11 Co 189/2024-220 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o povinnost žalované odstranit na vlastní náklady komunikaci postavenou na žalobcově pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. a obci , adresa, . Ve prospěch žalované zřídil na označeném pozemku věcné břemeno veřejně přístupné účelové komunikace, provozu na ní a provádění její údržby a oprav v rozsahu zakresleném v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , číslo, , který je nedílnou součástí rozsudku. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci za zřízení věcného břemene částku 19.170 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Ve stejné lhůtě jí zavázal zaplatit na náhradě nákladů prvostupňového řízení žalobci k rukám jeho advokáta částku 22.424 Kč a státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 23.224 Kč.2. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž vyjadřoval nesouhlas s jeho obsahem. Okresní soud dospěl ke správnému závěru, že žalovaná jako vlastník stavby zřízené na cizím (žalobcově) pozemku neměla souhlas vlastníka pozemku ke stavbě, a jedná se proto o stavbu neoprávněnou. Neměla tedy ke stavbě právní titul a byla si uvedeného nedostatku vědoma. Při realizaci neoprávněné stavby tak jednala protiprávně, navíc se zjevným úmyslem. Ochrana žalobcova vlastnického práva k pozemku má být proto v těchto případech prioritou (viz usnesení NS ČR ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5357/2007). Žalobce nesouhlasil se závěrem, že nelze vyhovět jeho žalobě směřující k uložení povinnosti žalované odstranit neoprávněnou stavbu z pozemku. V listině ze dne , datum, nazvané „čestné prohlášení obce , adresa, “ žalovaná prohlásila, že stavbu komunikace nezahájí před majetkoprávním vypořádáním části pozemku , číslo, v k. ú. , adresa, , avšak k vypořádání nedošlo. Podle usnesení zastupitelstva obce , adresa, ze dne 11. 6. 2012 se žalovaná rozhodla požádat o odkoupení pozemku parc. č. , číslo, , nikoli pozemku parc. č. , číslo, , na němž poté neoprávněnou stavbu zřídila. Za těchto okolností není rozhodující, nakolik je neoprávněná stavba komunikace významná pro veřejnost a jaké důsledky budou spojeny s jejím odstraněním. Bez právního významu je rovněž zjištění, že žalobce nabyl pozemek parc. č. , číslo, do svého vlastnictví s vědomím, že je zastavěn účelovou komunikací. Veřejnost má přístup k dané lokalitě po jiných komunikacích, které k uvedenému účelu sloužily ještě před zhotovením neoprávněné stavby na žalobcově pozemku. Ekonomická nevhodnost odstranění stavby sama o sobě takové řešení nevylučuje. Okresní soud rozhodl nesprávně, jestliže žalobu zamítl a současně rozhodl o zřízení věcného břemene; pro zřízení věcného břemene nebyly splněny zákonné předpoklady. Okresní soud se jejich existencí, resp. absencí v odůvodnění napadeného rozsudku nezabýval a neprovedl k tomu potřebné důkazy. O věci rozhodl předčasně. Veřejný zájem na zachování neoprávněné stavby nemá při rozhodování převážit ostatní v úvahu přicházející kritéria. Žalobcovo jednání rozhodně nebylo jednáním šikanózním, neboť žalobce neměl jinou možnost, jak chránit své vlastnické právo k pozemku. Skutečnost, že jde o stavbu neoprávněnou, zjistil teprve po nabytí pozemku do vlastnictví. Žalovaná a , právnická osoba, mu potřebné údaje sdělili až po podání žádosti o jejich poskytnutí. S touto argumentací se žalobce domáhal změny napadeného rozsudku tak, že soud jeho žalobě zcela vyhoví.3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Stavba komunikace na žalobcově pozemku byla povolena a zkolaudována. Je užívána veřejností po dobu 15 let. Za toto období došlo k masivní výstavbě domů v lokalitě , adresa, . Žalobce zakoupil pozemek parc. č. , číslo, v době, kdy již byla komunikace na tomto pozemku zhotovena. Vlastní nemovitosti v okolí komunikace a byl seznámen se skutkovou i právní stránkou nabývané nemovitosti. Odstraněním komunikace ze žalobcova pozemku by vedlo k zamezení přístupu občanů na veřejnou komunikaci, neboť alternativní trasa užívána před zhotovením sporné komunikace není pro současné dopravní potřeby dostatečná. Původní komunikace vedoucí do části , adresa, je místy široká pouze 3 metry, a není proto průjezdná pro větší vozidla integrovaného záchranného systému.4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že beze změny neobstojí.5. Řízení je vedeno o povinnost žalované odstranit z pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, stavbu komunikace, o které žalobce tvrdil, že jde o stavbu na cizím pozemku, která byla zhotovena před datem 1. 