75 Co 197/2025-338 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že přístavba a nástavba zámečnické dílny nacházející se na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , vyznačená v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ověřeného dne 11. 12. 2013, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pod písmeny „G, H, K“ na parcele č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, barevnými šrafy, který tvoří přílohu kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 2. 5. 2014, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, vydaného městským úřadem v , adresa, patří do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného (výrok I.). Žalobkyni okresní soud uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 53.199 Kč (výrok II.), a povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů státu částku 25.272 Kč (výrok III.).2. Okresní soud v prvé řadě shledal existenci naléhavého právního zájmu dle ustanovení § 80 o. s. ř. na žalobkyní požadovaném určení, a to s ohledem na skutečnost, že předmětná přístavba zámečnické dílny byla vybudována za trvání manželství a jako výlučný vlastník rodinného domu č. p. , Anonymizováno, je v katastru nemovitostí evidován žalovaný. Při právním hodnocení věci vycházel pak okresní soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konkrétně z § 505, který uvádí, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Podle okresního soudu je povaha věci, která je prvotním kritériem ustavena v okamžiku jejího vzniku. Druhé z kritérií má zabezpečit, že integrita věci (její základní funkční a právní vlastnosti) přetrvávají s přihlédnutím k opotřebení a k případným rekonstrukcím věci po celou dobu její existence. Proto komponenty věci, které zabezpečují její základní funkční a právní vlastnosti tvoří součást, nikoliv jen příslušenství věci hlavní. Komponent náleží k věci hlavní pro její povahu (je její součástí), jestliže věci stejného druhu nebo obdobné věci v daném místě a čase nejsou využívány bez takového komponentu buď proto, že je to funkčně zcela nemožné nebo protože uživatele věci hlavní si navykli na určitý standard využití věci způsobený komponentem natolik, že provoz věci hlavní je bez komponentů nemyslitelný. Na základě závěrů znaleckých posudků znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a jejich výslechů pak okresní soud dospěl k závěru, že z důvodů oběma znalci uvedených je ve výroku I. je uvedená přístavba a nástavba zámečnické dílny nedílnou součástí nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to stavbě rodinného domu č. p. , Anonymizováno, nacházejícího se na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Jako jakožto součást pak tato přístavba podle okresního soudu sdílí osud věci hlavní, tedy uvedeného rodinného domu a nemůže být mimo jiné ani samostatným předmětem žaloby. Z těchto důvodů okresní soud žalobu žalobkyně zamítl.3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala včasné odvolání žalobkyně a domáhala se jeho změny a vyhovění žalobě, eventuálně jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Podle názoru odvolatelky bylo v řízení prokázáno, že dílna není součástí domu č. p. , Anonymizováno, , respektive pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a že je tedy samostatnou věcí v právním smyslu plně od uvedené věci hlavní oddělitelnou, a to při provedení, nikoliv rozsáhlých zásahů, respektive opatření, které vyplývají i ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho výslechu před soudem. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a k jeho výslechu před okresním soudem nelze vůbec přihlížet, protože byl proveden v rozporu s občanským soudním řádem a zásadami na nichž stojí, zejména se zásadou rovnosti účastníků, když tento znalecký posudek byl založen na místním šetření, kterého se žalobkyně z důvodů na straně tohoto soudního znalce nemohla zúčastnit. Tím, že okresní soud v pořadí druhém rozsudku ve věci samé opět přihlédl ke znaleckému posudku znalce , jméno FO, a k jeho výslechu a zohlednil jej při rozhodování ve věci samé, přestože nebyly opatřeny zákonem stanoveným způsobem, zatížil řízení a rozsudek podstatnou vadou, která by měla sama o sobě