8 CO 249/2022-114 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 924.017 Kč s úrokovým příslušenstvím a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 121.527,56 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že se žalobkyně a žalovaná ústně dohodly, že žalovaná bude v prostorách žalobkyně (dále jen sklad žalobkyně) v [obec] ukládat své věci, které pro ten účel žalovaná žalobkyni předá. Strany nejednaly o vazbě jednoznačně určené výše ceny za uložení věcí na rozsah skladovací plochy, druh a velikost skladované věci, dobu či způsob skladování apod. V řízení nebylo zjištěno, že by strany v rámci tvrzené ústní dohody dohodly povinnost žalované platit žalobkyni cenu za umístění věcí žalované ve skladu žalobkyně v [obec] a žalovaná měla ve skladu žalobkyně průběžně v době od [datum] do [datum] umístěny věci, které žalovaná žalobkyni pro ten účel předala. Žalovaná neměla do skladu žalobkyně přístup bez přítomnosti žalobkyně, resp. žalobkyní pověřené osoby, a žalobkyně po celou dobu, za kterou je žalobou požadované skladné, toto neúčtovala a k jeho zaplacení žalovanou nevyzývala. K zaplacení skladného za dobu od [datum] do [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou až v květnu [rok], přičemž pohledávky [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] za žalobkyní byly odkoupeny [právnická osoba], jejímž jednatelem byl pan [příjmení] (jednatel žalované), a to za účelem předpokládaného kapitálového vstupu pana [příjmení] do společnosti žalobkyně. K realizaci kapitálového vstupu pana [příjmení] do společnosti žalobkyně nedošlo. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoliv uhrazeno. To, že smlouva nebyla sjednána jako úplatná, okresní soud dovozoval z toho, že žalobkyně tvrdila, že výše skladného nebyla výslovně sjednána a měla být dána cenou obvyklou, následně v podání ze dne 29. 6. 2021 žalobkyně uvedla, že výše úplaty byla ústně sjednána tak, že bude odpovídat standardním podmínkám v regionu a že konečná faktura bude vystavena po zamýšleném majetkovém vstupu žalované do společnosti žalobkyně, jak o něm bylo v předmětné době jednáno. Později žalobkyně tvrdila, že mezi stranami bylo ujednáno, že žalobkyně je obecně povinna poskytnout žalobkyni za uložení věcí protiplnění. Dále to vyplývá z toho, že žalobkyně po celou dobu neúčtovala skladné a nevyzývala k jeho zaplacení, nebyla sjednána vazba konkrétně určené výše ceny na rozsah skladovací plochy, dobu ani způsob skladování, o sjednané bezúplatnosti svědčí také skutečnost o odkupu pohledávek třetích osob ([právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]) za žalobkyní, společností personálně propojenou s žalovanou ([právnická osoba] [anonymizováno]) a s tím časově korespondující jednání mezi stranami o majetkovém vstupu jednatele žalované do společnosti žalobkyně. Rovněž svědek [příjmení] výslovně uvedl, že pan [příjmení] odkoupil pohledávky za žalobkyní a jednal o vstupu do společnosti žalobkyně a že nějaké skladné se v tu dobu neřešilo, to se začalo řešit, až když nebyl popsaný záměr realizován. Žalobkyně měla vůči společnosti pana [příjmení] závazky v řádech milionů korun. 3. Danou smlouvu, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou, okresní soud posoudil dle ust. § 2402 a násl. o. z. jako smlouvu o úschově, a nikoliv jako smlouvu o skladování dle § 2415 odst. 1 o. z., neboť smlouva byla sjednána jako bezúplatná, přičemž je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah (§ 1725 věta druhá o. z.), i zákon sám existenci bezúplatných vztahů předpokládá v ust. § 1747 o. z., kdy obecně platí, že jestliže někdo, zvlášť pak podnikatel, uzavírá bezúplatnou smlouvu, zpravidla má pro to důvod, spočívající např. ve zvláštním vztahu ke druhé smluvní straně. 4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Zejména vytýkala soudu I. stupně, že nepovažuje za správnou právní kvalifikaci učiněnou okresním soudem, pokud smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou posuzoval jako smlouvu o úschově podle § 2402 o. z. Přijetí věci do úschovy má totiž primárně jednorázový charakter a splnění závazku schovatele nevyžaduje výkon jakýchkoliv specifických činností. Lze si představit úschovu (např. úschovu zavazadel), která je schovatelem provozována jako výdělečná činnost za pomocí k tomu určených kapacit, tyto jsou však využívány pro uspokojení jednorázových potřeb různých uschovatelů, a stěží by úschova byla využívána pro účely průběhu ukládání a opětovného vyzvedávání předmětů uschovatele, sloužících k výkonu jeho obchodní činnosti. Naproti tomu skladování dle § 2415 o. z. předpokládá, že skladovatel má skladovací kapacitu pro kontinuální přebírání a vydávání zboží a pro výkon veškerých souvisejících manipulačních činností - provádí tedy komplexní správu předmětu skladování zboží od jeho přijetí, evidence, manipulace, až po jeho výdej, a to průběžně a standardně, nikoliv ve vztahu k ojedinělým kusům zboží. Z výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná průběžně navážela své zboží do skladových prostor žalobkyně a toto zboží personál žalobkyně přejímal, prováděl s ním manipulaci potřebnou k jeho uskladnění, prováděl údržbu prostor tak, aby zajistil její vhodnost k uskladnění zboží, evidoval a následně průběžně podle pokynů žalované vydával zpět žalované k další přepravě, vše po dobu 1 roku. K tomu žalobkyně používala personál, odpovídající techniku. Žalobkyně s žalovanou neuzavírala na každou jednotlivou dodávku zboží samostatnou smlouvu. Nesprávná právní kvalifikace smluvního vztahu je důsledkem nesprávného hodnocení ze strany soudu I. stupně, totiž hodnocení samotné úplatnosti. To, že žalobkyně nevystavila daňový doklad nebo nepožadovala v určitou dobu provedení úhrady, neznamená, že se svého nároku vůči žalované vzdala. Mnohé výpovědi účastníků řízení i svědků se vyjadřovaly k okolnostem, za nichž jednatel žalované [titul] [příjmení] vstoupil do kontaktu s jednatelem žalobkyně [titul] [příjmení]. Svědek [příjmení] uvedl, že [titul] [příjmení] projevil zájem vstoupit do společnosti žalobkyně za současného navýšení základního kapitálu o cca [částka] [anonymizována dvě slova] a převzetí úvěru od [právnická osoba]. Po dlouhých jednáních ohledně podmínek realizace tohoto vstupu nakonec [titul] [příjmení] od úmyslu vstoupit do společnosti upustil a požadoval úhradu pohledávky, postoupené od [právnická osoba], což se podařilo vyřešit až prodejem předmětného areálu v [obec], v němž probíhalo skladování. Podle svědka vnímal [titul] [příjmení] roli [titul] [příjmení] jakožto roli osoby, která má nabýt pohledávku [právnická osoba], vstoupit do společnosti žalobkyně a poskytnout mu tak možnost klidného rozvoje a využívání hodnotných patentů, a nikoliv jako osobu, která nakonec bude požadovat úhradu dané pohledávky za podmínek zcela shodných s úvěrující bankou. Požadavkem [titul] [příjmení] na úhradu celé výše pohledávky i jejího příslušenství se [titul] [příjmení] cítil být podveden, protože [titul] [příjmení] tímto postupoval v rozporu s jejich prvotní dohodou a s celým účelem jeho angažmá v záležitosti žalobkyně. S těmito výpověďmi osob, které byly s oběma stranami (jak s [titul] [příjmení], tak s [titul] [příjmení]) v přímém osobním kontaktu, pak korespondují i další výpovědi, resp. listinné důkazy. Nelze opomenout e-mail z [datum], v němž [titul] [příjmení] informuje svědka [titul] [příjmení] o výsledcích jednání s [titul] [příjmení] ohledně úhrady pohledávky a v této souvislosti o sdělení [titul] [příjmení] vztahujícím se k očekávané faktuře za nájemné, kterým nelze rozumět nic jiného, než úplatu za uložení zboží v areálu v [obec]. Svědkyně [jméno] [příjmení] jakožto zaměstnankyně žalované popsala okolnosti jednání, v rámci něhož bylo dohodováno skladování, přičemž zmínila sdělení [titul] [příjmení], že skladování zboží má probíhat zdarma, protože je navázána nějaká [anonymizováno] [příjmení] jakožto jednatel žalobkyně na základě kontaktu s [titul] [příjmení] očekával, že ze strany jím ovládaných společností dojde k přímé i nepřímé pomoci řešení dluhu žalobkyně vůči [právnická osoba] formou jejich kapitálového vstupu do společnosti, převzetí pohledávky od [právnická osoba] a zprostředkování nových obchodních záležitostí. Toto vedlo k tomu, že [titul] [příjmení] nabídl [titul] [příjmení] v roce [rok] možnost využití skladovacích prostor za velice nadstandardních podmínek. V podnikatelském prostředí není obvyklé, aby byly uzavírány smlouvy na plnění, za něž není poskytnuto žádné protiplnění. Protiplnění pochopitelně nemusí mít jen peněžitou povahu a protiplnění mělo být poskytnuto v podobě přímé i nepřímé pomoci ze strany některé ze společností I. [příjmení]. Soud v napadeném rozsudku zohlednil pouze svědeckou výpověď [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž výpověď svědka [příjmení] hodnotil celkově