69 Co 221/2025-638 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu žalobkyně, aby soud určil, že bytová jednotka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, – stavby postavené na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, (, Anonymizováno, ) (dále jen „bytový dům“), v němž jsou pozemky číslovány ve dvou číselných řadách a odpovídající část na spoluvlastnickém podílu o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) na společných částech bytového domu a jemu odpovídající část na spoluvlastnickém podílu o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, / , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , na němž se tento bytový dům nachází, uvedené nemovitosti zapsané na listech vlastnictví , Anonymizováno, a , Anonymizováno, náležela ke dni úmrtí , tituly před jménem, , jméno FO, , datum narození , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , datum smrti , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , bydlištěm , adresa, do společného jmění manželů , tituly před jménem, , jméno FO, , narození , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , datum smrti , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , bydlištěm , adresa, a , Jméno advokátky B, , datum narození , Datum narození advokátky B, , bydlištěm , adresa, , zamítl (výrok I.), žalobu žalobkyně, aby soud určil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , datum narození , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , datum smrti , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , bydlištěm , adresa, , byl k datu úmrtí vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) na nemovité věci (pozemku) zapsaném v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), zamítl (výrok II.), uložil žalobkyni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v částce 18.328 Kč na účet okresního soudu do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), žalobkyni uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 116.886 Kč k rukám zástupkyně žalované 1. do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a žalobkyni uložil zaplatit žalované 2. náhradu nákladů řízení v částce 110.533,50 Kč k rukám zástupce žalované 2. do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně do výroku I. až V. s tím, že uplatňuje odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Rozsudek je nesprávný, neboť soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Soud v odstavci 46 rozsudku dospěl k tomu, že volní a rozpoznávací schopnosti , tituly před jménem, , jméno FO, nebyly v době uzavření darovací smlouvy narušeny. Žalobkyně má za to, že soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, neboť znalecký posudek vypracovaný znalkyní z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie , právnická osoba, skýtá řadu zásadních nedostatků, a proto z něj nelze vycházet. Úkolem posudku bylo posoudit psychický stav a kognitivní funkce zesnulého ke dni , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , kdy měla být uzavřena darovací smlouva ve formě notářského zápisu. Znalkyně při vypracování posudku vycházela účelově a selektivně jen z některých skutečností a své závěry založila na neúplně zjištěném skutkovém stavu, posudek tak nelze považovat za věrohodný důkaz. Znalkyně sice přihlédla k výpovědi neuroložky , tituly před jménem, , jméno FO, a k lékařské zprávě ze dne 24. 4. 2018, podle níž byla u zesnulého diagnostikována porucha krátkodobé paměti, avšak již se nezabývala tím, že další odborné vyšetření a medikace nebyly nikdy zahájeny. Rovněž nezohlednila výpověď opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , který popsal zesnulého jako dezorientovaného v čase i prostoru. Stejně tak pominula výpovědi sousedů, příbuzných a známých, kteří pravidelně sledovali zhoršující se zdravotní stav zesnulého a potvrzovali jeho dezorientovanost a omezené kognitivní funkce. , adresa, toho znalkyně vycházela převážně z dokumentace z jara 2018, tedy víc než rok a půl před rozhodným okamžikem a z jednorázové zprávy , Anonymizováno, , adresa, ze dne 27. 12. 