71 CO 363/2021-299 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 17.546 Kč spolu s úrokem z prodlení (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na zaplacení částky 132.454 Kč s úrokem z prodlení (odstavec II. výroku), žalobkyni zavázal zaplatit žalované náklady řízení (odstavec III. výroku) a žalobkyni a žalovanou zavázal zaplatit náklady státu (odstavec IV. a V. výroku). 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky 110.000 Kč z titulu ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela dne [datum] s [jméno] [příjmení], se kterým žila šest let ve společné domácnosti a který byl otcem žalované. Částka sloužila na pořízení kotle do nemovitosti, kterou společně užívali. [jméno] [příjmení] zemřel dne 5. 5. 2018 a jedinou dědičkou byla žalovaná, na kterou přešel závazek uhradit poskytnutou zápůjčku, ze které dosud nebylo nic uhrazeno. Co do částky 92.454 Kč tato pohledávka žalobkyně zanikla dne 24. 6. 2021 jednostranným zápočtem, který učinila žalovaná dopisem ze dne 22. 6. 2021. Žalovaná započetla na pohledávku žalobkyně částku 110.000 Kč představující nárok na vrácení bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalobkyni tím, že užívala nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované po smrti [jméno] [příjmení] až do 15. 5. 2019 a za užívání nemovitosti ničeho nehradila. Nehradila rovněž spotřebovanou elektřinu, vodu a stočné, které v plné výši hradila za dané období žalovaná. Okresní soud shledal nárok žalované na zaplacení bezdůvodného obohacení důvodným, a to v obvyklé výši nájemného za užívání části nemovitosti za dané období ve výši 82.179 Kč, třetinových nákladů za celkovou spotřebovanou elektrickou energii ve výši 8.137 Kč, pětinových nákladů za spotřebovanou vodu ve výši 1.153 Kč a pětinových nákladů na úhradu stočného ve výši 985 Kč. Při stanovení obvyklé výše nájemného vycházel z vypracovaného znaleckého posudku [titul] [příjmení]. Na pohledávku žalobkyně tak započetl částku 92.454 Kč. Co do zbylé částky ve výši 17.546 Kč žalobě vyhověl a žalovanou zavázal k úhradě této částky včetně zákonných úroků z prodlení. 3. Okresní soud nepřihlédl ke kompenzační námitce žalobkyně, kterou uplatnila jednostranným zápočtem své pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 55.570 Kč vůči pohledávce žalované na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 156.000 Kč. Žalovaná se měla bezdůvodně obohatit tím, že žalobkyně v době užívání nemovitostí po celou dobu pravidelně sekala trávu na celé zahradě a uklízela společné prostory a sklep. Okresní soud uzavřel, že se jednalo o běžnou údržbu části pozemku a nemovitosti, který prokazatelně žalobkyně také užívala, a žádné bezdůvodné obohacení na straně žalované nemohlo vzniknout. 4. Okresní soud nevyhověl žalobě co do částky 40.000 Kč, když uzavřel, že v řízení bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že došlo k uzavření další smlouvy o zápůjčce s [jméno] [příjmení] v souvislosti s koupí automobilu. Uzavření této smlouvy nevyplývá ani z osobního dopisu zůstavitele ani z dalších listin, které k tomuto žalobkyně založila. Okresní soud neuvěřil ani jedinému svědkovi, který tuto skutečnost potvrzoval, když tento, stejně jako samotná žalobkyně v průběhu pozůstalostního řízení, jakož i v přípisech v tomto řízení, nejprve uváděl, že došlo ke společné koupi automobilu, na který žalobkyně přispěla a teprve následně o zápůjčce dané částky. Při těchto tvrzeních měl svědek navíc poznámky týkající se této části jeho výpovědi. 5. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně, které směřovala do odstavců II. – IV. výroku. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že bylo vyvráceno tvrzení o poskytnutí půjčky ve výši 40.000 Kč zůstaviteli. V předmětném domě nebydlela bez právního důvodu, nýbrž se souhlasem nejen zůstavitele, ale i žalované, které patřil podíl na nemovitostech. Žalobkyni tak žádné bezdůvodné obohacení na úkor žalované nevzniklo. K vyklizení domu ji žalovaná vyzvala až dopisem ze dne 15. 