11 CO 262/2021-74 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení ohledně zaplacení částky 357.000 Kč (odstavec I. výroku), a to z důvodu zpětvzetí žaloby v uvedeném rozsahu, zamítl žalobu na zaplacení částky 378.500 Kč (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (odstavec III. výroku). 2. Proti výrokům v odstavcích II. a III. podal včasné odvolání žalobce. Namítal, že poté, co zprošťující rozsudek v trestním řízení vůči žalobci nabyl právní moci, žalobce řádně uplatnil u žalované své nároky podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž žalovaná v zákonné lhůtě žádost řádně nevyřídila a žalobce tak byl nucen domáhat se uspokojení svých nároků žalobou, v opačném případě by se jeho nárok prekludoval a žalovaná by mu neuhradila ničeho. Byla to tedy žalovaná, kdo nesplněním svých zákonných povinností zapříčinila podání žaloby. Žalobce se domnívá, že finanční plnění, které mu bylo žalovanou poskytnuto za vykonanou vazbu, je nedostačující. Vzhledem ke všem okolnostem věci se měla pohybovat žalovanou použitá denní sazba finančního odškodnění za nezákonnou vazbu ve výši úrovni tak, jak požadoval žalobce. Vzhledem k vážnosti věci a výši hrozícího trestu není postačující ani omluva žalované, ale měla mu být poskytnuta také finanční kompenzace za neoprávněné trestní stíhání. Vytýkal okresnímu soudu, že neprovedl téměř žádné dokazování, neprovedl požadovaný výslech žalobcovy manželky, který měl prokázat vážnost zásahu nezákonného trestního stíhání do žalobcovy osobní sféry. Dále namítal, že u jednání nebyl přítomný tlumočník z jazyka [národnost], přičemž ze zmatených a nelogických žalobcových odpovědí muselo být soudu zřejmé, že pro účely soudního řízení je jeho znalost českého jazyka zcela nedostatečná a je znalostí opravdu pouze rámcovou a povrchní a žalobce není schopen pochopit nuance otázek a odpovědí v českém jazyce. Stejně tak měla být za účasti tlumočníka vyslechnuta jako svědkyně i žalobcova manželka. Dále brojil proti výroku o náhradě nákladů řízení, kdy soud pochybil a opomněl, že žalobce byl ve věci v podstatné části úspěšný, přesto byly nesprávně přiznány náklady řízení žalované. Žalobce se domáhal změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. 3. Žalovaná v podaném vyjádření navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. Za nezákonný výkon vazby bylo žalobci poskytnuto za každý den vazby 1.000 Kč jako finanční zadostiučinění, v souhrnu 357.000 Kč. Není důvod, proč by tato částka měla být navýšena. Ve vztahu k nezákonnému trestnímu stíhání se žalovaná žalobci omluvila, přičemž dle judikatury Nejvyššího soudu je konstatování porušení práva plnohodnotnou formou zadostiučinění. Nebyl prokázán důvod pro poskytnutí vyššího finančního zadostiučinění, žalobce k tomu netvrdil, ani neprokazoval žádné významné skutečnosti. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu odstavce II. a III. výroku, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že částečně je odvolání nedůvodné (ve vztahu k poskytnutému zadostiučinění za výkon vazby), částečně je odvolání důvodné (ve vztahu k zamítavému výroku o finančním zadostiučinění za neoprávněné trestní stíhání). 5. Žalobce je českým státním občanem, ovšem [národnost] [anonymizováno]. Dle § 18 odst. 1 o. s. ř. účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení a mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti dle uplatnění jejich práv. Námitka žalobce vznesená v odvolacím řízení, že nedostatečně rozumí česky, a proto požaduje, aby byl vyslechnut prostřednictvím tlumočníka z jazyka [národnost], je důvodná. Odvolací soud s ohledem na tuto skutečnost u jednání zajistil přítomnost tlumočnice z jazyka [národnost]. 6. V předmětné věci žalobce uplatnil dva samostatné nároky. Prvním nárokem bylo finanční odškodnění za neoprávněné držení ve vazbě, kdy za jeden den vazby požadoval odškodnění ve výši 1.500 Kč. Druhým nárokem bylo peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu vznikla neoprávněným trestním stíháním, které skončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem. Za neoprávněnou vazbu trvající 357 dní žalovaná po podání žaloby poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 1.000 Kč za jeden den trvání vazby, celkem 357.000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobce vzal svou žalobu co do částky 357.000 Kč zpět. Požadoval za vazbu další částku 178.500 Kč a 200.000 Kč za neoprávněné trestní stíhání. 