vést ke zrušení napadeného rozsudku. Podle názoru žalobkyně znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku a zejména při svém výslechu ukázal možnosti, jak zcela oddělit dílnu od domu č. p. , Anonymizováno, tak, aby dům č. p. , Anonymizováno, nebyl ekonomicky, funkčně, esteticky ani jinak znehodnocen, a to provedením stavebních úprav s náklady v řádu jednotek stovek tisíc korun. Takto je možné odstranit přesahy obou staveb a jejich propojení. Znalec ohledně takového oddělení převážně argumentoval tím, že provedením oddělením by došlo ke znehodnocení dílny, nikoliv domu č. p. , Anonymizováno, , respektive pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Je tedy možné zvolit varianty, které nepovedou ke znehodnocení domu č. p. , Anonymizováno, jako věci hlavní, ale jen ke znehodnocení dílny. Dílna proto není součástí domu, respektive pozemku pod ním, ale je samostatnou věcí v právním slova smyslu s možností s ní samostatně právně nakládat, tj. se samostatným právním režimem. Součinnost žalovaného ke stavebním úpravám, nebude-li poskytnuta dobrovolně, je možné zajistit prostřednictvím ustanovení § 1022, 1023 a 1029 o. z. Okresní soud se podle odvolatelky řádně nezabýval funkcí požární nádrže, faktem že v rámci povolení Stavebního úřadu na výstavbu dílny je jasně uvedeno, že elektroinstalace bude vedena samostatně přes dílnu, ale v tomtéž stavebním povolení je uvedeno, že kanalizace má být vedena přes revizní šachtu. Soud prvého stupně navíc neprovedl žalobkyní navržené důkazy, a to účetními doklady společnosti , právnická osoba, za roky 2009-2015 spisem Stavebního úřadu, spisem Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 17 Nc 301/2020 a revizním znaleckým posudkem, což je další vada řízení před okresním soudem. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení žalobkyně namítá, že je nesprávné a nezákonné, aby žalobkyně nesla povinnost náhrady nákladů řízení, protože tyto náklady vznikly zaviněním žalovaného, a to jeho opakovanými pokusy o zatížení nemovitého majetku evidovaného na něj jako výlučného vlastníka v katastru nemovitostí, přestože se zčásti jedná o majetek, který je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění účastníků. Ze stejných důvodů pak odvolatelka nesouhlasí s výrokem III. o náhradě nákladů státu.4. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřil žalovaný s tím, že s odvolací argumentací žalobkyně se neztotožňuje a navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Zdůraznil, že žalobkyně se podanou žalobou domáhá určení, že přístavba a nástavba zámečnické dílny nacházející se na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, patří do zaniklého společného jmění účastníků s tvrzením, že jde o samostatnou stavbu, kterou je možno oddělit od věci hlavní, tedy domu č. p. , Anonymizováno, nacházejícího se rovněž na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a byla postavena za trvání manželství účastníků z prostředků patřících do společného jmění. Původně tvrdila, že tato přístavba a nástavba je samostatnou věcí, po vypracování znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, se k této argumentaci již nevrací a tvrdí, že stavebními úpravami lze dosáhnout toho, aby se tato přístavba stala samostatnou věcí. Žalovaný za základní otázku považuje to, zda přístavba a nástavba zámečnické dílny je samostatnou stavbou nebo ne, v době rozhodnutí soudu. Novým v řízení vypracovaným znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který provedl místní šetření na místě samém 1. 11. 2024 bylo jednoznačně určeno, že se nejedná o samostatnou stavbu a nelze ji v současném stavu reálně rozdělit. Znalec také v posudku podrobně uvádí, z jakého důvodu k těmto závěrům dospěl a uvádí co všechno by se muselo stát, aby takovýto postup byl možný. Tyto své závěry plně obhájil i při svém výslechu před okresním soudem. Žalobkyně se vůči tomuto posudku vymezuje, ale v podstatě vůbec nezpochybňuje nález znalce ohledně propojenosti a prolínání domu č. p. , Anonymizováno, a pozdějších stavebních úprav a přístavby a zaměřila se jen na způsob, jakým by šlo celou stavbu rozdělit na původní a přistavěnou. V tomto řízení se jedná o určovací žalobu, kdy je pr