75 CO 54/2022-76 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 14.303,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.910,16 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované, kdy žalobkyně v řízení sice tvrdila, že posouzení schopnosti žalované úvěr splácet provedla z veřejně dostupných rejstříků, žádné důkazy o lustraci nedoložila. Ani předložení takových důkazů by však nebylo v uvedeném případě dostatečné. I když na výzvu soudu žalobkyně doplnila tvrzení o prověření schopnosti žalované splácet úvěr, zůstala tato tvrzení převážně v rovině obecných proklamací. Zejména pokud se týká výdajové stránky žalované, neuvedla jakékoli konkrétní údaje, odkazovala na„ historická data“, státem publikované údaje“ a„ odhadnuté na základě historických dat“ aniž by odkaz na tyto údaje jakkoli konkretizovala. Proto není zřejmé, jaké výdaje vzala žalobkyně při posuzování v úvahu. Žalobkyně rovněž neučinila nic, aby odstranila pochybnosti ohledně příjmů, neboť není uveden zdroj celkového příjmu domácnosti (28.000 Kč při jednom příjmu žalované 15.350 Kč), není zřejmé, kolik osob v této domácnosti bydlí, aby žalobkyně mohla usoudit na výdajové poměry, není zřejmé, jak vzala v úvahu pracovní poměr žalované se zkušební dobou na dobu určitou apod. Uvedené má za následek podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) absolutní neplatnost smlouvy podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Žalovaná by tedy byla povinna poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 z. č. 257/2016 Sb. Okresní soud však nevzal za prokázáno, že žalované byla jakákoli částka poskytnuta. Žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila, že by kreditní kartu zaslala žalované a nijak neprokázala, že by žalované byl zaslán PIN. Žalobkyně nevyvinula i přes opakované poučení soudu jakoukoli snahu, aby alespoň interní dokumentací či jinými souvisejícími okolnostmi prokázala, že PIN byl vůbec odeslán, že se jednalo o PIN k uvedené kartě (na jméno, číslo) a že PIN byl odeslán prostřednictvím zprávy na určité číslo telefonu. Nebylo proto prokázáno, že by to byla právě žalovaná, která kartu obdržela a byla schopna ji používat. Za této situace soud nemohl zavázat žalovanou k vrácení poskytnuté částky. I pokud by bylo čerpání žalovanou prokázáno, pak by byla žalovaná povinna vrátit pouze rozdíl poskytnuté a splacené částky (7.936,30 Kč – 2.228 Kč). 3. Proti tomuto rozsudku, a to v celém rozsahu, podala odvolání žalobkyně, která se domáhala změny rozhodnutí tak, že žalobě bude zcela vyhověno a žalovaná bude povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení. Namítala, že úvěruschopnost žalované zkoumala řádně, kdy vycházela z informací získaných od žalované a vyvinula i aktivní činnost, zejména zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a současně porovnala získané informace s historickými daty Českého statistického úřadu. Dále žalobkyně neakceptuje tvrzení, že nebylo prokázáno, že žalované nebyla jakákoli částka poskytnuta a že by žalované kreditní kartu nezaslala. Soudu sice nebyl předložen doklad o odeslání kreditní karty, kdy tato byla zaslána obyčejnou poštou, avšak její poskytnutí a čerpání úvěru bylo doloženo výpisy ke kreditní kartě a platební historií, kdy z těchto vyplývá, že žalovaná úvěr čerpala a na dluh i hradila. 4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném výroku I. a dále i ve výroku II. o náhradě nákladů řízení, který je na napadeném výroku I. závislý, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je z části důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), podaným u okresního soudu dne 18. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 14.303,52 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, kterou uzavřela s žalovanou dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10.000 Kč, a to postupnými výběry z bankovního účtu z bankomatů, či formou platby u jednotlivých obchodníků. Roční úroková sazba pro hotovostí čerpání byla sjednána ve výši 22,99 % a pro bezhotovostní čerpání úvěru ve výši 22,99 % RPSN bylo sjednáno ve výši 38,48 %. Před uzavřením Smlouvy v souladu s požadavky zákona provedla žalobkyně s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalované, a to i na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru s ní, přičemž získané informace si dále ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V případě žalované přitom shledala, že je schopna splácet požadovaný úvěr. S ohledem na opakované porušování smluvních podmínek ze strany žalované, tj. porušení povinnosti splácet tzv. minimální splátku v rozsahu alespoň 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce byl dne 3. 6. 2020 dluh zesplatněn, a to v souladu s čl. 31 písm. d) ve spojení s čl. 32 písm. c) Všeobecných produktových podmínek. Žalovaná pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 9.604 Kč, ze smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 1.306,16 Kč, úroku z prodlení počítaného z částky dlužné jistiny a kapitalizovaného ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 26. 10. 2020 v částce 347,16 Kč, úroku z prodlení počítaného z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaného ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 26. 10. 2020 v částce 46,20 Kč, z částky 3.000 Kč představující dlužné poplatky, kdy se jedná o: poplatky za upomínky ve výši 600 Kč (1 x 600 Kč), poplatky za přečerpání úvěrového rámce v celkové výši 2.400 Kč (8x 300 Kč = 2.400 Kč). Výše uvedené představuje stav pohledávky ke dni 26. 10. 2020, přičemž ode dne následujícího požaduje žalobkyně přiznat zákonný úrok z prodlení z této částky. Přirůstání kapitalizovaného úroku k dlužné jistině je upraveno v čl. 43 Všeobecných obchodních podmínek. Pro uvedené pak žalobkyně požaduje přiznat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného obchodního úroku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dne 22. 9. 2021 se ve věci konalo jednání, které bylo odročeno na den 25. 10. 2021 za účelem doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně prověřování úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně a k tomu, zda a kdy žalovaná převzala a aktivovala kreditní kartu, k čemuž byla žalobkyně u jednání dle ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. vyzvána a byla jí poskytnuta lhůta 15 dní k doplnění uvedeného. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně podáním z 1. 10. 2021, kde uvedla obecná tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti, k předání kreditní karty uvedla, že tuto zaslala žalované obyčejnou poštou dne 12. 8. 2019 a formou SMS byl zaslán [příjmení]. Dokladem o odeslání žalobkyně nedisponuje. Dne 25. 10. 2021 se ve věci konalo jednání, kde okresní soud provedl k důkazu listiny a vyhlásil napadený rozsudek. 7. Předně krajský soud konstatuje, že zcela přejímá skutková zjištění okresního soudu učiněná z žádosti o úvěr a ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty, a na tato pro stručnost odkazuje. 8. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty z 12. 8. 2019 krajský soud dále zjistil, že žalovaná uvedla jako trvalou i korespondenční adresu [adresa], uvedla svůj mobilní telefon, e-mail. 9. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty krajský soud dále zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem 10.000 Kč, způsob splácení – inkasem z účtu [bankovní účet] s roční úrokovou sazbou pro bezhotovostní čerpání 22,99 %, kdy na základě této smlouvy je klient oprávněn opakovaně čerpat úvěr až do výše uvěrového rámce, a to bez žádosti prostřednictvím kreditní karty vydané klientovi, úvěr je možno po dobu trvání smlouvy čerpat v závislosti na výši opakovaně splácených částek. Klient je povinen splatit celý vyčerpaný úvěr včetně úroků a veškerých poplatků, průběžné splácení je povinen provádět vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného