19 CO 1478/2021-366 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud ve Strakonicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu, podle níž by žalovaný byl povinen do 6 měsíců od právní moci rozsudku provést na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] stavební úpravy zabraňující stékání vody na pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] spočívající v umístění větrané mezery o šířce 600 mm na hranici vnějšího obvodového zdiva stavby objektu k bydlení [adresa], [obec], na straně jedné a pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na straně druhé tak, jak jsou podrobně popsány ve výroku I. rozsudku, a dále byl žalovaný povinen rovněž ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku provést na chodníkové části komunikace umístěné na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na hranici s pozemkem p. č. st. [anonymizováno] a p. č. st. [číslo], oba v k. ú. [obec], úpravu povrchu s dostatečným vyspádováním směrem od objektu k bydlení [adresa], [obec] O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. (po opravě provedené opravným usnesením ze dne 5. 1. 2022, č. j. 6 C 151/2016-349) tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 10 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobci se podanou žalobou domáhali provedení stavebních úprav na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného s odůvodněním, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení, a pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je garáž, vše zapsané na [list vlastnictví] v obci a k. ú. [obec]. Obě tyto stavební parcely sousedí na jižní straně s pozemkovou parcelou [číslo] ostatní komunikace, jejímž vlastníkem je žalovaný. Žalobci uvedli, že po provedení výměny zemního kabelu v roce 2006 v chodníkové části pozemku [parcelní číslo] se začaly na chodníku vyskytovat nerovnosti zadržující dešťovou vodu, zvýšilo se tak zatížení suterénu domu žalobců dešťovou vodou, která se následně vsakuje do zdí suterénu. Žalobci v průběhu řízení se souhlasem soudu změnili žalobu tak, že jejich konečným požadavkem bylo provedení stavebních úprav spočívajících v umístění větrané mezery o šířce 600 mm na hranici obvodového zdiva stavby objektu k bydlení [adresa] na hloubku pod úroveň podlahy suterénu objektu bydlení se zábradlím po obvodu větrané mezery s vhodným drenážním systémem, který zajistí odtok vody vniklé do vybudované větrané mezery a s funkčním hydroizolačním předělením mezi zeminou pod úrovní výkopu a nad ní. Kromě toho žalobci požadovali provést na chodníkové části komunikace umístěné na pozemku [parcelní číslo] na hranici s pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [číslo] úpravu povrchu s dostatečným vyspádováním směrem od objektu k bydlení [adresa], [obec]. Protože žalovaná poté provedla přeasfaltování chodníku s lineárním spádem od domu, vzali žalobci žalobu týkající se tohoto druhého petitu zpět a soud prvního stupně v této části řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. usnesením ze dne 29. 9. 2021 zastavil. 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné a výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobci jsou spoluvlastníky parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova [adresa] ve [obec], objekt k bydlení, a stavební parcely [číslo] jejíž součástí je garáž, a to tak, že žalobce je výlučným vlastníkem jedné ideální poloviny těchto nemovitostí a druhá ideální polovina náleží do společného jmění obou manželů. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], když nemovitosti k sobě přiléhají ze strany žalobců zdí domu [adresa] a garáže a ze strany žalovaného k nim přiléhajícím chodníkem. Soud prvního stupně provedl dokazování znaleckými posudky znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] a zadal zpracování revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem – [anonymizováno 5 slov] [obec] – [anonymizována dvě slova]. Ze závěru revizního znaleckého posudku vyplývá, že z pozemku žalovaného parc. [číslo] stéká voda na pozemek žalobců parc. č. st. [anonymizováno], na němž je stavba rodinného domu, ale nestéká na pozemek parc. č. st. [číslo], na němž je postavená garáž. Stékání se projevuje v místech lokálních prohlubní, ne po celé části zdi s tím, že na pozemek žalobců parc. č. st. [anonymizováno] stéká voda v místech poškozené rubové hydroizolace domu. Pokud jde o vodu