8 CO 231/2021-243 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 130.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení oproti povinnosti žalobkyně vydat žalované osobní vozidlo zn. Suzuki Grand Vitara kombi, [registrační značka], VIN: [číslo VIN], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a České republice - Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu na vozidlo, jak je specifikováno ve výroku rozsudku, za kupní cenu [částka]. Dne [datum] toto vozidlo přistavila žalobkyně žalované s vadou klepajícího motoru a požadovala opravu vozu. Žalovaná dopisem ze dne [datum] reklamovanou vadu vozidla neuznala, když důvodem bylo, že nebylo prokázáno, že by se uplatňovaná vada vyskytovala na vozidle ke dni předání. Následně žalobkyně dopisem ze dne [datum] od kupní smlouvy odstoupila, a to pro vadu spočívající v klepání motoru a dále z důvodu, že skutečný stav tachometru neodpovídal údaji uvedenému v předávacím protokolu. Vzhledem k tomu, že vozidlo nebylo schopno plnit svůj účel, odstoupila od kupní smlouvy a požádala o vrácení kupní ceny a současně o převzetí vozidla. Provedeným znaleckým zkoumáním bylo vyvráceno, že by vozidlo mělo najeto více kilometrů, než které uváděl tachometr, a dále ze znaleckého posudku vyplývá, že vada související s neodpovídajícím technickým stavem motoru byla způsobena nesprávným provozováním vozidla Suzuki v období před jeho prodejem. Okresní soud skutková zjištění podřadil pod ust. § 2158, § 2161 odst. 2 a § 2169 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že vada vozidla projevující se klepajícím motorem byla následkem špatné údržby vozidla, kdy nedocházelo k pravidelné výměně oleje, včetně filtrů, v intervalech stanovených výrobcem a tuto vadu nemohla žalobkyně žádným způsobem ovlivnit, když ani výměna oleje tuto vadu neodstranila. Vada se vyskytla na předmětném vozidle v průběhu 6 měsíců od převzetí vozidla, proto nastává ve smyslu ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku domněnka, že vozidlo bylo v době převzetí vadné, což potvrdily i závěry znaleckého posudku, přestože se vada v motoru projevila později. Vada byla důsledkem špatné údržby motoru vozidla, nedostatečné výměny motorového oleje a filtrů podle pokynů výrobce a motor byl značně zanesen karbonem. Za této situace bylo shledáno vozidlo vadným již v době převzetí. Při posuzování nároku z odpovědností za vady postupoval okresní soud podle § 2169 občanského zákoníku, protože žalovaná reklamaci neuznala, jak vyplývá z dopisu ze dne [datum], žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně v dalším řízení. Uvedla, že nebylo prokázáno zcela bez jakýchkoli pochybností, že žalovaná nese odpovědnost za vady vozidla dle ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku. Rozhodným pro vydání rozsudku okresním soudem byl znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ze dne [datum]. Tento znalecký posudek žalovaná zpochybnila ve vyjádření ze dne [datum], kdy uvedla, že provedený znalecký posudek nepodal jasný závěr o tom, že by nemohlo k vadě klepáním dojít opotřebením a mírou používání ze strany žalobkyně. Znalec konstatuje, že identifikoval konkrétní závadu, a to poškození - zadření kluzného ložiska na ojničním čepu klikového hřídele. Pokud by ovšem bylo kluzné ložisko zadřeno, nebylo by možné motor nastartovat a sledovat motor v chodu. Je tedy zřejmé, že kluzné ložisko bylo poškozeno, ale nemohlo být zadřeno. Pokud se týká výměny oleje, lze se domnívat, že k výměně oleje došlo až ze strany žalobkyně, a to před samotným posouzením vozidla znalcem. Tato skutečnost zjištěná znalcem dokazuje, že majitelka vozidla provedla (nechala provést) výměnu motorového oleje po vzniku závady, tuto skutečnost nikde neuvedla a de facto přiznává, že neprovedla výměnu oleje v termínu, ve kterém měla, ale zároveň tím znemožnila objektivní posouzení oleje, který byl v motoru, když se závada ložiska projevila klepáním a ztrátou výkonu. Je tedy zřejmé, že majitelka si byla vědoma nedodržení údržbových intervalů. Znalec na straně 27 uvádí, že ke znečistění motoru karbonem nemohlo dojít pouze v horizontu posledních cca 26.400 km, ale na následující straně tento svůj závěr vyvrací. Znalec na straně 28 posudku ze dne [datum] konstatuje, že údaje v