19 CO 826/2022-677 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované odstranit z pozemku žalobkyně parc. [číslo] v k.ú. [obec], stavbu zdvojeného vedení elektřiny [název] na příhradovém ocelovém stožáru [číslo] uvést tento pozemek žalobkyně do předešlého stavu (výrok I.), o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 40 098 Kč (výrok II.). Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tak, že je vlastnicí předmětného pozemku, přes který bylo od roku 1977 instalováno vedení vysokého napětí elektrické energie, které zřídil právní předchůdce žalované podle zákona č. 79/1957 Sb. Žalovaná je současným provozovatelem tohoto vedení. V roce 2016 žalovaná zahájila proces výměny tohoto vedení v úseku [obec] – [obec] z důvodu hranice technické životnosti a [datum] podala u příslušného stavebního úřadu žádost o vydání rozhodnutí o umístění této stavby, spočívající v celkové výměně všech prvků vedení, včetně demontáže stávajících základových patek stožárů a následné instalaci nových stožárů. Stavební úřad sdělil žalované, že tento záměr stavby nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas, neboť jde o výměnu (rekonstrukci) vedení technické infrastruktury ve smyslu platného stavebního zákona a tento záměr podle názoru stavebního úřadu nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení. Žalovaná tento názor akceptovala a svou žádost o vydání rozhodnutí vzala zpět a následně v průběhu roku 2017 realizovala stavbu podle původní dokumentace a následně začala novou stavbu užívat. Žalobkyně s uvedeným právním názorem nesouhlasí, podle jejího názoru tato stavba není pouhou výměnou, tedy rekonstrukcí technické infrastruktury, ale jednalo se o stavbu zcela novou, která vyžaduje územní rozhodnutí podle stavebního zákona a zejména existenci právního titulu k užívání pozemku žalobkyně pro umístění a provozování této stavby. Ve svém názoru vychází z toho, že došlo k celkové výměně všech prvků vedení včetně demontáže stávajících základových patek stožárů a následné instalaci nových základů se stožáry vedení vysokého napětí s následným vybudováním nových základů, na něž byly instalovány stožáry s vodiči, tedy došlo ke kompletnímu nahrazení původního vedení novou stavbou. Také se změnil charakter samotné stavby, když původní vedení vysokého napětí bylo tvořeno v úseku stožáru [číslo] až [číslo] jednoduchým vedením a pouze mezi stožáry [číslo] až [číslo] dvojitým vedením a bylo provozováno jako vedení [název] [anonymizována dvě slova], kdežto nová stavba je tvořena novým zdvojeným vedením v celé trase umožňujícím přenos [název] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na odlišných ocelových stožárech a nově je součástí stavby i kombinované zemnící lano se 48 optickými vlákny umístěné ve špičkách stožárů. Na pozemku žalobkyně stojí stožár [číslo] původní stožár měl výšku cca 23 metrů nad úrovní terénu, současný má výšku 28,9 m. Umístění sloupu se sice nezměnilo, avšak původní měl čtyři samostatné základové pilíře v každém rohu, nyní jde o jednolitý monolitický základ rozšířený do hloubky. Základ původního sloupu byl sice širší, než základ sloupu současného, nicméně došlo k vytěžení většího množství zeminy, neboť základ byl rozšířený do hloubky. Navíc se změnila výška vyčnívajícího základu nad povrch terénu. Zásadní změnou je, že nové vedení v celém rozsahu je zdvojeným vedením [název] [anonymizována dvě slova], což má za následek zvýšení celkové kapacity vedení jako celku. Nová stavba tedy vybočila z parametrů původního stavebního povolení, jedná se tedy o novou stavbu a oprávnění z původního zákonného věcného břemene zaniklo se zánikem původní stavby a nebylo nahrazeno žádným novým oprávněním. Žalovaná tedy nemá žádný právní titul pro umístění současného vedení na pozemku žalobkyně a tato se proto domáhá odstranění této stavby ze svého pozemku. 