69 CO 164/2022-192 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že zemřelý [jméno] [příjmení], [datum narození] byl v době svého úmrtí dne 21. 10. 2019 výlučným vlastníkem tam specifikovaných nemovitostí (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům a), b) a c) náhradu nákladů řízení ve výši 60.763 Kč ve lhůtě třídenní (výrok II.). Žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Přerově náklady řízení vzniklé státu v částce 9.050 Kč ve stejné lhůtě (výrok III.). 2. Proti tomuto rozsudku v zákonem stanovené lhůtě podala odvolání žalovaná, která okresnímu soudu vytýkala, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pro věcný přezkum závěrů okresního soudu jsou bezcenné ty části velmi rozsáhlého odvolání, ve kterých odvolatelka reprodukuje výpovědi jak účastníků (výpověď [jméno] [příjmení], výpověď žalované), tak i svědků ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Shrnuto, má odvolatelka za to, že z obsahu výpovědi [jméno] [příjmení] na straně jedné a výpovědi žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na straně druhé vyplývá, že výpověď [jméno] [příjmení] se od ostatních jmenovaných liší v podstatných bodech, zejména v tom, zda při podpisu darovací smlouvy mu bylo sděleno, že se jedná o smlouvu darovací. Odvolatelka reprodukuje a cituje závěry okresního soudu (bod 32 jeho odůvodnění), ze svého pohledu činí skutkové závěry o tom, že [jméno] [příjmení] projevil vůli darovat předmětné nemovitosti žalované, ta v součinnosti s dcerou oslovila za účelem přípravy a podpisu darovací smlouvy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], později [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která při podpisu darovací smlouvy dostatečně sdělila [jméno] [příjmení], že podepisuje darovací smlouvu a všechny podstatné okolnosti týkající se tohoto právního jednání. Z těchto, ze svého pohledu skutkových závěrů, pak dospívá odvolatelka k právním závěrům vyplývajícím z ustanovení § 563 odst. 1 o. z., o tom, že jednající osobě nemusí být právní jednání přečteno, pouze postačí, když se jednající osoba s jeho obsahem seznámí. Vychází z judikatorních závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1142/2009, z něhož cituje. Dále odkazuje na rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 5551/2012 ve vztahu ke komentáři příslušného zákonného ustanovení, kdy je vhodné (nikoliv však nutné), aby se tyto osoby seznámily s obsahem právního jednání prostřednictvím toho, kdo je problematiky znalý a vysvětlil jednajícímu podstatu právního jednání. Žalovaná má tedy za to, že podpisu darovací smlouvy byla přítomna advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která [jméno] [příjmení] dostatečně sdělila, že podepisuje darovací smlouvu, na jejímž základě daruje předmětné nemovitosti žalované a tudíž všechny podstatné okolnosti týkající se daného právního jednání. [jméno] [příjmení] měl nejen možnost požadovat přečtení jakéhokoliv ustanovení darovací smlouvy či darovací smlouvy jako celku, ale i na cokoliv se dotázat odborníka z oblasti práva, advokátky. Občanský zákoník v citovaném ustanovení stanoví jedinou podmínku, a to volbu a soud je v tomto kontextu povinen respektovat ustanovení § 2 odst. 2 věta před středníkem o. z. Tuto zásadu soud prvého stupně nerespektoval, když pro volbu nepřímo stanovil další přísnější podmínky (viz bod 32 rozsudku). Z tohoto důvodu soud prvého stupně řízení zatížil vadou, když svoje rozhodnutí nedostatečně odůvodnil a neuvedl, v jakém ohledu nepovažoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] advokátkou jako osobu zvolenou [jméno] [příjmení], pouze to konstatoval. [jméno] [příjmení] si [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zvolil, věděl kdo přišel, a za jakým účelem, s touto osobou hovořil, nechal si od ní vysvětlit obsah právního jednání a nechal si od ní ověřit podpis bez jakýchkoliv pochybností, tedy vyslovil souhlas s touto osobou – zvolil si ji. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že žaloba se zamítá. 3. Žalobci v písemném vyjádření k odvolání žalované, se shodli v hodnotící úvaze soudu v tom směru, jakým dovozuje neplatnost právního jednání ve smyslu § 580 resp. § 585 o. z. se souvisejícím výkladem dle § 563 odst. 1 o. z. ohledně osoby [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterou charakterizuje soud prvého stupně tak, že jde o osobu, jejíž účast při zmíněném právním jednání, uzavření darovací smlouvy zajistily žalovaná, respektive její dcera. Tedy ve shodě se soudem prvého stupně žalobci nepovažují osobu advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za osobu, kterou by si zemřelý [jméno] [příjmení] zvolil, respektive prostřednictvím které se měl seznámit či měl možnost se s obsahem shora identifikovaného právního jednání darovací smlouvy ze dne 10. 