71 Co 15/2026-87 – Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud vyhověl žalobě a zavázal žalovaného vyklidit pokoj č. , hodnota, Domova se zvláštním režimem , právnická osoba, , a to do 2 měsíců od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků ani stát nemají právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. a III. výroku).2. Okresní soud vyšel ze skutkového stavu, že žalovaný je z důvodu svého onemocnění omezen ve svéprávnosti a je zastoupen opatrovníkem. Tento se za něj dne 1. 6. 2022 písemně dohodl s žalobkyní, že mu bude poskytovat sociální služby, které zahrnovaly i ubytování v pokoji č. , hodnota, v Domově, a to oproti závazku žalovaného hradit za to úplatu. Žalovaný se v Domově dopouští jednání, které narušuje jeho chod. Nevhodně se choval ke svému spolubydlícímu p. , jméno FO, , který byl z tohoto důvodu přestěhován na jiný pokoj. I poté ho žalovaný hledal, dožadoval se toho, aby byl vrácen na jeho pokoj, byl agresivní na pracovníky, dožadoval se přemístění na jiné zařízení. Opakovaně vstupoval do cizích pokojů, pohyboval se po budově, a to i v nočních hodinách. Nový spolubydlící žalovaného měl z něho rovněž obavy, byť se po vyšetření ani u jednoho z nich , podezřelý výraz, násilí neprokázalo. Celá situace byla řešena s opatrovníkem žalovaného, byla přivolána policie. Žalovaná reagovala na jednání žalovaného zvýšeným dohledem, instalací kamerového systému a monitoringem jeho pohybu. Vzhledem k otevřenému režimu zařízení nebylo možné jeho pohyb zcela eliminovat, po dohodě s lékařem bylo zamezeno jeho pohybu mimo areál.3. Z důvodu popsaného jednání dostal žalovaný výpověď, a to z důvodu opakovaného ohrožování ostatních uživatelů, jak bylo sjednáno v dohodě o poskytování sociálních služeb. Žalobkyně není schopna běžnými a přípustnými prostředky tomuto stavu zabránit. Výpověď byla doručena opatrovníkovi žalovaného.4. Po právní stránce posoudil okresní soud nárok dle § 2 odst. 2, § 50 a § 91 odst. 1, 2 písm. g) a odst. 5 zákona o sociálních službách a § 2231 odst. 1 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně vypověděla žalovanému smlouvu o sociálních službách, která splňovala veškeré formální náležitosti. Opakované jednání žalovaného je natolik závažné, že ohrožuje zdraví i bezpečnost ostatních klientů. Klienti žalobkyně jsou většinou osobami, které nejsou schopné o sebe pečovat a bránit se, proto je popsané jednání žalovaného o to závažnější. Po zjištění chování žalovaného žalobkyně přistoupila k preventivním opatřením spočívajícím v přestěhování spolubydlícího žalovaného na jiný pokoj, zavedla monitoring kamerami a zvýšila nad žalovaným dohled. Ani tato opatření však nezabránila žalovanému, aby se nepohyboval po chodbách bez dovolení a nevstupoval na cizí pokoje. Situace se nezlepšila ani po úpravě medikace po vyšetření u , lékař, . Žalobkyně nedisponuje uzavřeným oddělením a není tak možné žalovaného izolovat ani zabránit jeho závadovému chování. Výpověď sledovala legitimní cíl, a to ochranu zdraví a důstojnosti ostatních klientů a není ji tak možno hodnotit jako v rozporu s dobrými mravy. Jedná se o přiměřený a nezbytný krok k ochraně ostatních klientů. Výpověď nebyla dána z důvodu nemoci jako takové, ale z důvodu konkrétních, nezvladatelných a nebezpečných projevů žalovaného, které nebylo možné eliminovat jinými prostředky. Svým jednáním žalovaný naplnil výpovědní důvod ujednaný v uzavřené smlouvě, a to v čl. XII. bodu 2, písm. c), neboť opakovaně ohrožoval ostatní uživatele Domova a žalobkyně nebyla schopna jeho jednání zabránit, ačkoliv využila prostředky přípustné pro zvládnutí jeho chování.5. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání opatrovník žalovaného a domáhal se jeho změny tak, že bude žaloba zamítnuta. Namítal, že soud nereflektoval jeho připomínky, námitky a tvrzení. Žalobkyně je domovem se zvláštním režimem a tyto jsou zřizovány právě za tím účelem, aby zajišťovaly péči o nikoliv zdravé lidi či seniory, ale právě o lidi typu žalovaného. Jedná se o pobytovou sociální službu, která je poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického , podezřelý výraz, onemocnění nebo závislosti na návykových látkách a osobám se stařeckou a ostatní demencí a vyžadují tak pravidelnou pomoc a péči jiného člověka. Poukazoval na § 36 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ze kterého vyplývá, že , podezřelý výraz, porucha, která závažným způsobem narušuje kolektivní soužití, není důvodem pro vyloučení pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem. Žalovaného přijala s vědomím diagnózy, která je neměnná.6. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku jako správného. Poukazovala na chování žalovaného v době, kdy byla dána výpověď, což je rozhodující. Žalovaný je stále umístěn v Domově, od rozhodnutí soudu došlo k prudkému zhoršení jeho zdravotního stavu v podobě zhoršení , Anonymizováno, . Tato skutečnost vedla k omezení jeho pohybu mimo pokoj, avšak návštěvy cizích pokojů tím nejsou vyloučeny. Žalovaný se v souvislosti s prohloubením jeho , Anonymizováno, dopouští nevhodného chování, které je žalobkyně nucena řešit změnou spolubydlícího na pokoji. Zároveň uvedla, že současné problémy již souvisí s , anonymizováno, poruchou žalovaného a žalobkyně je schopna je řešit.7. U jednání odvolacího soudu opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný je pod medikací. Od výpovědi ze zařízení není v záznamech žalovaného žádný další případ nevhodného chování v souvislosti s vytýkaným , anonymizováno, chováním žalovaného. Přes snahu opatrovníka se žalovaného nepodařilo umístit v jiném obdobném zařízení, a to z kapacitních důvodů.8. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně provozuje dům se zvláštním režimem, přičemž z § 50 zákona o sociálních službách vyplývá, že kritériem poskytování sociálních služeb je vedle snížené soběstačnosti klientů z důvodu chronického , anonymizováno, onemocnění nebo závislosti na návykových látkách a různých typů demencí také potřeba zvláštního režimu.10. Z § 91 odst. 2 písm. g) zákona č. 108/2006, o sociálních službách, vyplývá, že uzavřenou smlouvu o poskytování sociálních služeb je možno vypovědět, když výpovědní důvody a lhůty jsou uvedeny jako náležitost této smlouvy. Toto se týká i domova se zvláštním režimem.11. Ze smlouvy o poskytování sociálních služeb je zřejmé, že žalobkyně smí svůj závazek poskytovat sociální službu (pobyt v domově se zvláštním režimem) vypovědět pouze písemně a jen z důvodů, které jsou specifikovány v článku XII. smlouvy. Žalobkyně uvedla, že výpověď byla žalovanému dána z důvodu uvedeného pod písm. c) daného článku – tj. že svým chováním opakovaně ohrožuje ostatní uživatele Domova a poskytovatel není běžnými a přípustnými prostředky schopný tomuto stavu zabránit. Pod písm. d) je pak uveden jiný důvod výpovědi, a to, že klient hrubě a/nebo opakovaně jiným než ve výše v bodech a) nebo c) uvedeným způsobem poruší tuto smlouvu a/nebo Domácí řád. Podmínkou podání výpovědi z tohoto důvodu je písemné upozornění na toto porušení a na možnost dání výpovědi z tohoto důvodu a následné opětovné porušení smlouvy nebo domovního řádu ze strany klienta. Tento výpovědní důvod se neuplatní v případě, kdy k porušení ze strany klienta dojde v duševní poruše, která mu bránila v posouzení následků a/nebo ovládání jeho jednání.12. Z písemné výpovědi ze dne 31. 1. 2025, která byla zaslána opatrovníkovi žalovaného, je uvedeno jako důvod výpovědi, že v průběhu poskytování služeb došlo k závažným situacím, které zcela hrubě porušují pravidla, za kterých jsou služby klientovi poskytovány. Narušení pravidel občanského soužití, spočívající v absolutním nerespektování soukromí osob spolužijících v Domově, kdy klient opakovaně bez souhlasu vstupuje na pokoje jiných klientů, obtěžuje spolubydlící osoby apod., zásadním způsobem ovlivňuje život velkého počtu jiných klientů, a tedy naprosto nepřijatelným způsobem narušuje chod samotného Domova.13. Je nepochybné, že sjednání konkrétních výpovědních důvodů, pro které může být smlouva o poskytování sociálních služeb vypovězena ze strany poskytovatele a tím ukončit poskytování sociálních služeb, slouží k ochraně osoby, které je sociální služba poskytována. Vyplývá to z jejího postavení slabší a ohrožené osoby a slouží k její ochraně, jakož i zabránění snadného či bezdůvodného ukončení smlouvy o poskytování sociálních služeb. Z této skutečnosti vyplývá i povinnost poskytovatele v písemné výpovědi jednoznačně, určitě a konkrétně výpovědní důvody specifikovat tak, aby bylo možné následně posoudit jejich důvodnost.14. Z obsahu písemné výpovědi ze dne 31. 1. 2025 nelze dovodit, že by jejím důvodem byly skutečnosti, uvedené v čl. XII. písm. c) uzavřené smlouvy, tj. opakované ohrožování ostatních uživatelů domova. Tyto skutečnosti nevyplývají ani z výpisu z osobní karty žalovaného, která měla být její přílohou. Důvody uvedené v píse