75 Co 219/2025-194 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala rozhodnutí, že z exekuce prodejem movitých věcí vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 47 EXE 3508/2024, ve věci oprávněného , Jméno žalované, ., IČO , IČO žalované, , sídlem , Adresa žalované, , proti povinné , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , prováděné pověřeným soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem Exekutorského úřadu , adresa, , se vylučují konkrétní položky označené ve výroku I. rozsudku, které byly pojaty do soupisu protokolem o soupisu movitých věcí ze dne 14. 4. 2024 na podkladě exekučního příkazu č. j. 203 EX 07160/24-15 ze dne 24. 4. 2024 (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 30.129 Kč (výrok II.).2. Okresní soud uzavřel, že žalobou podanou dne 11. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vyloučení movitých věcí specifikovaných ve výroku I. rozsudku (dále jen „movité věci“ či „předmětná vozidla“) z exekuce vedené pro žalovanou jako oprávněnou pod sp. zn. 47 EXE 3508/2024 proti povinné , právnická osoba, s tvrzením, že soudní exekutor postihl movitý majetek, který nepatří povinné, avšak žalobkyni, která je nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené s povinnou. Žalobkyně dále tvrdila, že za účelem financování kupní ceny uzavřela mimo jiné smlouvy o financování se společností , právnická osoba, ., na základě těchto smluv o financování, uzavřených dne 7. 12. 2023, se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalobkyni úvěr na financování předmětných vozidel, které žalobkyně koupila od povinné dne 7. 12. 2023. Dále žalobkyně tvrdila, že kupní cena byla za předmětná vozidla uhrazena částečně na základě uvedených smluv o financování a částečně vzájemným zápočtem. Okresní soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že je vlastníkem předmětných vozidel a s ohledem na ustanovení § 267 o. s. ř. se předně zabýval otázkou věcné aktivní legitimace žalobkyně, tedy zda je žalobkyně oprávněna domáhat se vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí. Pasivní legitimace žalované byla podle okresního soudu prokázána. Okresní soud dále dovodil, že podle § 267 o. s. ř. se excindační žaloba podává proti oprávněnému, kterým je podle spisu vedeného pod sp. zn. 47 EXE 3508/2024 společnost , Jméno žalované, ., tedy žalovaná, v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí. Z provedených důkazů pak okresní soud dovodil, že kupní cena za předmětná vozidla byla sice uhrazena, ale dle smluv o financování byl žalobkyni k tomuto poskytnut úvěr u společnosti , právnická osoba, . Okresní soud tak uzavřel, že vlastnické právo náleží společnosti , právnická osoba, ., která je rovněž zapsána ve veřejném registru vozidel jako vlastník a provozovatel. Okresní soud v tomto směru poukázal na § 980 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. K námitce žalobkyně, že převod vlastnického práva na věřitele má pouze zajišťovací povahu a že teprve v případě nesplnění dluhu se stane trvalým a nepodmíněným, uvedl okresní soud, že pro posouzení aktivní věcné legitimace je rozhodující skutečný stav vlastnického práva ke dni provedení soupisu věcí exekutorem. V okamžiku soupisu byla jako vlastník předmětných vozidel zapsána a skutečně vystupovala společnost , právnická osoba, ., přičemž žalobkyně měla a má pouze postavení uživatele (leasingového nájemce), tedy ani provozovatele. Sama existence zajišťovacího převodu tedy nemění nic na tom, že žalobkyně nebyla vlastníkem, a tudíž jí nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání žaloby na vyloučení věcí z exekuce. Nad rámec tohoto odůvodnění pak okresní soud konstatoval, že bylo prokázáno, že povinná a žalobkyně měly v době uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 12. 2023 totožné jednatele a společníky, a došlo tak podle § 589 odst. 1 občanského zákoníku ke zkracujícímu právnímu jednání dlužníka vykonatelné pohledávky.3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny a vyhovění žalobě v celém rozsahu. Poukázala na to, že usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 19. 9. 2024, č. j. 203 Ex 35555/23-58, byl společnosti , právnická osoba, . zamítnut návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu v obdobném exekučním řízení s oprávněným , právnická osoba, . a povinným , právnická osoba, V tomto případě byla do soupisu movitých věcí pojata stejná vozidla, která byla pojata do soupisu movitých věcí i v předmětné exekuci sp. zn. 203 Ex 07160/24. Návrh na vyškrtnutí vozidel ze soupisu byl zamítnut s odůvodněním, že případný návrh na vyškrtnutí movité věci musí učinit údajný vlastník movité věci – společnost , Jméno žalobkyně, . Z uvedených skutečností podle žalobkyně vyplývá, že exekutor považuje za vlastníka předmětných vozidel žalobkyni. Dále žalobkyně poukázala na rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 2. 2025, kdy bylo obdobné žalobě žalobkyně vyhověno. Podle žalobkyně došlo k platnému převodu vlastnického práva a společnost , právnická osoba, je považována za osobu oprávněnou ze zajišťovacího převodu práva, avšak nikoliv ve vztahu k osobě povinného, nýbrž k žalobkyni. Z povahy věci lze povinnost oprávněné ze zajišťovacího práva k vydání věci dle § 326 odst. 3 občanského soudního řádu vztáhnout pouze na osobu oprávněnou ve vztahu k povinnému. Poukázala rovněž na nesprávný postup soudního exekutora, který nevyhověl návrhu společnosti , právnická osoba, ., která v obdobném případě podávala návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Pokud jde o údajné zkracování dlužníka, nelze podle žalobkyně aplikovat ustanovení § 589 občanského zákoníku, neboť právní jednání, které bylo učiněno, nenaplňuje znaky tzv. zkracujícího jednání. Rovněž tak odvolatelka považuje za nesprávný odkaz v odůvodnění rozsudku okresního soudu na ustanovení § 980 občanského zákoníku, když tato argumentace je nepřiléhavá, neboť registr vozidel není veřejným seznamem tak, jak má na mysli toto ustanovení.4. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřila žalovaná s tím, že s odvolací argumentací žalobkyně se neztotožňuje a navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. V prvé řadě je žalovaná přesvědčena, že ke zkracujícímu jednání jednoznačně došlo, když žalobkyně a povinný měli ke dni uzavření tvrzených smluv o financování ze dne 7. 12. 2023 totožné jednatele a společníky, což žalovaný v řízení před okresním soudem doložil. Je tedy zapotřebí aplikovat ustanovení § 589 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud jde o vlastnictví předmětných vozidel, ztotožňuje se žalovaná s názorem okresního soudu, že jejich vlastníkem i v době soupisu nebyla žalobkyně, nýbrž společnost , právnická osoba, ., a tudíž žalobkyně není aktivně legitimovaná k podání excindační žaloby. Odkazy žalobkyně na usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 19. 9. 2024 a na rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 2. 2025 považuje žalovaná za nepřípadné.5. Krajský soud při konstatování přípustnosti odvolání, jeho včasnosti a podání oprávněnou osobou přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou ze dne 11. 12. 2024 domáhala vůči žalované vyloučení movitých věcí z exekuce vedené pro žalovanou jako oprávněnou pod sp. zn. 47 Ex 3508/2024 proti povinné , právnická osoba, s tvrzením, že soudní exekutor postihl movitý majetek, který nepatří povinné, avšak žalobkyni, která je nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené s povinnou. Dále žalobkyně tvrdila, že za účelem financování kupní ceny uzavřela mimo jiné smlouvy o financování se společností , právnická osoba, ., která se na základě těchto smluv ze dne 7. 12. 2023 zavázala poskytnout žalobkyni úvěr na financování předmětných vozidel, které žalobkyně koupila od povinné dne 7. 12. 2023. Žalobkyně tvrdila, že kupní cena byla částečně uhrazena zápočtem a částečně na základě výše uvedených smluv o financování. Dne 13. 1. 2025 se k žalobě vyjádřila žalovaná tak, že s žalobou nesouhlasí. Namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, když dle výpisu z registru vozidel ze dne 4. 12. 2024 je provozovatelem předmětných vozidel společnost , právnická osoba, , tedy povinná. Dále se žalovaná vyjádřila podáním ze dne 17. 3. 2025, kde poukázala na to, že k datu uzavření tvrzených smluv o financování měla žalobkyně a povinný totožné jednatele a společníky, a došlo tak jednoznačně ke zkracujícímu jednání a obcházení zákona, k čemuž doložila listinné důkazy. Dne 8. 4. 2025 proběhlo první jednání okresního soudu, kde byly čteny listinné důkazy, okresní soud poučil žalobkyni dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy na prokázání tvrzení, že byla uhrazena kupní cena za předmětná vozidla, a byla jí poskytnuta lhůta 15 dnů. Řízení bylo koncentrováno a oběma stranám byla poskytnuta tatáž lhůta. Dne 22. 4. 2025 navrhla žalobkyně provedení důkazu kupní smlouvou a navrhla vstup vedlejšího účastníka společnosti , právnická osoba, . s tvrzením, že tato má právní zájem na výsledku řízení, neb