5. 2018 seznámit. [příjmení] [jméno] [příjmení] neměl u sebe v době připojení svého podpisu osobu, která by jej jako jím zvolená osoba seznámila s obsahem jednání, když navíc mu toto právo bylo nekontrolovatelným nájezdem všech zúčastněných odňato. [příjmení] nevidomý mohl samostatně listinu podepsat, musí být schopen seznámit se s jejím obsahem pomocí speciálních pomůcek, případně zákon dává druhou alternativu, a to je seznámit se s obsahem pomocí jiné osoby, kterou si sám nevidomý zvolí. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo jakékoliv právní jednání učinit s pomocí zvolené osoby, a to notářky [jméno] [příjmení], se kterou měl profesní zkušenost a která v jeho přítomnosti listiny v minulosti sepisovala, svojí důvěru v tuto osobu veřejně prezentoval a všem byla známa. [příjmení] [příjmení] vypověděla, jakým způsobem byla kontaktována žalovanou, respektive její dcerou a že [jméno] [příjmení] viděla poprvé v životě. Byla informována o tom, že pouze špatně chodí a neví, zda by cestu k ní zvládl, sama uvedla, že smlouvu panu [příjmení] nečetla, pouze přišla ověřit podpis, že si [jméno] [příjmení] smlouvu sám nečetl a podobně. Z její výpovědi učiněné v rámci trestního řízení dne 7. 9. 2019 dokonce uvedla, že kdyby měla informaci o slepotě [jméno] [příjmení], trvala by na tom, aby se dostavil notář. Ze všech těchto důvodů žalobci považují rozsudek okresního soudu za správný a pouze na okraj podotkli, že okresní soud oproti jejich přesvědčení neakceptoval odvolání daru pro nevděk, přestože k tomu jednoznačně směřují žalobci předložené listiny, například lékařské zprávy. Navrhovali proto, aby rozhodnutí okresního soudu bylo jako věcně správné potvrzeno. 4. Odvolání žalované je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto oprávněnou a včas, proto krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, přezkoumal i řízení vydání tohoto rozsudku předcházející a s důrazem na uplatněné odvolací důvody podle § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedeném odvolacím řízení dospěl k závěru, že odvolání důvodné není. 5. Z hlediska skutkového stavu, z něhož okresní soud při rozhodování vycházel, bylo v projednávané věci zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako dárce a žalovaná jako obdarovaná učinili dne 10. 5. 2018 právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy ve smyslu ustanovení § 2055 a násl. o. z., dle které převádí [jméno] [příjmení] vlastnické právo k dotčeným nemovitostem na žalovanou, která je nyní zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí. [jméno] [příjmení], který byl osobou téměř nevidomou, nevěděl, že dne 10. 5. 2018 podepsal listinu, jejímž obsahem byla darovací smlouva. Dopisem ze dne 3. 10. 2018 od darovací smlouvy odstoupil a dar pro nevděk odvolal. V předmětném řízení namítal, že darovací smlouva je právní jednání neplatné a domáhal se určení vlastnického práva. Původní žalobce [jméno] [příjmení] zemřel dne 21. 10. 2019 a pozůstalost po zemřelém žalobci nabyl dědic [jméno] [příjmení], který zemřel dne 11. 4. 2021 a podle pravomocného usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 13. 10. 2021, č. j. 22 D 744/2021-127 pozůstalost po zemřelém žalobci nabyli dědicové [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalobci) a změnou žaloby se domáhali určení, že zemřelý byl v době svého úmrtí ve výroku specifikovaných nemovitostí. 6. Okresní soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je ve věci dán naléhavý právní zájem na určení vlastníka předmětných nemovitostí ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. Jeho závěr o naléhavosti právního zájmu v předmětném řízení je ve shodě s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, že spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení typově řeší právě žalobou na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. 7. Okresní soud uzavřel, že ač darovací smlouva ze dne 10. 5. 2018 jako písemné právní jednání splňuje všechny formální a obsahové náležitosti ve smyslu ustanovení § 2055 a násl. o. z., je neplatná, neboť [jméno] [příjmení] dne 10. 5. 2018 jako osoba jednající bez schopnosti číst (jak plyne ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), ve smyslu ustanovení § 563 o