2. Žalovaná se bránila tím, že nové vedení není novou, tedy nepovolenou stavbou, ale vztahuje se na něj jak původní kolaudační rozhodnutí, tak původní zákonné věcné břemeno, žalovaná tedy má právní titul k umístění stavby na pozemku žalobkyně. Při výměně nového vedení nedošlo k žádnému odchýlení od původní trasy, došlo pouze k výměně starých stožárů za nové, které jsou umístěny na stejných místech, v části trasy mezi stožáry [číslo] až [číslo] sice došlo ke zdvojení vedení, ale sloup [číslo] který je umístěn na pozemku žalobkyně, měl od počátku vedení zdvojené. Dále je podstatné, že žalobkyně se domáhá odstranění vedení z pozemku, který si však zakoupila až po ukončení rekonstrukce tohoto vedení, tedy byla srozuměna s tím, jaký pozemek s jakým stožárem vedení si kupuje. Vztahuje se tedy na ni povinnost původního vlastníka strpět stožár [číslo] na svém pozemku. Navíc podle názoru žalované je nutno posuzovat pouze tu část elektrického vedení jako liniové stavby, která se nachází na pozemku žalobkyně, nikoliv celé vedení. Z charakteru liniové stavby jako inženýrské sítě pro veřejnou potřebu vyplývá, že toto je budováno a provozováno bez časového omezení, což logicky předpokládá, že budou měněny v případě potřeby jednotlivé prvky a tím nedochází k zániku původní stavby a vzniku stavby nové. Soudní judikatura ostatně dovodila, že i při výměně všech prvků vedení se nejedná o stavbu novou. Pokud jde o stožár [číslo] umístěný na pozemku žalobkyně, tento je stále v podstatných prvcích stejný, jedná se o vedení [název] [anonymizována dvě slova], nezměnil se počet vodičů, ani napěťová hladina, původní i současné vedení bylo a stále je provozováno na napěťové hladině [název] [anonymizována dvě slova], nedošlo ani k podstatné změně ve výšce stožáru, když odchylka činí pouhých 30 cm (původní stožár měl výšku 29,2 m a nový 28,9 m). Pokud jde o základy stožáru, tak nový základ je menší a zabírá menší plochu pozemku žalobkyně, tedy ji méně omezuje. Použití technologicky odlišné konstrukce stožáru a jeho základu s technologicky odlišným zemním lanem s optickým kabelem neznamenají žádné podstatné rozšíření původního rozsahu omezení vlastnického práva zákonným věcným břemenem. Jediná změna spočívající ve větší hloubce základu žalobkyni nijak podstatně neomezuje. 3. Okresní soud při zjišťování skutkového stavu se ztotožnil s právním názorem žalované a podrobně zjišťoval odlišnosti původního a nového vedení pouze v té části, která souvisí s pozemkem žalobkyně, tedy konkrétně ve vztahu k sloupu [číslo] stojícím na jejím pozemku. Okresní soud uzavřel, že původní i současné umístění tohoto sloupu je na stále stejném místě, rozdíl spočívá v tom, že původní sloup měl čtyři samostatné základové pilíře v každém rohu, současný má jednolitý monolitický základ rozšiřující se do hloubky, plošný zábor pozemku žalobkyně způsobený základem byl u původního sloupu 57,2 m2, u současného sloupu je to pouze 43,56 m2. Pokud jde o výšku původního a současného sloupu, došlo pouze k minimální odchylce, původní sloup měl výšku 29,2 metru a nový 28,9 metru. Při těchto závěrech vycházel okresní soud z původní a nové projektové dokumentace, skutečnost, že původní projektová dokumentace ze 70. let minulého století, nesplňuje zákonem požadované formální náležitosti (ověřený originál původní projektové dokumentace se nepodařilo dohledat, k dispozici je pouze prosté vyhotovení), nepovažuje okresní soud za důvod nevěrohodnosti tohoto důkazu. Důkaz projektovou dokumentací okresní soud shledal jako důkaz přesvědčivý. Takto nehodnotí žalobkyní předkládané fotografie původního a nového sloupu a její grafické srovnávání, stejně tak výslechy svědků popisující své dojmy z výšky sloupu. K žádné podstatné změně nedošlo ani v případě napětí, když jak původní, tak současné vedení je konstruováno jako zdvojené vedení [název] [anonymizována dvě slova], avšak jak původní, tak současné vedení je stále provozováno na hladině [název] [anonymizována dvě slova] Okresní soud uzavřel, že uvedené odlišnosti jsou pouze marginální a nepodstatné, proto ve smyslu § 22 odst. 3 zák. č. 79/1957 Sb., nedošlo k zániku původního vedení, tedy zániku původní stavby ani zániku původního věcného břemene, došlo pouze k modernizaci vedení elektrické energie, aniž by došlo k podstatné změně charakteru stavby. Je třeba vzít v úvahu, že tento stožár je součástí inženýrské sítě sloužící dlouhodobě veřejnému zájmu bez časového omezení, z čehož logicky vyplývá obnovování jejích částí v průběhu doby, k čemuž v daném případě došlo, aniž by se významně změnily parametry elektrického vedení. Tyto závěry jsou zcela v souladu s konstantní soudní judikaturou zabývající se touto otázkou, a to rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Co 216/2006. 4. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, rozsudek napadá v plném rozsahu, jako odvolací důvody uplatňuje důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b), d), e), f), g) o.s.ř. a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu, případně rozsudek zrušit a vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně předně nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že je