75 Co 62/2025-537 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

A) Vymezení věci1. Napadeným rozsudkem okresní soud zřídil služebnost nezbytné cesty zatěžující části pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha zapsaných u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, dle geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, , který je nedílnou součástí rozsudku, a to ve prospěch vlastníka pozemku p. č. , hodnota, – ostatní plocha zapsaného u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a to v rozsahu stezky o šířce 2,5 metru umožňující po ní chodit nebo se dopravovat lidskou silou. Původním žalobcům uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradu za služebnost vymezenou ve výroku I. rozsudku částku ve výši 9.170 Kč ve lhůtě tří dnů ode dne zápisu této služebnosti do katastru nemovitostí. Žalované uložil okresní soud povinnost zaplatit oběma žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 148.033 Kč a dále povinnost zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů řízení částku 27.858 Kč.2. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku okresní soud aplikoval ustanovení § 1029 – 1036 občanského zákoníku a po provedeném dokazování uzavřel, že na předmětném pozemku původních žalobců p. č. , hodnota, nelze řádně hospodařit a řádně jej užívat, protože není dostatečně spojen s veřejnou cestou. Přístup přes pozemek žalované p. č. , hodnota, , který byl užíván téměř 30 let původními žalobci na základě dohody s žalovanou a užíval jej i předchozí nájemce pozemku p. č. , hodnota, na základě neshody mezi účastníky již nemohou původní žalobci užívat. Žalovaná argumentovala tím, že si původní žalobci mohou zřídit přístup z druhé strany pozemku přes potok, tedy přes pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a postavit si most. Jak bylo v průběhu dokazování zjištěno pozemek p. č. , hodnota, tvoří koryto potoka a jeho vlastníkem je obec , adresa, . Pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, také tvoří koryto potoka a jeho vlastníkem je Česká republika. Návrh žalobců, který učinili v roce 2017 na zajištění jejich přístupu k pozemku p. č. , hodnota, vybudováním mostu přes pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, podle okresního soudu obec zamítla jako neekonomické a nehospodárné řešení s tím, že ze západní strany pozemku p. č. , hodnota, je možné zajistit přístup bez výstavby mostu. Za této situace okresní soud považoval zřízení služebnosti nezbytné cesty za náhradu přes pozemky žalované p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za nejhospodárnější a nejlogičtější řešení, když zbudování mostu přes pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, by vyžadovalo značné náklady ze strany žalobců a obec , adresa, jako vlastník pozemku p. č. , hodnota, s tímto postupem nesouhlasí. Z tohoto důvodu také okresní soud zamítl návrh žalované na zpracování odborného vyjádření, které by se týkalo výše nákladů souvisejících se zřízením mostu. Navíc podle okresního soudu, pokud jde o újmu vzniklou žalované zřízením předmětné služebnosti, nelze odhlédnout od skutečnosti, že přístup k pozemkům původních žalobců přes pozemek žalované p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl původními žalobci využíván již v minulosti s jejím souhlasem a ke znemožnění přístupu původních žalobců k pozemku p. č. , hodnota, došlo až po vzájemných neshodách týkajících se stromu (bříza) na pozemku žalobců. Nejedná se tedy podle okresního soudu o zřízení zcela nového přístupu. Okresní soud se také zabýval tím, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 1032 odst. 1 občanského zákoníku, které znemožňují nezbytnou cestu zřídit a dospěl k závěru, že splněny nejsou. Škoda na nemovitostech žalované nepřevýší výhodu nezbytné cesty, neboť kromě umožnění průchodu a dopravy lidskou silou nedojde na dotčených částech pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, k žádným dalším zásahům. Pokud na dotčené části pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalovaná nově vysadila stromky, je zřejmé, že k tomu došlo až po neshodách mezi účastníky a nedojde k případnému kácení vzrostlých stromů, které by žalovaná dlouhodobě užívala a brala z nich užitky. Taktéž podle okresního soudu nebylo zjištěno, že by původní žalobci nedostatek přístupu ke svému