kupní smlouvě a předávacím protokolu neodpovídaly skutečnosti. Toto ovšem přísluší pouze soudu, nikoliv znalci. Náklady na opravu a opravitelnost motoru znalec odhaduje podle neuvedeného postupu a je tedy nemožné jeho tvrzení ověřit. V závěru na straně 30 posudku znalec již píše o poškození ložiska, ale v celém posudku píše, že ložisko bylo zadřeno a konstatuje, že s určitou pravděpodobností mohla, ale také nemusela, být závada na ložisku již před [datum]. Znalec neprovádí výpočet pravděpodobností výskytu závady, kterou z dat v posudku lze vypočítat, ale rovnou dovozuje, že dne [datum] byla již na kluzném ložisku závada. V rozsudku se mylně uvádí, že předmětné kluzné ložisko bylo zadřeno. To není pravda, protože pak by nebylo možné motor nastartovat. Ložisko bylo poškozeno. Nesprávné provozování vozidla před prodejem je pouze domněnkou znalce, kterou nijak nedoložil. Z definovaného intervalu, kdy začalo být ložisko nekvalitně mazáno, lze vypočítat pravděpodobnost vzniku závady před [datum]. Znalcovo opomenutí výrobcem schváleného údržbového postupu bylo možné zabránit vzniku závady na ložisku a vytváří se dojem, že této závadě nešlo zabránit. 4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že má za to, že nejsou dány důvody ke zrušení napadeného rozsudku. Žalovaná v odvolání zpochybňuje postup soudu I. stupně, kdy operuje s úvahou, že dle citace odvolání:„ na to soud vypracování revizního znaleckého posudku zamítl, když uvedl, že závěry znalce považuje za dostatečné a logické. Tento závěr učinil, ačkoliv sám opakovaně uvedl, že po technické stránce věci nerozumí.“ Žalobkyně má za to, že soud I. stupně se dostatečně vypořádal s důvody nevyhovění návrhu žalované na vypracování revizního znaleckého posudku, kdy tyto důvody shrnuje v bodě 12. odůvodnění předmětného rozsudku. Jedinou námitkou nesprávnosti znaleckého posudku bylo, že mohlo dojít k zabránění vzniku vady výměnou oleje. Tuto námitku znalec opakovaně vyvrátil, kdy uvedl, že rozborem oleje bylo zjištěno, že jeho kvalitativní parametry byly v pořádku, ale byl silně znečištěn karbonem a ani okamžitá výměna oleje již vzniku vady nemohla zabránit. Žalovaná se ve svém odvolání následně zabývá zpochybňováním předmětného znaleckého posudku. Žalobkyně má za to, že toto subjektivní hodnocení kvality znaleckého posudku nemá žádnou právní relevanci a není způsobilé ke zpochybnění závěrů soudního znalce. Znalec ve svém posudku došel k jasnému závěru, že předmětná závada poškození [kluzného] ložiska se vyskytovala na vozidle již v době jeho prodeje žalobkyni a obsluha vozidla neměla jakoukoliv možnost negativně ovlivnit vznik poškození motoru. 5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 6. Krajský soud se plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními, jak je učinil okresní soud a zcela na ně odkazuje. Pro rozhodnutí ve věci je právně významná skutečnost, že kupní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum], ke zjištění vady vozidla došlo dne [datum], kdy žalobkyně cestovala z [obec] do [obec] a vozidlo ztrácelo výkon motoru. Poté, co nechala odtáhnout vozidlo do servisu, tam byla zjištěna nutnost generální opravy motoru. Žalobkyně se proto spojila s žalovanou a přistavila v servisu žalované předmětné vozidlo dne [datum], přičemž při předání vozidla vytkla vadu, která spočívá v tom, že motor ztrácí výkon a ozývá se klepání motoru. Dle autorizovaného servisu se jedná o vadu, pro níž nelze vozidlo užívat a je třeba provést opravu motoru. Žalovaná se k vytknuté vadě vyjádřila až [datum], kdy vadu neuznala, poté žalobkyně dopisem z [datum] odstoupila od kupní smlouvy z důvodu, že vozidlo má vady, pro které vozidlo nelze užívat. 7. Stejně tak odvolací soud odkazuje na zjištění, která učinil okresní soud ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] [titul]. Znalec jednoznačně uvedl (č. l. 28 znaleckého posudku - č. l. 144 spisu), že délka procesu poškození mazacích ploch motoru neodpovídá běžnému provozu v souladu s pokyny výrobce, ale jedná se o zjevné zanedbání údržby před zakoupením vozidla dne [datum]. Nelze vyloučit ani urychlení daného procesu poškození zasažených kluzných ploch v důsledku uvolnění usazeného karbonu, který ucpal odpovídající mazací kanál, zajišťující přívod m