5 CO 1475/2021-44 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 260 000 Kč s 8,58% úrokem jdoucím ročně od [datum] do zaplacení a s 6,66% smluvním úrokem z prodlení jdoucím ročně od téhož data do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku). V odstavci II. výroku pak soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 45 393,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 2. Vyšel ze zjištění, že [datum] účastnice uzavřely smlouvu o poskytnutí účelového úvěru [číslo], na jejímž základě byl žalobkyní poskytnut žalované účelový úvěr ve výši 13 775 000 Kč. Tento úvěr měla žalovaná splácet měsíčními splátkami ve výši 121 000 Kč a mezi účastnicemi byla též sjednána úroková sazba tříměsíční [název] + pevná přirážka 4,5 % p.a. 3. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy, a proto žalobkyně [datum] přistoupila k zesplatnění úvěru. Pohledávku za žalovanou tvoří 11 000 934,03 Kč (jistina), 130 830,16 Kč (smluvní úroky ke dni zesplatnění), 352,34 Kč (úroky z prodlení ke dni zesplatnění), 1 000 Kč (poplatky) a dále smluvní úroky z prodlení ve výši 6,66 % ročně a smluvní úroky z úvěru ve výši 8,58 % ročně. Žalobkyně se však domáhá zaplacení pouze částky 260 000 Kč s příslušenstvím. I přes upomínku ze dne [datum] žalovaná ničeho neuhradila. Nárok žalobkyně vyplývá z ust. § 2395 o.z. Sjednané úroky z prodlení pak mají oporu v ust. § 1970 o.z. Soud prvního stupně ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených důkazů, neboť účastníci se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 12.7.2021 [číslo jednací] nevyjádřili, zda souhlasí, resp. nesouhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli přitom poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. V něm namítá, že věc rozhodoval Okresní soud v Českých Budějovicích, který není obecným soudem žalované. Ze smlouvy o poskytnutí účelového úvěru přitom není jasné, kdo ji za žalobkyni podepsal a je tak zásadní otázkou, zda se jedná o smlouvu platnou či nikoliv. Žalovaná tuto smlouvu za platnou nepovažuje a rozhodně považuje za neplatnou dohodu o místní příslušnosti soudů s ohledem na nutnost její písemnosti. V odvolání pak dále rekapituluje průběh řízení před soudem prvního stupně do okamžiku, kdy byl zrušen elektronicky platební rozkaz, neboť nedošlo k jeho doručení žalované. Žalovaná část pohledávky není nijak blíže specifikována. Poukazuje dále na rozsáhlou úvěrovou dokumentaci, nutnost posouzení správnosti procesu zesplatnění. Přesto soud zvolil možnost rozhodnout o věci bez jednání. Tím jakoby vyšel vstříc žalobkyni, která se snaží řešit věc zjednodušeným soudním procesem. Dále v odvolání poukazuje na to, že soud v období letních prázdnin a dovolených zaslal [datum] do datové schránky žalované usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodoval bez jednání či nikoliv. Poukazuje na neobvykle krátkou lhůtu deseti dnů pro toto vyjádření, jako kdyby se jednalo o žalobu bagatelní. Tuto výzvu doplnil sdělením, že zůstane-li bez odezvy, bude to vnímáno jako souhlas s variantou rozhodování bez jednání, což žalovaná považuje za zcela nesprávnou výzvu vycházející z teze, že kdo mlčí, souhlasí. Žalovaná má jediného jednatele a nemá žádné zaměstnance. V soudem stanoveném termínu nestačila zareagovat. Soud žalované nezaslal jakoukoliv výzvu k jejímu vyjádření k předmětné žalobě. Žalovaná nebyla a ani nemohla být poučena soudem ve smyslu § 119 o.s.ř. Toto poučení by mělo být podmínkou pro řádné ukončení soudního řízení. S ohledem na neplatnost smlouvy, nemohl žalobkyni vzniknout nárok na smluvní příslušenství. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta, případně rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. K podanému odvolání se vyjádřila žalobkyně. Ve svém vyjádření vyvrací opodstatněnost odvolacích námitek a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání, které zákon nevylučuje, bylo podáno v zákonné patnáctidenní lhůtě účastníkem řízení (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 o.s.ř.), věc projednal podle § 212 o.s.