pozemku způsobili svou hrubou nedbalostí ani nežádají o zřízení nezbytné cesty pouze za účelem pohodlnějšího spojení, když přístup z druhé strany pozemku přes potok není možný. Přístup k pozemku žalobců přes pozemek žalované p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl původními žalobci užíván se souhlasem žalované již v minulosti, a dokonce se dohodli na ročním nájemném ve výši 200 Kč. Dále bylo prokázáno, že v době, kdy se přes přilehlý potok stavěly mostky, nebyl mostek k pozemku žalobců p. č. , hodnota, postaven proto, neboť se na tomto pozemku nenacházel žádný dům. Původní žalobci se obrátili na starostu obce , adresa, s žádostí o prošetření možnosti přístupu na jejich pozemek s tím, že stávající příjezd z nezpevněné cesty na p. č. , hodnota, , je jím znemožněn žalovanou a řešení vidí ve zbudování mostu, který by odpovídal stávajícím parametrům vedlejšího mostu vedoucího k obecní parcele p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Obec , adresa, ve své odpovědi uvedla, že se žádostí původních žalobců zabývala rada obce a přijala usnesení, ve kterém žádost žalobců na vybudování mostu zamítla. Navíc uvedené navrhované řešení zajištění přístupu formou výstavby mostu považuje obec za zcela neekonomické a nehospodárné, když ze západní strany pozemku p. č. , hodnota, je možné zajistit přístup k pozemku bez výstavby mostu. Na základě těchto v řízení zjištěných skutečností dospěl okresní soud k závěru, že nelze v případě původních žalobců hovořit o tom, že by si nedostatek přístupu způsobili z hrubé nedbalosti či dokonce úmyslně a není tak důvod žalobu zamítnout s odkazem na § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku. Okresní soud tedy žalobě vyhověl, přičemž náhradu za zřízenou nezbytnou cestu určil dle znaleckého posudku ve výši 9.170 Kč. Pokud jde o rozsah užívání pozemku p. č. , hodnota, , tak dovodil okresní soud, že původní žalobci tento pozemek užívají jako zahradu, mají tam vysazené ovocné dřeviny, postavenou zahradní chatku, sekají trávu a sklízí ovoce. K jejich tvrzeních, že na tomto pozemku zamýšlí postavit dům okresní soud uvedl, že v řízení nebylo prokázáno a původní žalobci to ani netvrdili, že by již zahájili jakékoliv kroky směřující k této výstavbě. Pozemek je v katastru nemovitostí stále evidován jako ostatní plocha se způsobem využití jiná plocha. Proto okresní soud při rozhodování vycházel ze stávajícího stavu tedy, že předmětný pozemek je původními žalobci užíván toliko jako zahrada a za této situace je zcela dostačující zřízení služebnosti nezbytné cesty v rozsahu stezky o šíře 2,5 m umožňující po ní chodit nebo se dopravovat lidskou silou. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že veřejná komunikace na pozemku p. č. 321/1 byla v průběhu řízení zpevněná a vyasfaltována odpadá argument žalované o nemožnosti přístupu touto cestou za nepříznivého počasí a přístup z této cesty k nemovitosti žalobců je odpovídající variantou na rozdíl od nehospodárného a neekonomického přístupu přes pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tedy přes potok. Námitky žalobců, že geometrický plán je pro určení rozsahu, respektive umístění nezbytné cesty nepoužitelný, okresní soud za důvodné neshledal, stejně tak jako námitky žalované týkající se výše náhrady za zřízenou nezbytnou cestu, kde okresní soud vycházel ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . O nákladech řízení pak okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovodil, že žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. O nákladech státu pak okresní soud rozhodl podle ustanovení § 148 o. s. ř. a uložil jejich zaplacení ve sporu neúspěšné žalované.B) Odvolání a vyjádření k odvolání3. Proti rozsudku okresního soudu podala včasné odvolání žalovaná a domáhala se jeho zrušení a vrácení okresnímu soudu k dalšímu řízení za účelem doplnění dokazování. Žalovaná v prvé řadě namítala nesprávnost rozhodnutí v meritu věci – povolení nezbytné stezky, protože je tu druhý přístup od potoka. Okresní soud zamítl návrh žalované na zpracování odborného vyjádření týkajícího se výše nákladů na zřízení mostku či lávky a sám uzavřel, že považuje zřízení služebnosti za náhradu přes pozemky žalované za nejhospodárnější a nejlogičtější řešení, když zbudování mostu přes pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, by vyžadoval