7 CO 1166/2022-67 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen soud prvního stupně) napadeným rozsudkem (výrok I.) žalované uložil vyklidit část pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [obec] (78 m2 vymezených situačním plánem [titul] [jméno] [příjmení] – dále jen předmětný pozemek). Žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč (výrok II.). 2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal vyklizení předmětného pozemku. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobce dovozuje užívání předmětného pozemku žalovanou bez právního důvodu (po ukončení nájemního vztahu výpovědí ze dne 21.10.2021). 3. Při svém rozhodování soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce je státní příspěvková organizace zřízená rozhodnutím Ministerstva dopravy ČR. Předmětný pozemek je ve vlastnictví státu (žalobci přísluší právo hospodařit s tímto pozemkem). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pronájmu předmětného pozemku na dobu od 1.1.2021 od 31.12.2028 (dále jen smlouva o pronájmu). V této smlouvě si účastníci sjednali (čl. VI odst. 4.), že ji mohou vypovědět i bez udání důvodu s výpovědí lhůtou 3 měsíce, která počíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Přílohou uvedené smlouvy je přehledná situace (situační plán) [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobce výpovědí doručenou do datové schránky žalované dne 21.10.2021 (dále jen výpověď) vypověděl zmíněnou smlouvu (bez udání výpovědního důvodu s výpovědní lhůtou v délce 3 měsíce). Žalovaná předmětný pozemek nevyklidila, neboť nesouhlasila s tím, že nájemní vztah mezi účastníky zanikl v důsledku výpovědi. 4. V právní rovině soud prvního stupně postupoval podle § 2229 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Odkázal na odbornou literaturu (Komentář o.z., Beck online, 1. vydání 2014, str. 321-322) a dovodil, že v případě nájmu sjednaného na dobu určitou si smluvní strany mohou sjednat výpověď bez uvedení důvodu. Neakceptoval odkaz žalované na § 2308 o.z. a § 2310 o.z. (nájem prostoru sloužícího podnikání). V postupu žalobce neshledal zneužití práva, které by nepožívalo právní ochrany (§ 8 o.z.). Poukázal na to, že byla dodržena písemná forma (u smlouvy o pronájmu i u výpovědi - § 564 o.z.). Dále dovodil, že žalovaná užívá předmětný pozemek od 1.2.2022 bez právního důvodu. Proto také žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb.), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Proto mu přiznal 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. 5. Proti tomuto rozsudku se v plném rozsahu odvolala žalovaná. Výpověď považuje za neplatné právní jednání ve smyslu § 580 o.z., neboť odporuje zákonu. Ujednání smlouvy o pronájmu (čl. VI. odst. 4) umožňující nájem vypovědět bez udání důvodu odporuje § 2229 o.z. Dovozuje, že nájemní vztah sjednaný na dobu určitou lze ukončit (vypovědět) jen z ujednaných důvodů (nelze vypovědět bez důvodu). Výpověď tedy přichází v úvahu jen ze smluvně stanovených důvodů (z důvodů stanovených zákonem). Odkazuje i na § 2308 o.z. a § 2310 o.z. (nájem prostoru sloužícího podnikání). Pokud se výpověď nájmu opírá o neplatné ustanovení nájemní smlouvy, nemůže být platná. Proto nájemní vztah založený smlouvou o pronájmu i nadále trvá (dovozuje tedy nedůvodnost žaloby). Pro případ, že by soud došel k opačnému právnímu závěru, odkazuje na § 8 o.z. Ze strany žalobce se jedná o zjevné zneužití jeho práva, které nemůže požívat právní ochrany. Zabývá se výkladem § 8 o.z. (právní korektiv bránící zneužití práva). Za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem (výkon práva jeho nositelem bez skutečného nebo s jen nepatrným zájmem na jeho výkonu). Odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Cdo 4755/2014, 22 Cdo 5064/2015, 22 Cdo 2135/2016, 26 Cdo 3054/2020) i Nejvyššího správní soudu ČR (rozhodnutí ve věci sp. zn. 1 Afs 107/2004). Žalovaná dovozuje, že byť výpověď byla podána bez uvedení důvodu, jejím (skutečným) důvodem je mediální záležitost týkající se zprostředkování prodeje dálničních známek ze strany žalované na [obec] a na [obec] (videoreportáže Jak funguje podvod s dálniční známkou ?, Trik s dálniční známkou na hranicích končí !). Žalovaná uvádí, že její činnost byla předmětem šetření českých orgánů veřejné moci (ČOI). Výsledkem byl závěr, že její jednání je plně v souladu s českými