7. Odvolací soud ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. opětovně vyslechl žalobce za účasti tlumočnice z jazyka [národnost]. Z žalobcovy výpovědi odvolací soud zjistil, že po dobu trvání vazby měl kontakt s manželkou pouze telefonicky, poprvé po 4 měsících vazby, poté s ní mohl telefonicky hovořit co dva týdny. Po celou dobu vazby manželka za ním nebyla, žalobce to odůvodnil tím, že se musela starat o děti. Syn je narozen v [rok narození] [rok] a dcera v [rok narození] [rok]. Žalobce s dětmi telefonicky nehovořil, což odůvodnil tím, že děti chodily do školy. Celý rok děti a manželku neviděl. Manželka nesla žalobcovu situaci s vazbou velmi špatně, již předtím prodělala dvě operace, během roku byla často nemocná, na všechno byla sama a nikdo jí nepomohl. Děti se po dobu jeho vazby zhoršily ve studijních výsledcích. Po návratu žalobce z vazby měly z toho děti velkou radost a chovaly se k němu velmi laskavě. Vazba měla dopad i na žalobcův zdravotní stav, již předtím měl [diagnóza] [anonymizována dvě slova], po návratu z vazby se mu ještě zvýšil a musí brát pravidelně léky. Stále se cítí slabý, tvrdil, že je to v důsledku vazby. Uvalení vazby mělo vliv i na jeho profesní stránku, předtím vykonával zprostředkovatelské služby pro [národnost] žijící v Česku, pomáhal jim tzv. vyřizovat papíry, ve vazbě o tyto zákazníky částečně přišel, je jich méně. Po návratu z vazby žalobce pomáhal manželce s péčí o domácnost, vaří večeře a stará se o děti, pomáhá jim hlavně s učením. Dcera chodí do 4. třídy a syn do 8. třídy základní školy. Vzájemné city mezi členy rodiny zůstaly stejné. 8. Žalobce dále ve své výpovědi uvedl, že vazba měla vliv i na jeho společenské postavení ve [národnost] komunitě, již předtím byl ve zvolené funkci předsedy [národnost] komunity v [obec]. V této funkci je stále, ale neví, zda bude zvolen i na další budoucí období. Domnívá se, že vazba působila hodně negativně na studijní výsledky dětí. Syn se navíc asi před půlrokem začal chovat divně, hraje hodně počítačové hry, začal se vztekat, křičet a zlobit, vyrobil si v pokoji i nějaké zbraně a před dvěma měsíci u nich zasahovala policie i sanitka a od té doby je syn v [označení nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec] a je tam stále. Rovněž manželka je od vazby žalobce častěji nemocná a cítí se slabě. 9. Po doplnění dokazování výslechem žalobce dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí okresního soudu ohledně náhrady nemajetkové újmy za neoprávněnou vazbu, kdy soud dospěl k závěru o dostatečnosti částky 1.000 Kč za každý den trvání vazby, je správné. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se odškodnění za neoprávněnou vazbu ve smyslu § 9 zákona č. 82/1998 Sb. poskytuje ve výši 500 Kč až 1.500 Kč za každý den vazby. Okresní soud považuje za přiměřenou náhradu nemateriální újmy částku 1.000 Kč denně a odvolací soud s tím souhlasí. Je nepochybné, že vazba vždy působí negativně na psychiku osoby držené ve vazbě, výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby, způsobuje stres, nejistotu a úzkost. Tato újma je dána již samotnou skutečností, že je osoba držena ve vazbě. Dále je ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 716/2010 nutno přihlédnout k dalším individuálním okolnostem jednotlivého případu, jakým mohou být životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu poškozené osoby s rodinnými příslušníky a s okolím, s tím související porušení práva na rodinný život, dopad uvalení vazby do profesního života jedince, do jeho společenské pověsti a cti. Rovněž je relevantní skutečnost, že informace o zatčení a vzetí do vazby a za jakých okolností byla šířena. 10. Odvolací soud nepochybuje, že vazba způsobila žalobci stres, úzkost, nejistotu, tj. značnou psychickou nepohodu, což se mohlo také odrazit ve fyzickém stavu žalobce, např. zvýšením [diagnóza] [anonymizováno] jak sám uváděl. 11. Z dalších okolností, ke kterým je ve smyslu citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu nutno přihlédnout, by se jevilo podstatným, že po dobu výkonu vazby se žalobce nesetkal se svou manželkou a nezletilými dětmi. Zde ovšem není vina na straně státu, nýbrž důvody, pro které manželka, popř. nezletilé děti, nenavštívily žalobce ve vazbě (ač to zákon č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby umožňuje), byly evidentně na straně rodinných příslušníků žalobce. Žalobce uváděl, že manželka za ním ve vazbě nebyla, neboť se musela starat o děti. Dále oproti tomu uvedl, že s dětmi nemluvil ani telefonicky, neboť chodily do školy. Již z tohoto plyne, že v době, kdy děti byly ve škole, nic nebránilo manželce, aby ž