15 Co 56/2024-444 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 612 362,50 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.) a zavázal žalobkyni nahradit žalované náklady řízení v částce 440 686 Kč (výrok II.). Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že měla na základě rozhodnutí , Anonymizováno, zajistit od 12. 12. 2021 dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou v oblasti západ (, Anonymizováno, ), a to včetně odpovídajícího odbavovacího zařízení ve vozidlech. Žalobkyně proto dne 1. 3. 2021 podala výzvu k účasti a k podání předběžných nabídek na podlimitní sektorovou veřejnou zakázku s názvem „, Anonymizováno, “ s termínem plnění 12. 12. 2021 (dále jen „výzva k podání nabídek“). Na jejím základě uzavřela se žalovanou smlouvu (dále jen „smlouva“), v níž se žalovaná mimo jiné zavázala poskytnout veškerá plnění (zejména dodat 95 ks nových odbavovacích zařízení) ve lhůtách stanovených ve smluvním harmonogramu tvořícím přílohu č. 3 této smlouvy. Žalovanou následně vytvořený realizační harmonogram byl žalobkyní schválen dne 28. 7. 2021. Žalovaná však od samého počátku neplnila smlouvu řádně a včas, v důsledku čehož od ní žalobkyně odstoupila dne 27. 1. 2022. Současně pak žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvních pokut vyčíslených za prodlení žalované s poskytnutím plnění dle smlouvy za dobu do 27. 1. 2022. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení smluvní pokuty v částce 183 862,50 Kč (po částečném zániku této smluvní pokuty v důsledku započtení učiněného ze strany žalobkyně) za prodlení žalované s dodáním 1 ks nového odbavovacího zařízení do testovacího provozu za období od 22. 12. 2021 do 27. 1. 2022, dále smluvní pokuty v částce 1 150 000 Kč za prodlení žalované s uvedením odbavovacího systému do ostrého provozu za období od 13. 12. 2021 do 27. 1. 2022, dále smluvní pokuty v částce 74 500 Kč za prodlení žalované s dodáním 1 ks odbavovacího zařízení do testovacího provozu za dobu od 1. 9. 2021 do 27. 1. 2022, dále smluvní pokuty v částce 3 069 000 Kč za prodlení žalované s dodáním zbývajících 93 ks odbavovacích zařízení za dobu od 23. 11. 2021 do 27. 1. 2022 a smluvní pokuty v částce 3 135 000 Kč za prodlení žalované s dodáním 95 ks softwarových licencí k novým odbavovacím zařízením za dobu od 23. 11. 2021 do 27. 1. 2022.2. Žalovaná se těmto nárokům bránila s tím, že smlouva nebyla v prvé řadě řádně uzavřena v písemné podobě. Žalovaná na základě výzvy k podání nabídek předložila žalobkyni návrh smlouvy (včetně 7 příloh) podepsaný žalovanou dne 5. 5. 2021, a to prostřednictvím elektronického nástroje na profilu žalobkyně jako zadavatele. Žalobkyně tento elektronický dokument vytiskla a k tomuto dokumentu připojila dne 25. 5. 2021 podpisy osob oprávněných za ni jednat a dne 7. 6. 2021 takto vytištěný dokument doručila poštou žalované, avšak bez jakýchkoliv příloh. Navíc takto vytištěná smlouva neobsahovala podpis žalované, ale pouze vyobrazený symbol zobrazující elektronický podpis osoby jednající za žalovanou.3. Smlouva pak dle žalované ani nikdy nenabyla účinnosti z důvodů na straně žalobkyně, neboť nedošlo k jejímu uveřejnění v registru smluv ve smyslu zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále jen „ZoRS“). Na tuto smlouvu se přitom povinnost registrace vztahuje, a to s ohledem na charakter žalobkyně, přičemž se nejedná o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem. Žalobkyně pak v zákonné lhůtě v registru smluv neuveřejnila údaj o ceně plnění, přičemž samotná smlouva tento údaj neobsahuje. Prostý text smlouvy byl v registru zveřejněn dne 3. 6. 2021, avšak nebyly uveřejněny ani všechny přílohy této smlouvy, které tvoří její nedílnou součást. V prvé řadě se jednalo o přílohu č. 1 smlouvy (krycí list nabídky dodavatele), kterou žalobkyně zveřejnila až dne 2. 3. 2022, přičemž předtím byl zveřejněn pouze nevyplněný vzor, který byl součástí výzvy k podání nabídek. Žalobkyně rovněž zveřejnila opožděně přílohu č. 2 smlouvy (technická specifikace předmětu plnění), a to až dne 2. 3. 2022. Žalobkyně také včas nezveřejnila harmonogram plnění veřejné zakázky, který měl být přílohou č. 3 smlouvy. Nejprve totiž zveřejnila harmonogram, který byl součástí výzvy k podání nabídek a harmonogram plnění veřejné zakázky vypracovaný žalovanou v souladu se smlouvou uveřejnila až dne 18. 2. 2022. Žalobkyně také opožděně zveřejnila ceník hlavních náhradních dílů pro mimozáruční opravy odbavovacích zařízení tvořící přílohu č. 7 smlouvy, a to až dne 18. 