z prasklého okapního svodu, pak skutečně částečně způsobuje rozrušení terénu, nezpůsobuje však přetékání, hlavním zdrojem dotace vody v tomto místě je laguna na chodníku. Nicméně druhý dešťový svod skutečně nedotéká do řadu a je z něj velká dotace vody do terénu. Na vlhkosti stěn domu žalobců mají zásadní vliv hydroizolace domu, které jsou buď dožilé, nebo nejsou vůbec přítomny, stejně jako omezená funkčnost dešťových svodů. Znalec doporučil vhodné řešení, a to kromě oprav hydroizolace a vyspádování chodníku také odkop zeminy na úroveň horní hrany základů, ošetření vnějšího zdiva, provedení hydroizolační kontaktní vrstvy. Soud prvního stupně vzal z provedeného dokazování za prokázané, že z pozemku žalovaného skutečně stékala voda ve smyslu § 1019 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jeden ze dvou pozemků žalobců, a to na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] s domem [adresa]. Voda však nestékala na pozemek parc. č. st. [číslo], v této části žalobci neprokázali důvodnost žaloby bez dalšího. Pokud jde o stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno], k zamezení tohoto stékání znalecký ústav doporučil vyspádování chodníku směrem od domu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný současně s novým přeasfaltováním chodníku toto učinil, což mělo mimo jiné za následek zpětvzetí žaloby v části, v níž se žalobci domáhali provést na chodníkové části komunikace úpravu povrchu s dodatečným vyspádováním směrem od objektu k bydlení [adresa], a řízení bylo v této části soudem prvního stupně zastaveno. Tím podle názoru soudu byl vyřešen předmět sporu, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by z pozemku ve vlastnictví žalovaného jakýmkoliv jiným způsobem na pozemky žalobců voda stékala. Pokud se žalobci domáhali ještě toho, aby to byl žalovaný, kdo provede odkop terénu od zdi domu a vytvoří větranou mezeru o šířce 600 mm, navíc se zábradlím a drenážním systémem s odvodněním, pak tento nárok žalobců soud prvního stupně nepovažuje za relevantní, neboť soud prvního stupně ve smyslu § 1019 odst. 1 o. z. nemohl posuzovat způsob odstranění vlhkosti v domě, ale posuzoval pouze skutečnost, zda z pozemku žalovaného stéká voda na pozemek žalobců. Tomuto stékání bylo zamezeno přeasfaltováním a vyspádováním chodníku. S těmito závěry soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. Pokud žalobci vzali žalobu ohledně původního požadavku na zabránění odtávání sněhu, zabránění výskytu hlodavců a eventuálního petitu zpět, pak je na jejich straně procesní zavinění za zpětvzetí této části žaloby a měli by platit náhradu nákladů řízení žalovanému. Po úpravě žalobního petitu byla žaloba o provedení stavebních úprav zamítnuta, takže v této části náleží rovněž právo na náhradu nákladů řízení žalovanému. Ve zbývající části předmětu řízení ohledně úpravy povrchu chodníku s dostatečným vyspádováním byla žaloba vzata zpět, neboť žalovaný toto před vydáním rozsudku učinil. Soud prvního stupně zdůraznil, že i v této části řízení byla žaloba důvodná jen ohledně stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] s domem [adresa], nikoliv ohledně stékání vody na pozemek žalobců parc. č. st. [číslo] s garáží. I zde by proto byl úspěch žalobců pouze částečný, žalovanému tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v převážné části a žalobcům pouze ohledně jednotlivé malé části žaloby týkající se stékání vody na pozemek parc. č. st. [anonymizováno]. Soud prvního stupně zohlednil i postup účastníků řízení, kdy žalovaný ještě před podáním žaloby byl ochoten v tomto směru opravdu chodníku provést, očekával však ingerenci žalující strany ve vztahu k opravám domu, zejména hydroizolacím či svodům nebo na kanalizační přípojce. S těmito závěry soud prvního stupně uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení za celkových 34 úkonů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Jako manžele zavázal žalobce ve vztahu k žalovanému společně a nerozdílně. 4. Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání z důvodu, že soud prvního stupně neúplně zjistil stav věci, neprovedl potřebné důkazy k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Provedené dokazování vedlo k nesporným zjištěním o vlastnictví pozemků, jichž se žaloba týkala. Tři znalecké posudky byly doplněny o revizní znalecký posudek, který soud prvního stupně označil za zásadní důkaz. Tento posudek