4. 2019, a to do jednoho měsíce od doručení výzvy, což splnila. Nesouhlasila rovněž se závěry vypracovaného znaleckého posudku na stanovení obvyklé výše nájemného, když znalec nevycházel z prokazatelných a ověřitelných informací a zdrojů a nezjistil dostatečně faktický stav nemovitosti. Pokud se týká spotřebované elektřiny, vody a stočného, žalobkyně sice v průběhu odvolacího řízení připustila, že za tyto služby je povinna nějakou částku uhradit, ale s ohledem na nesprávný kompenzační projev ze strany žalované, nemůže být k této pohledávce přihlíženo v tomto řízení. Namítala rovněž, že v daném období měla žalovaná 3 děti a dům tak užívalo na straně žalované 6 osob. Trvala na své kompenzační námitce v souvislosti s pohledávkou za sekání trávy a uklízení sklepa a společných prostor. 6. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku jako věcně správného. 7. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně uvedla, že pokud byly v domě dva elektroměry, oba měřily spotřebu elektřiny pro celý dům, když jeden byl určen pro tzv. denní proud a druhý pro tzv. noční proud. Účastníci dále učinili nesporným, že žalované se narodilo třetí dítě dne 18. 6. 2018. 8. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadené rozhodnutí dle § 212 věty prvé a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze částečně a z jiných důvodů než uváděla žalobkyně. 9. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. 10. Odvolací soud zopakoval dokazování dopisem žalované ze dne 9. 4. 2019, ze kterého bylo, nad rámec zjištění okresního soudu, zjištěno, že v této výzvě žalovaná uvedla, že v případě nevyklizení předmětných nemovitostí ve stanovené lhůtě podá na žalobkyni žalobu na vyklizení, bude požadovat náhradu nákladů právního zastoupení a bude se domáhat rovněž vydání bezdůvodného obohacení, neboť užíváním nemovitostí bez právního důvodu se na její úkor obohatila ve výši obvyklého nájemného. 11. I po opakování a doplnění dokazování odvolací soud souhlasí s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje. 12. Pokud se týká poskytnutí tvrzené zápůjčky ve výši 40.000 Kč, odvolací soud souhlasí se závěry učiněnými okresním soudem s tím, že uzavření této smlouvy nebylo zjištěno. Lze připustit skutečnost, že žalobkyně poskytla [jméno] [příjmení] tuto částku, avšak z tohoto nelze dovodit bez dalšího, že došlo k uzavření tvrzené smlouvy. Žalobkyně sama opakovaně (v pozůstalostním řízení i v průběhu tohoto řízení) uvedla, že pořizovali auto společně a že na něho přispěla. Takto se vyjádřil i jediný svědek, který měl potvrdit uzavření smlouvy. Je nepochybné, že předmětné vozidlo bylo kupováno za společného soužití žalobkyně a [jméno] [příjmení] a sloužilo jejich společným potřebám. Není tak překvapující, že se žalobkyně podílela na úhradě kupní ceny bez ohledu na to, zda se to projevilo ve vlastnických vztazích. Samotná skutečnost, že úvěrová smlouva na koupi předmětného vozidla byla uzavřena pouze s [jméno] [příjmení] a že tento figuroval v dokladech od vozidla jako jediný vlastník, nemusí mít žádný vliv na vznik případného spoluvlastnictví a sama o sobě není důkazem o poskytnutí zápůjčky ze strany žalobkyně. Rovněž to, zda žalobkyně uplatňovala či nikoliv svůj případný nárok na uvedený automobil v rámci pozůstalostního řízení, nesvědčí o existenci uzavřené smlouvy, když toto záviselo pouze na rozhodnutí žalobkyně. Soud vychází ze skutečností, které vyšly najevo v průběhu soudního řízení, nikoliv z toho, jak si poskytnutí dané částky po právní stránce vysvětluje samotná žalobkyně. 13. Okresní soud správně uzavřel, že žalobkyni svědčí právo na vrácení částky 110.000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce na pořízení kotle, když tato skutečnost byla v řízení jednoznačně prokázána, a to zejména svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který předmětný kotel montoval. 14. Dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost proveden