právními předpisy. Proto podala na autory reportáže trestní oznámení. Žalobce tedy podle žalované zjevně zneužil svého práva vypovědět nájemní smlouvu bez uvedení důvodu, byť důvod (výše popsaný) k výpovědi fakticky měl. Jednání žalobce tedy sice odpovídalo existujícímu nájemnímu vztahu (nájemní smlouvě), ale žalované způsobilo neodůvodněnou újmu, neboť nadále by nemohla předmětný pozemek užívat pro účely svého podnikání. I s odkazem na odbornou literaturu (Komentář o.z., C.H.Beck, Praha 2017, Petrov, Výtisk, Beran a kol., str. 41) dovozuje, že jde o výkon práva méně šetrným způsobem (bezohledný výkon práva). Žalobce reagoval na popsanou mediální záležitost, žalovanou zbavil možnosti předmětný pozemek užívat a podnikat na něm. Pokud se žalobci zcela legální činnost žalované nelíbila, mohl záležitost řešit jiným způsobem, než je ukončení nájemní smlouvy. Žalobce však zvolil nejméně šetrný způsob výkonu práva (nadprůměrně nevýhodný pro žalovanou). V tomto směru odkazuje i na další odbornou literaturu (Komentář o.z., Melzer, Tégl a kol., Leges 2013, svazek I., str. 153-154). Odkazuje i na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ve věci sp. zn. 8 Afs 56/2007). Zneužitím práva (podáním výpovědi) žalobce porušil principy na nichž je budováno právo (založen materiální právní stát). Proto se dopustil protiprávního jednání, ze kterého nesmí pozitivně těžit. Popsané jednání nutně vede k zamítnutí žaloby (odkaz na Komentář o.z. Petrov, Výtisk, Beran a kol., C.H.Beck, Praha 2017, str. 42, praktický komentář o.z. Kindl, Rozehnal a kol., Aleš Čeněk, Plzeň 2019, str. 19, Komentář o.z. Lavický a kol., C.H.Beck, 1. vydání Praha 2014, str. 90-91). Odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 29 Odo 1136/2005. Dále žalovaná namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání jejích tvrzení ohledně dovozovaného zneužití práva ze strany žalobce. Také namítá přezkoumatelnost napadeného rozsudku. Odkazuje na § 157 odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně měl nedostatečně opřít svá skutková zjištění o provedené důkazy. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil nebo změnil a žalobu zamítl. 6. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Vychází z toho, že nájemní vztah sjednaný na dobu od 1.1.2021 do 31.12.2028 skončil ke dni 31.1.2022, přičemž žalovaná předmětný pozemek nevyklidila. Nesouhlasí s argumentací žalované v odvolání (s její shodnou argumentací během řízení před soudem prvního stupně). Napadený rozsudek považuje za správný s tím, že v odůvodnění se soud prvního stupně vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi. Dodává, že ujednání o možnosti vypovědět nájemní smlouvu i bez udání důvodu bylo sjednáno ve prospěch obou smluvních stran. Ujednání není zlovolné. Jde o promítnutí zákonných povinností hospodáře se státním majetkem (§ 27 zákona č. 219/2000 Sb.). Institut zákazu zneužití práva není univerzálním nástrojem, který by umožnil bránit se jakékoli právní povinnosti. 7. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.) Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř. 8. Odvolání není důvodné. 9. Napadený rozsudek má náležitosti stanovené § 157 odst. 2 o.s.ř. Soud prvního stupně stručně popsal předmět řízení (žalobou uplatněný nárok i stanoviska účastníků), uvedl z jakého skutkového stavu vychází (s odkazem na provedené důkazy) a věc posoudil (po právní stránce). Přiměřeně odůvodnil i výrok o náhradě nákladů řízení. V souhrnu lze říci, že napadený rozsudek (jeho odůvodnění) umožnil žalované konkrétně vymezit odvolací důvody. O tom nejlépe svědčí podrobně (pečlivě, obsáhle) odůvodněné odvolání (vymezení odvolacích důvodů). Námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku tedy není důvodná. 10. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází z výše uvedených závěrů soudu prvního stupně, které mají oporu v obsahu spisu (provedeném dokazování). Pro úplnost odvolací soud dodává, že pro rozhodnutí o věci je rozhodující (zásadní) posouzení listinných důkazů. Jde (primárně) o již opakovaně zmíněnou smlouvu o pronájmu předmětného pozemku. Z této smlouvy (mimo jiné) vyplývá, že jejím předmětem byl nájem předmětného pozemku. Na základě této smlouvy žalovaná získala možnost umístit a provozovat zde mobilní směnárnu a zřídit vyhrazené parkování (čl. II. odst. 1). Doba nájmu byla sjednána na 8 let (od