1. 2014. Podle přechodného ustanovení, § 3028 odst. 2 věta druhá za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, bylo třeba žalobní tvrzení v rámci předběžné právní úvahy podřadit pod ust. § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Řízení zahájené na základě této žaloby je typem sporu, v němž soud není vázán žalobním návrhem, jde-li o způsob vypořádání vztahů ze stavby na cizím pozemku. Žalobu buď v celém rozsahu zamítne, nejsou-li pro rozhodnutí dle cit. ust. splněny zákonné předpoklady, nebo žalobě vyhoví a rozhodne o způsobu, kterým je třeba vztahy založené stavbou na cizím pozemku vypořádat. Napadený rozsudek, jímž okresní soud žalobu zamítl, ačkoli v odůvodnění rozsudku konstatoval, že se jedná o stavbu na cizím pozemku, a současně zřídil k části žalobcova pozemku ve prospěch stavby věcné břemeno, proto nemohl již jen z uvedeného důvodu obstát.6. Podle § 135c odst. 1 obč. zák. zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen „vlastník stavby“).7. Podle § 135c odst. 2 obč. zák. pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí.8. Podle § 135c odst. 3 obč. zák. soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.9. Krajský soud souhlasil se všemi právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavcích 4. – 7. odůvodnění napadeného rozsudku. Na jejich výčet proto v celém rozsahu pro stručnost odkazuje. Tam zjištěné skutečnosti plynou z provedených důkazů, případně ze shodných tvrzení účastníků, a jejich správnost účastníci v odvolacím řízení ani nezpochybňovali.10. Prvořadou byla otázka, kterou se okresní soud (ani žádný z obou účastníků) nezabýval, totiž zda je stavba komunikace na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, samostatnou věcí (podle § 119 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 118 odst. 1 obč. zák.), zda se tedy jedná o stavbu jako samostatný předmět občanskoprávních vztahů, nebo zda jde o součást žalobcova pozemku (§ 120 odst. 1 obč. zák.). K vyřešení této otázky bylo nezbytné doplnit skutková tvrzení, k čemuž byli oba účastníci v odvolacím řízení vedeni.11. Z doplňujících shodných tvrzení účastníků krajský soud zjistil, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jsou totožné s pozemkem vedeným ve zjednodušené evidenci PK jako parc. č., Anonymizováno, , číslo, . Žalovaná dále přednesla dostatečně konkrétní skutková tvrzení o technologickém způsobu výstavby komunikace, aniž je žalobce zpochybňoval. Její tvrzení neodporují skutečnostem zjištěným ze znaleckého posudku (odst. 12. odůvodnění tohoto rozsudku), a lze je mít rovněž za prokázána. Komunikace na pozemku parc. č. , číslo, o celkové výměře , číslo, m² (podle zobrazení hranic v katastrální mapě , číslo, m²) z něj zabírá plochu , číslo, m². Komunikace byla zhotovena za účelem napojení na hlavní silnici z , adresa, do , adresa, . Protože hlavní silnice je vybudována na náspu, bylo nutno při stavbě předmětné komunikace zhotovit rovněž násep, a předejít tím v místě napojení této komunikace na hlavní silnici nerovnosti terénu. Násep se nachází po obou stranách komunikace, na průřezu má tvar seříznutého kužele a tvoří spolu s vlastní komunikací těleso komunikace. Násep je po obou stranách zatravněn. V horní části náspu dosahuje zatravněná plocha stejné výškové úrovně jako komunikace a po obou stranách komunikace se zatravněný terén svažuje. Povrch komunikace je zhotoven z obalovaného kameniva (asfaltu) a pod povrchem se nacházejí vrstvy kameniva různých frakcí zajišťující, aby zátěž komunikace byla rozprostřena do větší plochy, a komunikaci tak mohla užívat k jízdě také těžká vozidla.12. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , včetně jeho fotodokumentace, konkrétně z nálezu v odstavcích 5. a 6., krajský soud dále zjistil: Pozemek parc. č. , číslo, je travnatou plochou v blízkosti křižovatky silnice a zpevněné ostatní komunikace. Asi 1/3 plochy pozemku se nachází pod asfaltovým povrchem komunikace, část pozemku tvoří násep tělesa komun