2. 2022. Žalobkyně tak smlouvu v registru smluv neuveřejnila řádně, přičemž následné zveřejnění příloh smlouvy a údaje o ceně plnění až v průběhu února a března 2022 již nemohlo toto pochybení napravit, neboť nebylo provedeno ve lhůtách stanovených ZoRS. Tento zákon pak se včasným nezveřejněním smlouvy či jejích příloh spojuje sankční následek v podobě neúčinnosti a zrušení smlouvy a smlouva tak byla zrušena od počátku. Nadto si smluvní strany v čl. 19.6. smlouvy sjednaly, že účinnost smlouvy nastane jejím uveřejněním v registru smluv v souladu se ZoRS, a proto s ohledem na nezveřejnění smlouvy v registru nemohla tato smlouva ani nabýt účinnosti, a proto z ní strany nemohou vyvozovat žádná práva a povinnosti. Žalobkyně tak nemůže mít ani nárok na smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Současně pak žalovaná poukazovala na neurčitost ujednání o smluvních pokutách, duplicitu smluvních pokut, jejich nepřiměřenost a absenci újmy na straně žalobkyně. Navíc žalobkyně neposkytla žalované potřebnou součinnost k plnění, čímž se žalobkyně sama dostala do prodlení, a proto ani nemohlo nastat prodlení žalované a žalobkyni vzniknout nárok na smluvní pokuty za něj.4. K těmto námitkám žalované žalobkyně uvedla, že smlouva byla řádně uzavřena, neboť dle § 562 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je písemná forma smlouvy zachována i při právním jednání učiněném elektronickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. A účastníci uzavřeli smlouvu právě tímto způsobem, neboť podpisy jednajících osob nemusí být na jedné listině, navíc stačí sdělit druhé smluvní straně, že návrh je akceptován, což se v tomto případě i stalo, a to nejpozději dne 26. 5. 2021, kdy žalobkyně sdělila žalované, že jí zasílá podepsaný návrh smlouvy, který jí předtím poslala žalovaná, což ostatně téhož dne potvrdila žalobkyni i sama žalovaná.5. Žalobkyně dále měla za to, že na smlouvu vůbec nedopadá povinnost zveřejnění podle ZoRS, neboť se na ni vztahuje výjimka dle § 3 odst. 2 písm. e) ZoRS, jelikož se jedná o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem a nikoliv v zadávacím řízení, přičemž její smluvní stranou je žalobkyně jako právnická osoba, v níž má územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. Současně pak na smlouvu dopadá i výjimka uvedená v § 3 odst. 2 písm. q) ZoRS, neboť se jedná o smlouvu, kterou uzavřela žalobkyně jako právnická osoba, v níž má územní samosprávný celek většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, a která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud byla tato smlouva uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání této právnické osoby. I pokud by však musela být smlouva v registru smluv zveřejněna, pak žalobkyně splnila veškeré povinnosti požadované ZoRS. Pokud se týče povinnosti zveřejnit cenu plnění v rámci metadat a nezveřejnění přílohy č. 1 (Krycí list nabídky dodavatele), pak sama žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že nabídková cena uvedená v této listině včetně jejích jednotlivých položek je jejím obchodním tajemstvím a žádala žalobkyni o to, aby tyto údaje považovala za důvěrné. Žalobkyně tak neměla povinnost cenu plnění jakkoliv zveřejnit, a to právě s ohledem na okolnost, že se jednalo o obchodní tajemství žalované. Ze stejného důvodu pak žalobkyně nezveřejnila ani přílohu č. 7 smlouvy (ceník hlavních a náhradních dílů), neboť pokud je obchodním tajemstvím žalované cena jednotlivých položek, tedy i cena jednoho odbavovacího zařízení, pak je obchodním tajemstvím žalované logicky i cena jednotlivých náhradních dílů, z nichž je odbavovací zařízení tvořeno. Žalobkyně řádně zveřejnila i harmonogram plnění jako přílohu č. 3 smlouvy, přičemž harmonogram plnění zmiňovaný a vyhotovený žalovanou již nebyl součástí smlouvy, ale byl součástí plnění poskytnutého žalovanou dle smlouvy. Takto dle smlouvy vypracovaný harmonogram plnění již nemusel být v registru smluv zveřejněn, neboť netvoří přílohu smlouvy. Pokud se týče přílohy č. 2 smlouvy (technická specifikace předmětu plnění), pak rovněž tato příloha nemusela být v registru smluv zveřejněna, jelikož dle § 2 odst. 1 písm. b) ZoRS není nutno v registru zveřejňovat technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci či model. Tato příloha smlouvy je pak zjevně přílohou technického rázu, která není způsobilá naplnit účel povinnosti zveřejnění, tedy zvýšit transparentnost smluv