16 Co 83/2024-242 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou dne 1. 4. 2022 se žalobce jako zapůjčitel proti žalovanému coby právnímu nástupci vydlužitele domáhal zaplacení částky 140 000 Kč s úroky z prodlení, a to se zdůvodněním, že jeho právnímu předchůdci, spolku , právnická osoba, ., na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 10. 2018 (dále jen Z2) poskytl zápůjčku ve výši 70 000 Kč. Převzetí částky bylo potvrzeno podepsáním smlouvy, vydlužitel se ji zavázal vrátit do 31. 1. 2019, což neučinil. Dne 30. 10. 2018 titíž smluvní partneři uzavřeli další smlouvu o zápůjčce (dále jen Z3), na jejímž základě žalobce opět vydlužiteli poskytl částku ve výši 70 000 Kč, jejíž převzetí bylo stvrzeno podepsáním smlouvy a kterou se vydlužitel zavázal vrátit žalobci do 31. 3. 2019, což nesplnil. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi sebou tytéž strany uzavřely i smlouvu o zápůjčce ze dne 14. 9. 2018, opět na částku 70 000 Kč (dále jen Z1), kterou žalobce úspěšně vymohl v jiném soudním řízení v roce 2019. Žalobce na vydlužitele podal insolvenční návrh a dne 18. 1. 2021 přihlásil obě žalované pohledávky (na základě Z2 a Z3) do insolvenčního řízení. Vydlužitel obě pohledávky popřel s argumentem, že tu kterou smlouvu nepodepsal. Žalobce však nechal zpracovat znalecký posudek prokazující, že podpisy na Z2 i Z3 jsou pravými podpisy tehdejšího předsedy vydlužitele, , tituly před jménem, , jméno FO, . Přesto pohledávky posud nebyly uspokojeny. Procesní obrana žalovaného se průběžně měnila. Vydlužitel zanikl fúzí sloučením s žalovaným co nástupnickým spolkem, tehdy vystupujícím pod názvem , Jméno žalovaného, který převzal veškeré jmění svého předchůdce. Insolvenční řízení ukončil usnesením ze dne 29. 11. 2021 o zastavení řízení kvůli ztrátě právní osobnosti vydlužitele v důsledku zmíněné fúze Vrchní soud v Olomouci pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, , č. j. , Anonymizováno, . Usnesení nabylo právní moci dne 29. 11. 2021. Žalované pohledávky se nepromlčely, poněvadž promlčecí lhůta mohla s ohledem na stavění během insolvenčního řízení skončit nejdříve 29. 5. 2022 [§ 109 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen i. z.), ve spojení s § 652 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.)]. Ve světle procesní obrany žalovaného žalobce nepředložil okresnímu soudu originál Z1 s vysvětlením, že jej nedohledal a že jako fyzická osoba nevede účetnictví. Neučinil to ani na výzvu Policie ČR v rámci trestního řízení vedeného pro podezření ze zločinu podvodu, v němž byl prověřován. Poukázal na to, že byly všechny smlouvy vyhotoveny ve dvou originálech, z nichž po jednom by u sebe měl mít žalovaný. Proti žalobci nebylo zahájeno trestní stíhání, PČR věc odložila, a v účetnictví žalovaného se nenachází žádná ze smluv, tedy ani Z1, jejíž existence přitom byla nesporná. Navzdory podobnosti podpisu , tituly před jménem, , jméno FO, na kopii Z1 a na Z3 jsou na obou smlouvách jiné podpisy žalobce. Odlišné jsou i podpisy , tituly před jménem, , jméno FO, na Z2 a Z3. Žalobce uvedl, že pokud má okresní soud za to, že nese důkazní břemeno stran pravosti Z2 a Z3, navrhuje zpracovat znalecký posudek z oboru kriminalistika. Tento důkazní návrh vzal na jednání ze dne 25. 7. 2023 zpět pod dojmem splnění podmínek § 565 o. z.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na to, že i kdyby obě žalované pohledávky existovaly, jsou promlčeny. Z2 i Z3 jsou však především podvrhem; vydlužitel žádné takové neuzavřel a peníze od žalobce neobdržel. Uzavřena byla pouze Z1 se splatností do 30. 11. 2018. Tuto pohledávku žalobce proti žalovanému uplatnil žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ostravě, který dne 29. 11. 2019 vydal elektronický platební rozkaz, načež žalovaný dluh splnil dne 3. 12. 2019. Přestože byly tvrzené pohledávky ze Z2 a Z3 v době podání zmíněné žaloby již dávno splatné, žalobce je nejen nevymáhal, ale ani se o nich nezmínil. To učinil teprve po několika letech v insolvenčním řízení vedeném proti vydlužiteli. Z2 ani Z3 se ani nijak neprojevily v účetnictví spolku. K tomu přistupuje okolnost, že nebyl žalobce schopen ani soudu, ani policii doložit originál Z1. Z2 a Z3 se přitom obsahem i grafikou maximálně podobají Z1. V prvé řadě je ale nápadné, že je podpis , tituly před jménem, , jméno FO, na Z1 zcela identický jako jeho podpis na Z3. To je patrno i z okolnosti, že jeho podpis protíná na totožném místě podpisový řádek a pod ním umístěnou číslici 9. , tituly před jménem, , jméno