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem podle ustanovení § 2002, § 2106 odst. 1 o. z. a žalobkyně svého práva na odstoupení od smlouvy využila důvodně. V důsledku toho došlo k zániku smlouvy a strany jsou si povinny vrátit vše, co si navzájem plnily v souladu s ustanovením § 2993 odst. 1 o. z. Právě proto, že platným odstoupením od smlouvy došlo k zániku závazku, shledal prvostupňový soud nedůvodnou námitku započtení vznesenou žalovanou, kdy předmětem započtení měla být částka odpovídající nedoplatku ceny díla. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že i v případě, že by se nejednalo o porušení smlouvy podstatným způsobem, ale vady díla by byly nepodstatným porušením smlouvy, i tehdy by žalobkyně měla právo na odstoupení od smlouvy podle § 2107 odst. 1 o. z., a to z důvodu neuznání vad žalovanou, a tedy odmítnutí je odstranit (vyjma vady spočívající v prasknutí skla v průběhu instalace díla). Jelikož žalovaná v poskytnuté lhůtě, tj. do , datum, , neplnila, je s placením v prodlení a žalobkyně má podle § 1968 a § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády. O nákladech řízení prvostupňový soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen “o. s. ř.“, vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vyhlášek upravujících výši sazby základních náhrad a cenu pohonných hmot, a přiznal je žalobkyni, jež byla ve sporu neúspěšnou pouze v poměrně nepatrné výši. Vzhledem k výsledku sporu zavázal žalovanou i k náhradě nákladů vzniklých České republice v souvislosti s vyplacením znalečného , tituly před jménem, , jméno FO, a svědečného , jméno FO, .3. Proti tomuto rozsudku, a to jeho výrokům I., III. a IV., se žalovaná odvolala. Namítla, že vytýkané vady pramení pouze z rozdílné estetické představy žalobkyně a nemohou být důvodem pro odstoupení od smlouvy, i kdyby byla prokázána pravdivost tvrzení žalobkyně a skutečně se jednalo o vady. Žalovaná nikdy rozumně nepředpokládala a ani nemohla předpokládat, že by s ní žalobkyně neuzavřela smlouvu v případě existence první vytčené vady, přičemž poukázala na ty části znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , které tento závěr mají potvrzovat. Dále namítla, že soud prvního stupně nesprávně a nepřezkoumatelně vyhodnotil výpověď žalobkyně, z níž dovodil podstatnost porušení smlouvy (kvůli subjektivním pocitům žalobkyně). V rámci myšlenkové úvahy prvostupňový soud pominul i další v řízení provedené důkazy, včetně zmíněného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , ale i jednotlivých vyjádření žalované, a taktéž tím se stalo rozhodnutí nepřezkoumatelným. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně sice dne , datum, vytkla vady díla, nezvolila však žádný odpovědnostní nárok; takto učinila až , datum, , kdy rovnou odstoupila od smlouvy. K tomu, aby mohla nastat aplikace ustanovení § 2107 odst. 3 o. z., musí nejprve nastat předpoklad definovaný v odst. 1 téhož ustanovení, tedy oprávněný si zvolí příslušný odpovědnostní nárok (typicky odstranění vady). K ničemu takovému však nedošlo a žalobkyně právo odstoupit od smlouvy v režimu ustanovení § 2107 odst. 3 o. z. neměla. K námitce, že estetická vada spočívala v nedodržení sjednané tolerance spár mezi zhotoveným rámem naddveřního oblouku a klenbou zdiva, uvedla, že dílo bylo naopak v souladu s výrobní dokumentací zhotovitele, kterou žalobkyně odsouhlasila s plným vědomím skutečnosti, že okno nebude a nemůže mít pravidelný tvar. Dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, by případné optické nedostatky bylo lze zcela vyřešit a eliminovat montáží izolantu v místě ostění, případně montáží kontaktního zateplovacího systému. Navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.4. Žalobkyně považovala rozhodnutí za zcela správné a navrhla jeho potvrzení.5. Žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 o. s. ř.). Napadla rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 202 o. s. ř. à contr.). Proto odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v části, jak bylo odvoláním napadeno, stejně jako, dle obsahu spisu, řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Žaloba žalobkyně je postavena na tvrzení, že žalované poskytla zálohu ve výši žalované částky na provedení díla – zhotovení, dopravu a montáž vstupní stěny s nadsvětlíkem a Al dveří, od smlouvy však odstoupila pro neodstranitelné vady díla a požaduje po žalované vrátit zálohu zpět a demontovat a odvézt si předmět díla.7. Odvolací soud se se soudem prvního stupně shoduje v tom, že účastníci uzavřeli v souladu s ustanovením § 2586 o. z. platnou smlouvu o dílo s dostatečně vymezeným předmětem díla a předem sjednanou cenou, přičemž nedílnou součástí písemné smlouvy č. , Anonymizováno, datované , datum, jsou (dle samotného znění smlouvy) Všeobecné obchodní podmínky. Konečné (podrobné) parametry smlouvy o dílo měly být obsaženy ve výrobní dokumentaci vytvořené žalovanou jako zhotovitelem poté, kdy provede zaměření.8. Mezi účastníky byl spor především v otázce posouzení zhotoveného díla z toho hlediska, zda dílo má či nemá vady a jakého charakteru takové vady – s přihlédnutím k intenzitě porušení smlouvy – jsou. Dle žalobkyně dílo mělo takové vady, že ji opravňovalo od smlouvy odstoupit. Dle žalované vady nemělo a pro případ, že vytýkané vady mělo, nešlo o vady opravňující k odstoupení od smlouvy, protože zejména v případě obloukového nadsvětlíku coby části díla se jednalo pouze o odlišnou estetickou představu žalobkyně.9. Soud prvního stupně správně zaměřil pozornost na požadavky žalobkyně na provedení díla a na vědomost žalované těchto požadavků se týkající a z provedených důkazů učinil správné skutkové a následně i právní závěry. Především bylo z obou výpovědí svědka , jméno FO, zjištěno, že žalobkyni velmi záleželo mj. a zejména na vytvoření pravidelného kulatého oblouku nad dveřmi. Svědek ji označil za náročnou zákaznici, musel jí vysvětlovat úskalí, jež mohou v průběhu realizace díla vzniknout, na možnosti vzniku tolerance s ohledem na to, že naddveřní oblouk je atypický. Nároky žalobkyně byly svědkem Mikším zachyceny v zápisu z jednání na stavbě ze dne , datum, , v němž byla u naddveřního oblouku dohodnuta tolerance křivosti stavebních konstrukcí od 5 do 25 mm. Stejný údaj se nachází i v samotné výrobní dokumentaci, kterou zhotovil po vlastním zaměření svědek , jméno FO, , tehdejší zaměstnanec žalované. Že je naddveřní oblouk, resp. zhotovená stavební konstrukce nehezká a šišatá, potvrdil ve své výpovědi i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , samotný oblouk jako stavební otvor byl přitom pravidelný. Že oblouk rámu světlíku překročil dohodnutou toleranci křivosti, vyplynulo z listinného důkazu označeného jako Znalecký posudek ZP 134-7/17, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ,