16 Co 75/2026-299 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:16.Co.75.2026.1
Datum: 2026-06-25
Předmět: o určení závětního dědice
Ustanovení: § 10 z. č. 99/1963 Sb., § 91 z. č. 99/1963 Sb., § 100 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 125 z. č. 99/1963 Sb., § 127 z. č. 99/1963 Sb., § 132 z. č. 99/1963 Sb., § 140 z. č. 99/1963 Sb., §
smlouva pracovnípracovní poměrzkušební dobadokazovánísvědekpracovněprávní vztahynáhrada nákladůpozůstalostznalecký posudekodvolánínáklady řízeníosoba blízkáhodnocení důkazůuznání dluhuduševní poruchaadvokátní tarifvýživnémajetekpodvodzávěť
O co šlo: o určení závětního dědice (§ 10 z. č. 99/1963 Sb., § 91 z. č. 99/1963 Sb., § 100 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 125 z. č. 99/1963 Sb., § 127 z. č. 99/1963 Sb., § 132 z. č.)
1. Žalobou podanou dne 27. 3. 2025 se žalobkyně proti žalovaným domáhala určení, že je závětní dědičkou pozůstalosti po , jméno FO, , narozené dne , Anonymizováno, a zesnulé dne , Anonymizováno, (dále jen zůstavitelce). Žalobu zdůvodnila tím, že je vnučkou zůstavitelky, která zemřela jako vdova a zanechala jediného syna, , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen zůstavitelčina syna), který však byl dědicky nezpůsobilý, protože spáchal úmyslný trestný čin zanedbání povinné výživy proti vnučkám zůstavitelky, svým dcerám - žalovaným 2. a 3. Notářka ukončila jeho účast v pozůstalostním řízení, takže do jeho postavení vstoupily jeho děti, tj. žalobkyně a žalovaní 1. - 3. Zůstavitelka zanechala allografní závěť ze dne 3. 1. 2017, pořízenou za účasti dvou svědků, , jméno FO, a , jméno FO, . Za dědičku veškerého svého majetku v ní povolala , jméno FO, , tehdejší družku svého syna, která jí pomáhala s opravou domu, a pro případ, že by tato nedědila, za náhradní dědičku žalobkyni. Kvůli sporu o dědické právo notářka uložila paní , jméno FO, po kasačním usnesení Krajského soudu v Ostravě podat žalobu na určení, že je závětní dědičkou. To však paní , jméno FO, neučinila, a tak byla i její účast ukončena. Závětní dědičkou se tak jako náhradnice stala žalobkyně. Notářka v pozůstalostním řízení vyslechla oba závětní svědky, kteří uvedli, že závěť jednou nahlas přečetla zůstavitelka, jednou její syn, načež zůstavitelka výslovně prohlásila, že listina obsahuje její poslední vůli a vlastnoručně ji podepsala. Byla v tu chvíli plně orientovaná, neměla předepsány brýle a věděla, co činí. To potvrdil , jméno FO, z , anonymizováno, , kde zůstavitelka pobývala v době pořízení závěti. Podle něj byla schopna právních úkonů, jinak by nemohla být do jejich zařízení přijata. Zůstavitelka nikdy nebyla omezena ve svéprávnosti. Zůstavitelka slovenštinu, v níž byla závěť sepsána, ovládala, což souvisí i s jejím dlouhodobým pobytem na , Anonymizováno, před smrtí. Žalovaná 2. tvrdila, že podpis není pravým podpisem zůstavitelky, neboť ta nebyla k pořízení závěti zdravotně způsobilá a nikdy by svůj majetek neodkázala cizímu člověku. K těmto námitkám se připojili žalovaní 1. a 3. Žádný ze závětních svědků nicméně neměl žádný zájem na platnosti či neplatnosti závěti. Věrohodnost jejich svědeckých výpovědí ani nebyla relevantně zpochybněna, což tím pádem platí i pro pravost podpisu, resp. pravost a platnost závěti jako takové. Notářka svědkům nekladla návodné otázky a vyslechla je odděleně.2. Žalovaný 1. se k věci nevyjádřil.3. Žalované 2. a 3. navrhly zamítnutí žaloby s poukazem na to, že se ukázalo, že podpis na závěti není pravým zůstavitelčiným podpisem. Zůstavitelka byla navíc zdravotně nezpůsobilá pořídit závěť pro duševní poruchu. Nejpozději od roku 2014 totiž trpěla těžkou demencí, třesem rukou, srdečním onemocněním a špatně viděla. Byla léčena pro Alzheimerovou chorobu a pobírala příspěvek na péči ve IV. stupni závislosti. V roce 2015 došlo po úraze k dalšímu zhoršení jejího zdravotního stavu. Byla dezorientovaná (nepoznávala své okolí ani blízké), měla úzkosti, byla odkázána na dohled a pomoc jiné osoby ve všech životních úkonech po dobu 24 hodin denně, přičemž nebylo lze očekávat zlepšení. Počátkem roku 2017 následovaly zřetelné poruchy paměti a orientace včetně trvající inkontinence III. stupně. Zůstavitelka byla Češka, slovensky neuměla hovořit ani číst. Navíc od nepaměti nosila brýle. Závětní svědkové byli u notářky vyslýcháni souběžně a byli podrobeni návodným otázkám. Žalované 2. a 3. namítaly i okolnosti stran uložení a nalezení závěti, zůstavitelčina bydliště na sklonku života, jejího styku se svými blízkými atd.4. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I), rozhodl, že nemá ve vztahu mezi žalovaným 1. a žalobkyní žádný právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 79 774 Kč (výrok III). Dospěl přitom mimo jiné k těmto skutkovým zjištěním. Závěť byla sepsána na počítači (kromě generálií svědků a podpisů) a ve slovenštině. Zůstavitelka v ní odkázala veškerý svůj majetek , jméno FO, a pro případ, že by nedědila, povolala za náhradní dědičku žalobkyni. Kromě zůstavitelčina podpisu se na závěti nacházejí ještě podpisy dvou svědků, , jméno FO, a , jméno FO, . Závěť měla být podepsána v , Anonymizováno, dne 3. 1. 2017. Zůstavitelka měla jediného syna, který dne 6. 12. 2017 na jednání u notářky uvedl, že ji předloží dne 14. 12. 2017. Závěť skutečně doložil a notářka zjistila, že nebyla zapečetěna. Syn prohlásil, že ji nalezl v osobních věcech zůstavitelky v pronajatém bytě v , Anonymizováno, , že tato byla podepsána vlastní rukou zůstavitelky a že byl přítomen jejímu sepsání i podepsání. Notářka pak ukončila jeho účast v pozůstalostním řízení, protože spáchal úmyslný trestný čin zanedbání povinné výživy vůči žalovaným 2. a 3., což jej činí dědicky nezpůsobilým. Mezi aktiva pozůstalosti byly sepsány nemovité věci v k. ú. , adresa, v hodnotě 2 350 000 Kč a dále motorová vozidla bez hodnoty. Notářka uložila , jméno FO, , aby proti dědicům ze zákona podala žalobu na určení, že je závětní dědičkou. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 1. 2020, č. j. 10 Co 408/2019-372, napadené usnesení jako předčasné zrušil. Usnesením ze dne 31. 1. 2023, č. j. 10 Co 26/2022-718, potom Krajský soud v Ostravě zrušil další usnesení notářky a vrátil věc k dalšímu řízení s tím, že v této fázi řízení již zákonní dědicové relevantně zpochybnili závěť nejen co do pravosti podpisu a zdravotní nezpůsobilosti zůstavitelky, ale i stran svědectví závětních svědků, a to s ohledem na poznatek vyplynuvší z trestního řízení, že podpis na originálu závěti není vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Notářka tedy uložila , jméno FO, , aby proti zákonným dědicům podala žalobu na určení, že je závětní dědičkou. , jméno FO, tak nicméně neučinila a notářka její účast v pozůstalostním řízení ukončila. Následně uložila touž povinnost žalobkyni. Podle odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, ze dne 11. 6. 2020, zadaného PČR, není podpis na originálu závěti ze dne 3. 1. 2017 vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Jedná se o padělek podpisu napodobeného charakteru. Usnesením ze dne 17. 3. 2021, č. j. , Anonymizováno, , PČR odložila tuto věc podezření ze spáchání přečinu podvodu a zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, kterého se měl dopustit dosud neznámý pachatel tím, že padělal závěť zůstavitelky (a směnku), neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. Nebylo totiž v danou chvíli možné zůstavitelčině synovi ani nikomu jinému prokázat, že by závěť padělali. Dne 8. 11. 2018 notářka odděleně vyslechla oba závětní svědky. , jméno FO, vypověděl, že pracoval jako pečovatel v domově, v němž zůstavitelka pobývala, a že se o ni staral asi půl roku. Sama jej na začátku ledna 2017 oslovila, že chce pořídit závěť. V místnosti byl přítomen její syn a druhý svědek. Závěť již byla připravena, donesl ji její syn, který závěť přečetl, ona také a poté podepsala. Podle svědka byla zůstavitelka plně orientována a věděla, co činí. Brýle neměla, viděla i bez nich. , jméno FO, vypověděl, že v té době pracoval jako brigádník (číšník) ve firmě závětní dědičky , jméno FO, . Oslovil jej zůstavitelčin syn, aby se dostavil do pečovatelského domu v , Anonymizováno, . Tam už byla připravena závěť. Zůstavitelka nahlas přečetla poslední vůli, poté syn znovu, načež ji zůstavitelka i v přítomnosti druhého svědka podepsala. Zůstavitelka se jevila plně orientovaná a věděla, co činí. Brýle nenosila. I PČR v rámci výše zmíněného trestního řízení opakovaně vyslechla oba závětní svědky. Žádný neuměl vysvětlit skutečnost, že by podpis na závěti nebyl vlastnoručním zůstavitelčiným podpisem. , jméno FO, dodal, že zůstavitelčina syna, jeho družku i zůstavitelku zná či znal asi 4 roky z restaurace , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , kde měl brigádu. K závěti jej přizval právě zůstavitelčin syn. Nevěděl, kdo závěť připravil. Oba svědkové vypovídali i před okresním soudem a nic nového neuvedli, na událost si již prakticky vůbec nevzpomínali. Podle , jméno FO, (ředitele , Anonymizováno, ) byla zůstavitelka přijata do stacionáře na základě žádosti jejího syna. Na svůj věk se chovala racionálně a byla komunikativní. Kdyby nebyla schopna právního jednání nebo se nacházela ve špatném zdravotním stavu, nemohla by nastoupit. Nikdy nenosila brýle a svého syna se nebála. Občas si nedokázala vzpomenout na různé události, ale s přihlédnutím k jejímu věku to bylo normální. V depositu stacionáře měla zalepenou obálku s nápisem „poslední vůle.“ Podle čestného prohlášení sepsaného zůstavitelčiným synem a podepsaného , jméno FO, je tato přítelkyní zůstavitelky, dlouhodobě ji zná. Žalovaní 1. a 2. se zůstavitelce odcizili, zatímco její syn a žalobkyně ji překvapili, že se na ně může spolehnout. Věděla o zůstavitelčině záměru odstěhovat se

Citovaná ustanovení

§ 11 (177/1996 Sb.)§ 47 (235/2004 Sb.)§ 1540 (262/2006 Sb.)§ 128 (292/2013 Sb.)§ 1532 (89/2012 Sb.)§ 10 (99/1963 Sb.)§ 100 (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 125 (99/1963 Sb.)§ 127 (99/1963 Sb.)§ 132 (99/1963 Sb.)§ 140 (99/1963 Sb.)