2019. Z takto omezeného souboru nelze činit spolehlivé závěry, tím spíše, že šlo o seniora ve věku 84 let s neléčenou poruchou krátkodobé paměti. Vzhledem k absenci dostatečných zdravotnických záznamů měla znalkyně povinnost zohlednit veškeré dostupné okolnosti, včetně svědeckých výpovědí rodinných příslušníků, sousedů či opatrovníka. To, že tyto výpovědi samy o sobě nepředstavují odborný lékařský podklad, nemůže být důvodem k jejich ignorování, právě proto je povolán znalec, aby takové informace odborně vyhodnotil, zasadil je do medicínského kontextu a učinil z nich odborný závěr. Z těchto důvodů měl soud znalecký posudek vyhodnotit jako nevěrohodný. Znalkyně navíc překročila rámec svého oprávnění, když se dopustila právního hodnocení – konstatovala, že „nelze nijak zpochybňovat notářský zápis ze dne 2. 12. 2019 …“ s popisem toho, jaké osoby byly přítomny a s „posouzením schopnosti a svobodné vůle posuzovaného svůj úmysl vykonat a právoplatně uzavřít“ na straně 13 znaleckého posudku. Znalkyně dále převzala tvrzení , právnická osoba, a konstatovala, že zesnulý „nebyl nesvéprávný v tom směru, že by nevěděl …“. Takové hodnocení však není úkolem znalce, ale výhradně soudu. Úkolem znalce je poskytnout odborné vyjádření k posuzované otázce, nikoliv spekulovat nad platností či neplatností právních jednání a svéprávnosti osob. I tato skutečnost dokládá, že posudek nelze považovat za spolehlivý důkazní prostředek. Žalobkyně dále spatřuje naplnění odvolacího důvodu dle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. v tom, že okresní soud nevěnoval náležitou pozornost výpovědím žalobkyně, svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , svědka , jméno FO, a svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . Tito svědci shodně uvedli, že u zesnulého pozorovali poruchy krátkodobé paměti, příznaky demence a celkově zhoršující se zdravotní stav. Soud však tyto výpovědi odmítl s pouhým konstatováním, že popisované znaky uváděly pouze tyto osoby. Naopak soud vycházel především z výpovědí žalovaných 1., 2., dále ze svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, . Tyto výpovědi však nelze považovat za věrohodné, neboť žalované mají přímý zájem na výsledku řízení a svědkyně jsou blízkými příbuznými žalovaných, s nimiž udržují kontakt, zatímco se žalobkyní již řadu let přerušený. Je tedy zřejmé, že jejich výpovědi mohly být ovlivněny rodinnými a osobními vztahy. Soud přesto shledal jejich výpovědi věrohodnými, a to zejména na základě shody se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a výpovědi notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , která však žalované osobně neznala. Nevěrohodnost a neúplnost znaleckého posudku žalobkyně zpochybnila. Žalobkyně proto považuje skutková zjištění za nesprávná, protože soud poměřoval jeden nevěrohodný důkaz jiným, stejně problematickým důkazem, čímž fakticky vytvořil uzavřený kruh důkazního hodnocení, v němž chyběla jakákoliv objektivní kontrola věrohodnosti. Ústavní soud přitom v minulosti, konstatoval: „Pakliže je jedním problematickým důkazem poměřována pravdivost a výpovědní hodnota dalších důkazů, vzniká riziko ústavně zapovězené deformace důkazů (nález ÚS ze dne 6. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 2929/18). Rozsudek taktéž vychází z neúplně zjištěného skutkového stavu. Soud neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, konkrétně důkaz výpisem vykázané lékařské péče, znaleckým posudkem ke zkoumání platnosti podpisu zesnulého a notářským posudkem. Žalobkyně tak spatřuje odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. Okresní soud v odstavci 41 rozsudku uvedl, že neprovedl důkaz vyžádáním spisu vykazované lékařské péče, neboť to považoval za nadbytečné, když dle něj nemohl ničeho nového uvést. S tímto závěrem žalobkyně nesouhlasí, neboť ve věci je zásadní nedostatek důkazů ve vztahu ke zdravotnímu stavu zesnulého. Poslední lékařská zpráva pochází ze dne 24. 4. 2018, to je téměř rok a 9 měsíců před smrtí zesnulého. Takový rozestup je příliš široký pro posouzení zdravotního stavu, neboť za takové období může dojít u seniora staršího 84 let s diagnostikovanou poruchou krátkodobé paměti k výraznému oslabení psychického stavu a kognitivních funkcí. Z tohoto důvodu je třeba provést co nejvyšší počet důkazů, jež mohou zdravotní stav i nepřímo prokázat. Soud proto pochybil, když označil důkaz