7 CO 519/2022-99 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se domáhala určení, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo], manžel žalobkyně, který zemřel [datum], byl ke dni úmrtí vlastníkem stavby postavené na stav. parc. [číslo] v [katastrální úřad] [anonymizována dvě slova] – [část obce]. [jméno] [příjmení], otec [jméno] [příjmení], byl vlastníkem nemovitostí v [katastrální úřad]. [anonymizováno] – [část obce], mimo jiné domu [adresa], ve kterém žil a který v současné době vlastní a užívá žalobkyně. V roce 1967 docházelo tehdejším [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [obec] k demolici staveb v okolí [adresa] a [jméno] [příjmení] se dohodl se [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [obec], že budova na st. parc. [číslo] nebude demolována, v témže roce ji odkoupil jako bouračku, opravil a využíval k chovu slepic, prasat apod. Jediným nabývacím titulem byla faktura [číslo] ze dne [datum] obsahující text, že [jméno] [příjmení] odkoupil bouračku, na které je uchyceno elektrické vedení a faktura obsahuje rukou připsaný text, že v případě spadnutí bouračky ponese náklady spojené s předěláním elektrického vedení na sloup kupující. [jméno] [příjmení] zemřel v roce 1983, poté stavbu užíval manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] a po jeho smrti žalobkyně. Nástupnictví v užívání stavby odpovídá nástupnictví v dědickém řízení. Ze strany státu či jiného subjektu nebylo vlastnické právo právních předchůdců žalobkyně zpochybňováno až do roku 2014, kdy byl [jméno] [příjmení] informován, že listina o nabytí vlastnictví je neplatná, a protože se chtěl manžel žalobkyně vyhnout soudnímu sporu, uzavřel pro užívání nemovitosti nájemní smlouvu. Jelikož žalovana má v úmyslu stavbu prodat, zahájila soudní řízení žalobkyně, neboť právní předchůdce [jméno] [příjmení] a posléze [jméno] [příjmení] měli stavbu ve svém moci od roku 1967 a nakládali s ní jako s vlastní v dobré víře, že jim stavba patří a byly splněny zákonné podmínky pro vznik vlastnického práva ke stavbě vydržením. Jelikož stavba byla v socialistickém vlastnictví, mohlo dojít k jejímu vydržení až od [datum] za účinnosti občanského zákoníku ve znění zák. č. 509/1991 Sb. a k vydržení došlo za období od [datum] do [datum] podle § 134 obč. zák. Desetiletá vydržecí doba podle § 134 obč. zák. uplynula k [datum] a vlastníkem stavby se stal manžel žalobkyně, tudíž měla tato stavba být předmětem dědického řízení. Žalobkyně jako právní nástupkyně není evidována v katastru nemovitostí, má pak naléhavý právní zájem na určení rozsahu majetku, který bude předmětem vypořádání pozůstalosti. Pasivní legitimace žalované vyplývá z toho, že je evidována v katastru nemovitostí jako vlastník stavby a na výzvu z [datum] neuzavřela se žalobkyní prohlášení o uznání vlastnického práva. Přes formulaci texu faktury z roku 1967 bylo vůlí státních statků převést vlastnické právo na právního předchůdce žalobkyně a byť se mluvilo ve faktuře o demolici, fakticky stavba stále stála a stojí. Délka poctivé držby je více jak 20 let a lze pak vydržet vlastnické právo i když držitel neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. I kdyby nebylo možné uzavřít, že předložená faktura zakládá dobrou víru právních předchůdců žalobkyně, délka držby tuto skutečnost zhojí. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť předmětná stavba byla po celou dobu ve vlastnictví státu a podle zák. č. 229/1991 Sb. přešla ze státních statků na [státní instituce] [anonymizována dvě slova] a následně na [státní instituce] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Stavbu [jméno] [příjmení] užíval na základě nájemní smlouvy č. [spisová značka], kterou s ním uzavřela žalovaná na základě jeho žádosti z [datum], když tato smlouva byla ukončena k žádosti žalobkyně dohodou z [datum]. Stavba nebyla předmětem dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení], který si musel být při uzavření nájemní smlouvy vědom toho, že stavba je ve vlastnictví žalované. [jméno] [příjmení] mohl a měl při vynaložení běžné opatrnosti zjistit, kdo je vlastníkem stavby, zejména za situace, kdy odvozuje právní titul od nabytí pozůstalosti po svém otci. Jelikož stavba předmětem vypořádání pozůstalosti po [jméno] [příjmení] nebyla, užíval předmětnou nemovitost od počátku bez právního důvodu, od do uzavření nájemní smlouvy v roce 2014 do své smrti dne [datum] Ani žalobkyni nesvědčila dobrá víra, neboť sama požádala o ukončení nájemní smlouvy dne [datum]. V dobré víře nemohl být ani prvotní právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] na základě faktury o koupi„ bouračky“ ze dne [datum], neboť úmyslem bylo zřejmě prodat uvedenou bouračku za cenu stavebního materiálu. [jméno] [příjmení] si musel být vědom při zachování obvyklé míry opatrnosti, že nemůže na základě této listiny nabýt vlastnické právo k nemovitosti. Statku v [obec] byla stavba převedena do užívání hospodářskou smlouvou podle § 347 hospodářského zákoníku, nikoliv podle § 349 a nebyl tedy ani vlastníkem stavby, aby ji mohl prodat. Stavba byla po celou dobu ve vlastnictví žalované. 3. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 14.1.2022, č.j. 7 C 254/2021-69 (dále jen napadené rozhodnutí) žalobu na určení, že [jméno] [příjmení] byl ke dni úmrtí vlastníkem stavby postavené na stavební parcele [číslo] v [katastrální úřad]. [anonymizováno] – [část obce], zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč (výrok II.). 4. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí při zjišťování skutkového stavu vycházel z nesporných skutečností mezi účastníky, že ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] byla žalobkyně jeho manželkou, stavba nebyla předmětem dědického řízení, a to ani po [jméno] [příjmení]. Spor byl o to, jaká skutková zjištění a právní hodnocení lze učinit z listinných důkazů (odstavec 4. až 7., 9. až 17. napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně), z obsah faktury [číslo] ze dne [datum] (splatné [datum], vystavené [státní instituce] [anonymizováno] v [příjmení] [jméno] [příjmení] za demolici v osadě [část obce] 1 000 Kč a poplatek za povolení ONV, vlastní demontáž materiálu a odvoz, celkem k úhradě 1 100 Kč, včetně textu připsaného rukou [datum] na druhé straně faktury, podle kterého s . [příjmení] odkoupil od státního statku bouračku v [část obce] pod domkem, ve kterém bydlí, na které je uchyceno elektrické vedení a v případě spadnutí bouračky„ hospodářství vezme náklady spojené s předěláním vedení na sloup na svou tíži“). Ve spojení se skutkovými zjištěními z výpovědi žalobkyně, svědkyně [jméno] [příjmení] a [titul] [příjmení], pak soud prvního stupně učinil závěr o skutkové stavu, že právní předchůdce [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] nekoupil stavbu na pozemku parc. [číslo] v osadě [část obce], ale v roce 1967 zaplatil [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [obec] za demolici a odvoz materiálu a ONV poplatek s tím spojený, stavba stodoly určená k demolici byla [jméno] [příjmení] užívána až do jeho smrti v roce 1983, nebyla předmětem dědického řízení po [jméno] ani [jméno] [příjmení], od roku 1967 byla užívána bez řádného titulu, přičemž po celou dobu byla zapsána v katastru nemovitostí jako majetek státu. [jméno] [příjmení] se stal v roce 2015 nájemcem stavby. Smlouva byla ukončena dohodou po jeho smrti. Skutková zjištění z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] o tom, že se přestěhovali do [část obce] v roce 1966, kde [jméno] [příjmení], otec svědkyně, zakoupil dům, svědčila podle soudu prvního stupně o tom, že znal postup, jakým nabýt nemovitost do vlastnictví, a to, jestli byl analfabet a neznal českou právní úpravu převodu vlastnictví k nemovitostem, nepovažoval soud prvního stupně pro právní posouzení věci za podstatné. Při právním posouzení věci vycházel soud prvního stupně z § 3028 odst. 2 o.z., podle kterého je třeba spory vlastnických práv posuzovat podle tohoto předpisu. Vznik práva, jakož i práva a povinnosti z těchto práv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o.z. posoudil podle dosavadních právních předpisů, když až úprava v občanském zákoníku ve znění zákona č. 509/1991 Sb., podle § 134 odst. 1 obč. zák., platného od [datum], umožňovala vydržení vlastnického práva k nemovitosti, neboť stodola byla v socialistickém vlastnictví a do té doby nebylo vydržení vlastnického práva možné. Soud prvního stupně neshledal splnění podmínek plynoucích z § 130 odst. 1 obč. zák., a to, že jde o oprávněnou držbu a uplynula doba, po kterou musí oprávněný držitel věc držet pro sebe, když oprávněná držba musí být nepřerušená, trvat po dobu deseti let v případě nemovitosti a musí se vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. Dobrá víra nesvědčila podle soudu prvního stupně [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení], který odvozoval svůj právní titul nabytí vlastnictví z dědického řízení, byť stavba nebyla předmětem dědického řízení a následně v roce 2014 požádal o uzavření nájemní smlouvy. Faktické užívání nemovitosti bez právního titulu nemohlo vést k vydržení vlastnického práva a soud prvního stu