ř. a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř. v celém rozsahu. Dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 7. Podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedením řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. 8. Podle ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 9. Odvolací soud při svém rozhodnutí vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně tak, jak plyne z důkazů provedených v řízení před soudem prvního stupně a ztotožňuje se i s právním hodnocením věci tak, jak jej okresní soud uvádí v napadeném rozsudku. Na tomto závěru odvolacího soudu nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že soud prvního stupně ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě účastníky předložených listinných důkazů. Tomuto postupu totiž nelze ničeho vytknout, neboť na základě skutkového vylíčení věci v žalobě a připojených listinných důkazů bylo možno takto postupovat. Soud prvního stupně, jak plyne z obsahu spisu, postupoval podle výše citovaného ustanovení § 115a o.s.ř. a usnesením ze dne 12.7.2021, [číslo jednací] vyzval účastníky, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a též je poučil o tom, že pokud se nevyjádří ve lhůtě deseti dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaná nevyjádřila, že by s takovým postupem nesouhlasila, soud prvního stupně měl možnost rozhodnout bez nařízení jednání, jak ostatně učinil. Pro posouzení relevantnosti takového postupu není vůbec rozhodující odvolací námitka žalované spočívající v tom, že má jediného jednatele a nemá žádné další zaměstnance, a že tudíž ve stanovené lhůtě se nestihla vyjádřit. Není pravdou, že by poskytnutá lhůta deseti dnů byla nepřiměřeně krátká, nýbrž jde o lhůtu zcela standardní. Na posouzení důvodnosti odvolání též nemá žádný vliv, že usnesení soudu bylo vydáno v průběhu měsíce července, kdy jsou obvykle čerpány dovolené. Občanský soudní řád upravující občanské soudní řízení v České republice, žádným způsobem neumožňuje zohlednit období předpokládaných dovolených, či svátků apod. Pokud pak žalovaná chtěla zabránit tomu, aby bylo soudem prvního stupně rozhodnuto bez nařízení jednání, stačilo k tomu v reakci na předmětné usnesení toliko jednou větou vyjádřit svůj nesouhlas. Taková reakce podle názoru odvolacího soudu nezabere prakticky žádný čas. Občanský soudní řád nezná ani omezení ve vztahu k předmětu řízení, kdy žalovaná namítá, že takto soud prvního stupně postupoval, jako kdyby se jednalo o žalobu bagatelní. Jinými slovy řečeno, soudu prvního stupně nic nebránilo v tom předmětné usnesení vydat. Pokud pak pro žalovanou žalovaná částka není částkou bagatelní, jak v odvolání naznačuje, nic jí nebránilo, aby tomuto sporu věnovala náležitou pozornost. Chybou soudu prvního stupně není ani skutečnost, že žalovaná nebyla výslovně vyzvána k vyjádření k žalobě, neboť žalované v takovém vyjádření, pakliže ho chtěla podat, vůbec ničeho nebránilo. K žádnému omezení procesních práv žalované tak nedošlo, neboť soud prvního stupně zvolil postup, který je v občanském soudním řádu výslovně upraven. Žalovaná pak skutečně nemohla být poučena podle § 119a o.s.ř., neboť tohoto poučení se stranám dostává při ústním jednání. To se však, jak výše uvedeno, v této věci nekonalo. 10. Nedůvodná je též odvolací námitka, že žalobkyně žalovala pouze částku 260 000 Kč s příslušenstvím, ač tvrdí, že dluh vůči žalované je vyšší. Žalobkyně disponuje předmětem sporu a pokud si vybrala k žalobě pouze část pohledávky, je to zcela její volbou, přičemž v návrhu na zahájení řízení vysvětlila, že tak činí z důvodů předpokládané platební neschopnosti žalované. 11. Odvolací soud se nemohl zabývat tvrzenou neplatností úvěrové smlouvy, neboť její skutkové vymezení je tzv.„ novotou“, která byla žalovanou vznesena až v odvolacím řízení a s ohledem na procesní zásadu neúplné apelace (§ 205a o.s.ř.), která ovládá odvolací řízení, tak byla vznesena pozdě. 12. Okresní soud v Českých Budějovicích, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně, je pak s ohledem na ujednání prorogační doložky v úvěrové smlouvě mezi účastnicemi uzavřené, místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí této věci. 13. S ohledem na výše uvedené tak byl věcně správný rozsudek soudu prvníh