69 Co 41/2023-1022 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Okresní soud zřídil služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny (zejména mini traktorem, osobním automobilem a osobním automobilem, včetně vozíku za osobní automobil) v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ostatní plocha, ostatní komunikace, tak jak je tato nemovitost zapsána na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, orná půda a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada tak, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, v rozsahu, jak je tato služebnost vyznačena v geometrickém plánu číslo , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, vypracovaném společností , právnická osoba, . který učinil nedílnou součástí rozsudku (výrok I.). Žalobce zavázal k povinnosti uhradit dříve žalovaným 1. a 2. k rukám společným a nerozdílným za zřízení služebnosti uvedené ve výroku I. rozsudku úplatu ve výši 14.900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Dříve žalovaní 1. a 2. (, Jméno žalované, a , jméno FO, ) byli zavázáni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 103.602,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, (výrok III.). Dříve žalovaní 1. a 2. byli zavázáni zaplatit státu České republice na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 11.665 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci (výrok IV.).2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba dříve žalovaní , Jméno žalované, a , jméno FO, . Z provedeného dokazování vyplývá, že na pozemcích žalobce p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /4 , Anonymizováno, umisťovat jakékoliv stavby sloužící k bydlení či rekreaci, ani na nich nelze provádět zemědělskou činnost. O tom svědčí územní plán obce , adresa, , ze kterého vyplývá, že oba pozemky žalobce jsou určeny pro výstavbu pozemní komunikace, jako plochy vedené pod označením „DS“. Dle územního plánu je nepřípustné na ploše pro dopravní infrastruktury využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Jsou-li pozemky žalobce určené pro dopravu, tak na nich nelze umisťovat stavby ani provozovat činnost, která nesouvisí s dopravou. Soud prvého stupně tak měl hospodářskou potřebu přístupu k pozemkům žalobce hodnotit podle platného územního plánu. Stav evidovaný v katastru nemovitostí „zahrada“ není údajem závazným (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 9 Afs 7/2021). Jediný závazný údaj o způsobu užívání pozemku může vyplývat z platného územního plánu. Žalobce tak měl jasně dotvrdit, z jakého důvodu požaduje přístup na své pozemky, například osobním automobilem, respektive všemi typy vozidel do 3,5 tuny. Vozidla měla být jmenovitě označena, nikoliv v demonstrativním výčtu. Na pozemky žalobce existuje pěší přístup z veřejné komunikace. Problém může vznikat v otázce přístupu za účelem údržby. Žalobce pozemek udržuje sekáním trávy motorovou sekačkou nebo sekacím minitraktorem. K údržbě pozemku nelze zřídit právo nezbytné cesty (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3398/2016). Žalovaní dále odkázali na ustanovení § 1021 o. z., jehož znění citovali. Požádá-li žalobce o umožnění přístupu za účelem údržby, žalovaní ji poskytnou, třebaže za tímto účelem žalobce přistupuje na své pozemky přes pozemky svědka , jméno FO, . Jde však o zásadně jinou situaci než v případě zřízení věcného břemene, které vylučuje fakticky užívání pozemku žalovaných pro parkování jen proto, aby žalobce velice zřídka tento prostor využil pro průjezd ke svým pozemkům. Standardem má být opačný stav, tedy že žalovaní užívají pozemek a výjimečně podle potřeby ustoupí případné potřebě žalobce. Jestliže v řízení bylo prokázáno, že žalobce má ke svým pozemkům pěší přístup z veřejné pozemní komunikace přes p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , nelze nezbytnou cestu povolit, jestliže je žádána jen za účelem pohodlnějšího spojení (s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 1 písm. c/ o. z.). Úvahy o kuriózních situacích, které uvedl okresní soud v rámci odůvodnění rozsudku nemohou obstát. Pokud soud rozhoduje o omezení vlastnického práva, jehož ochrana patří k základním hodnotám demokratického právního státu, má postupovat vždy restriktivně a nelze zasahovat do vlastnického práva z důvodů, které nemají oporu v právním řádu. Žalobce se původně domáhal přístupu zemědělskou technikou (kombajnem a traktorem), a to z důvodu, že jde o techniku, kterou bude pozemky obhospodařovávat. Přes pozemek žalovaných číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nelze jezdit těžkou technikou, a to žalovaní doložili vyjádřením vlastníků sítí, které jsou v daném pozemku uloženy, konkrétně se jedná o vyjádření vlastníka plynovodu společnosti , Anonymizováno, a vlastníka optické sítě společnosti , Anonymizováno, , z nichž jednoznačně vyplývá, že přes pozemek žalovaných nelze přejíždět těžkou technikou, neboť by to znamenalo možnost narušení plynovodu či kabelu internetu. Jelikož žalobce pozemky udržuje, seká na nich trávu, nebylo třeba dalšího tvrzení, proč má na pozemky mít přístup sekací mini traktor, který slouží k údržbě pozemku a jeho přístup nelze řešit zřízením nezbytné cesty. Žalobce však nedoložil, proč je nezbytné, aby na pozemek vjížděl osobním motorovým vozidlem. Žalobce se tak stále domáhá v podstatě neomezeného přístupu všech vozidel do 3,5 tuny. Soud odkázal na vyjádření společnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , z níž plyne, že přes pozemek žalovaných není možný přístup zemědělskou technikou. Soud však měl v každém případě prvotně odůvodnit, proč právo jízdy a v jakém rozsahu zřizuje, tj. zda jsou dány důvody komunikační potřeby a v druhém kroku pak vyhodnotit, zda je tento přístup s ohledem na stavebnětechnický stav možný. Žalobce měl vysvětlit, jak má osobní vozidlo nahradit zemědělskou techniku. Dle žalovaných je vyloučeno, že nešlo o pozemky žalobce obdělávat bez užití traktoru či jiné zemědělské techniky. Hovoří-li žalobce o pěstování brambor, lze si představit, že si buď žalobce zřídí malou zahrádku, kterou obslouží sice méně komfortně, ale existujícím pěším přístupem nebo větší zemědělskou činnost, kterou bez traktoru nebude schopen zvládat. Dle žalovaných bylo jedinou zákonnou i legitimní možností žalobce, aby se soustředil na zřízení jiné cesty, tzv. zadní přes pozemky svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , po kterých by provoz zemědělské techniky možný byl. Soud částečně omezil přístup žalobce po dobu nočního klidu, avšak nevyhověl námitce žalovaných, aby přístup nebyl zřízen v době vegetačního klidu, tj. v zimních měsících, kdy se pozemky vůbec nevyužívají. Žalovaní vyjádřili nesouhlas se závěry soudu, že žalobce na své pozemky v minulosti přistupoval přes pozemek žalovaných p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaní tento pozemek zakoupili v době, kdy žádný spor neexistoval a šlo o pozemek, který nikdo více jak 40 let nevyužíval. Nevyužíval jej ani žalobce, neměl o něj ani zájem, který mohl projevit například tím, že pozemek mohl od tehdejšího vlastníka koupit. O údržbu pozemku se starala obec. Žalovaní o koupi pozemku rozhodli s ohledem na špatnou situaci parkování v obci a k tomuto účelu také po celou dobu pozemek využívají. Pozemek žalobce byl v minulosti využíván sporadicky a pokud, tak k zemědělské výrobě. Na pozemky žalobce v minulosti přijížděla zemědělská technika, a to zadní cestou, tak jak jezdí všichni vlastníci k zahradám, neboť stavby rodinných domů v ulici neumožňují přístup na zahrady, protože jsou pozemkové parcely úzké. Pozemek žalobce je výjimkou, neboť není zastavěný. Není ale věcný důvod, aby se pozemky všech ostatních vlastníků obdělávaly ze zadní cesty a jen pozemek žalobce z cesty přední. Tomu odpovídá i profil obrubníku přední cesty, kdy před novým vydlážděním plochy pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl tento pozemek od cesty oddělen vysokým obrubníkem, který nebyl vůbec konstruován k najíždění techniky. Rovněž síť plynovodu a optického kabelu, které jsou umístěny v pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nebyly nikdy uloženy tak, aby po nich bylo možné přejíždět jakoukoliv technikou. Z toho vyplývá, že pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nebyl nikdy využíván jako přístup na pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ale byl realizován druhou stranou po veřejně přístupné komunikaci, tzv. zadní cestě. Dále se žalovaní vyjádřili k existenci tzv. „lepší cesty“. Odkázali na dostupnou judikaturu např. rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 1638/2016