FO, podepsal oba originály Z1, které si však ponechal žalobce. Ten potom z těchto originálů vytvořil Z2 a Z3. , adresa, pro (odlišná) data splatnosti a data uzavření smluv byla vytečkována a ručně vyplněna, ovšem nikoli vydlužitelem. Moderní technologie umožňují vymazání ručně psaného textu a jeho nahrazení jiným. Žalovaný nemá originál žádné ze smluv. Nenamítá přitom nepravost podpisu , tituly před jménem, , jméno FO, na Z2 a Z3 zkoumanou znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , nýbrž nepravost listin – Z2 a Z3. V této situaci nemůže žalobce unést důkazní břemeno odkazem na obsah těchto listin. Obrana žalovaného odpovídala tomu, že žalovaný neměl k dispozici originály Z2 ani Z3, nevěděl, co vyplyne z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ani jak Z2 a Z3 vznikly a navíc se v průběhu sporu změnilo personální vedení spolku. V trestním, insolvenčním i občanském soudním řízení nicméně celou dobu konzistentně tvrdí, že Z2 ani Z3 vůbec neuzavřel a tudíž na jejich základě ani nemohl obdržet žádné peníze.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobě plně vyhověl (výrok I.) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok II). Dospěl přitom mimo jiné k těmto skutkovým zjištěním. Žalobce ještě před samotným podepsáním Z2 poskytl vydlužiteli zápůjčku ve výši 70 000 Kč se splatností do 31. 1. 2019 s tím, že datum bylo do strojově sepsané smlouvy dopsáno ručně. Listina obsahuje podpis nad jménem , Jméno žalobce, , podpis nad označením , právnická osoba, ., a dále je opatřena razítkem , právnická osoba, . Před podepsáním Z3 žalobce vydlužiteli poskytl zápůjčku ve výši 70 000 Kč se splatností do 31. 3. 2019, přičemž datum je jinak do strojově vyhotovené smlouvy dopsáno ručně. Smlouva obsahuje podpis nad jménem , Jméno žalobce, a podpis nad označením , právnická osoba, . Je opatřena rovněž razítkem , právnická osoba, . a v rámci razítka je v kroužku č. 2. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, jsou podpisy , tituly před jménem, , jméno FO, na Z2 a Z3 jeho pravými podpisy. Těmto smlouvám předcházela Z1 ze dne 14. 9. 2018 na částku 70 000 Kč. Žalovaný splnil dluh ze Z1 až po vydání elektronického platebního rozkazu. Žádná ze smluv nebyla evidována v účetnictví ani se neprojevila v pokladně spolku. Dne 8. 9. 2020 podali věřitelé - zaměstnanci - proti vydlužiteli insolvenční návrh. Dne 18. 1. 2021 podal insolvenční návrh žalobce, přičemž přiložil Z2 a Z3. Dne 8. 3. 2021 vydlužitel obě pohledávky v plné šíři popřel a napadl pravost obou smluv, resp. pravost podpisů , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozvedl, že žádnou z nich neuzavřel a žádné částky od žalobce neobdržel. Na rozdíl od Z1. Zdůraznil shodnost obou výše zmíněných podpisů , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesením ze dne 8. 4. 2021, č. j. , insolvenční spisová značka, , insolvenční soud žalobcův insolvenční návrh zamítl, a to i po zohlednění výše uvedeného posudku. V odvolacím řízení vrchní soud výše specifikovaným usnesením napadené usnesení zrušil a insolvenční řízení zastavil. Víceméně souběžně probíhalo trestní řízení. V jeho rámci žalobce dne 15. 3. 2021 podal vysvětlení, v němž mj. uvedl, že zná , tituly před jménem, , jméno FO, asi od konce roku 2017, kdy byl předsedou spolku , právnická osoba, . V roce 2018 se řešila finanční situace spolku a v září 2018 se na něj , tituly před jménem, , jméno FO, obrátil s tím, že by potřeboval půjčit peníze pro spolek. Dohodli se na částce 70 000 Kč. Z1 přinesl , tituly před jménem, , jméno FO, a žalobce ji krátce prošel a podepsal. Totéž učinil , tituly před jménem, , jméno FO, , který vzápětí obdržel částku 70 000 Kč. Za nějakou dobu jej oslovil znova a opět se dohodli na zápůjčce ve výši 70 000 Kč. Smlouva byla sepsána dne 3. 10. 2018 a žalobce opět peníze přinesl do , Anonymizováno, do kanceláře, kde je předal v hotovosti , tituly před jménem, , jméno FO, , načež oba vlastnoručně podepsali Z2, kterou pan , jméno FO, přinesl. Ten žalobce naposledy kontaktoval koncem října 2018, kdy dne 30. 10. 2018 vše proběhlo stejně. Dne 26. 4. 2021 žalobce podal další vysvětlení, podle nějž Z1 dosud nenašel. Podle vysvětlení , jméno FO, si tato nepamatovala, že by některý z obou mužů vložil do pokladny vydlužitele peníze, jež by byly vedeny jako zápůjčka od žalobce. Dne 22. 2. 2021 podal vysvětlení , jméno FO, , tehdejší předseda , právnická osoba, ., který uvedl, že mu jeho předchůdce , jméno FO, řekl, že s žalobcem uzavřel jen Z1, přičemž zápůjčka byla vrácena. Dne