75 CO 261/2021-175 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, žalobu žalobkyně zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla žalobkyně řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dále dospěl okresní soud k závěru, že ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru ve výši [částka] je nutno posoudit jako ujednání o odměně za poskytnutí úvěru, tedy de facto ujednání o úrocích, když žalobkyně se ujednáním o poplatku za správu úvěru i ujednáním o poplatku za hotovostní výběr splátek snaží zkreslit skutečně ujednanou výši úroků za poskytnutý úvěr. Okresní soud tedy na základě výše uvedeného částku představující celkové náklady spotřebitelského úvěru posuzoval jako úrok, když se jedná o finanční prostředky, které byla žalovaná povinna dle smlouvy za poskytnutí úvěru žalobkyni uhradit. V daném případě činila tato částka [částka] a byly-li peněžní prostředky poskytnuty na dobu 13 měsíců, pak ročně se jedná o cca [anonymizováno] poskytnuté jistiny úvěru. Dle okresního soudu je tedy uvedené ujednání rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když okresní soud vycházel z Databáze časových řad [příjmení] [jméno] ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, a zjistil, že horní hranice úrokových sazeb činila kolem 10 % ročně. Dle ustanovení § 576 o. z. pak neplatnost tohoto ujednání způsobuje neplatnost celé smlouvy, když nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru uzavřít. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení celé v řízení požadované původní jistiny, tj. částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od data uvedeného v předžalobní výzvě, odeslané žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum], když dle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že tato došla třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum]. Splatnost závazku tak nastala dne [datum] a ode dne následujícího, tj. od [datum], je tedy žalovaná s úhradou svého dluhu v prodlení. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II. co do ohledně částky [částka] a úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a závislém výroku III., podala včasné odvolání žalobkyně, která se domáhala jeho změny tak, že bude žalobě v této části vyhověno. V odvolání žalobkyně uvedla, že se okresní soud nesprávně vypořádal s otázkou oddělitelnosti ujednání o výši poplatků/úroků od ostatního obsahu smlouvy, které žalobkyně považuje za oddělitelné, když v případě neplatnosti takového ujednání se úrok řídí § 1802 o. z., a nesprávně zjistil absolutní neplatnost smlouvy jako celku, když soudy obvykle připouští dvoj až trojnásobek obvyklých úroků. Rovněž žalobkyně poukázala ohledně smluvní pokuty na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), když s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy byl zcela zamítnut nejen úrok, ale i smluvní pokuta. Dále žalobkyně poukázala na ustanovení § 577 o. z. s tím, že v případě zjištění zjevné nepřiměřenosti sjednaných úroků by měl soud dle ustanovení § 577 o. z. přiznat úroky dle ustanovení § 1802 o. z. Dále zdůraznila, že konkrétní výši běžícího příslušenství, stejně jako smluvní pokuty si žalovaná dlouhodobým prodlením zavinila sama a poukázala na závěry přiložených rozsudků Krajského soudu v Plzni č. j. 64 Co 7/2021-72 a č. j. 64 Co 11/2021-78. Co se týká požadavku na revizi posouzení nároku na úrok z poskytnutého úvěru, odkázala žalobkyně na nedávné rozhodnutí krajského soudu ze dne 18. 11. 2021, č. j. 75 Co 274/2021-141. 4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy v napadené části výroku II. a dále v závislém výroku III. o nákladech řízení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který však nebyl podán prostřednictvím k tomu určenému systému a byl tedy zapsán do rejstříku C, domáhala po žalované zaplacení částky zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši [částka] (tj. smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum], na které však požaduje pouze částku [částka], když jistina dluhu činila [částka]), a to z titulu nedoplatků ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost EC Financial Services, a. s a žalovaná a na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 17 splátkách, což nesplnila. Tato pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání a žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, rozhodl okresní soud bez jednání a dne [datum] vyhlásil napadený rozsudek. Ve znění, jak byl dle protokolu o vyhlášení rozsudku rozsudek vyhlášen, však okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu co do části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Přesto, že se ve vyhlášeném znění výroku II. objevila písařská chyba (místo [částka] bylo uvedeno [částka]), okresní soud nepostupoval v souladu s ustanovením § 164 o. s. ř. a tuto zjevnou nesprávnost zákonným postupem neopravil, ale místo toho pouze v písemném vyhotovení rozsudku ve výroku II. uvedl místo [částka], [částka], čímž způsobil, že bez řádné opravy dle ustanovení § 164 o. s. ř. se vyhlášené a písemně vyhotovené znění výroku II. liší. Z tohoto důvodu krajský soud po předložení věci vrátil spis okresního soudu bez věcného vyřízení s pokynem, aby postupem dle ustanovení § 164 o. s. ř. (tedy vydáním opravného usnesení, když se oprava týká výroku rozsudku) okresní soud řádně provedl opravu výroku II. napadeného rozsudku v protokolu o vyhlášení rozsudku, tedy opravu chybně uvedené částky [částka] na částku [částka], což okresní soud učinil a vydal usnesení ze dne 18. 10. 2021, č. j. 20 C 58/2021-107, které bylo k odvolání žalobkyně potvrzeno usnesením krajského soudu ze dne 16. 12. 2021, č. j. 75 Co 387/2021-120. 7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním, že ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně plné moci a přílohy krajský soud dále zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni mimo jiné postoupena i pohledávka za žalovanou, a to dnem podpisu této smlouvy oběma smluvními stranami. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh krajský soud dále zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a společnost [právnická osoba] jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla na společnost [právnická osoba] mimo jiné postoupena i pohledávka za žalovanou, a to dnem zaplacení úplaty za postoupení pohledávek. 9. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] krajský soud dále zjistil, že u žalované, bytem [adresa], je zde uvedeno, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] [obec], a to od [datum], nejedná se o zaměstnání na dobu určitou, žal