69 CO 351/2021-125 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud žalobu o zaplacení 142.800 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.). Rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 103.382,40 Kč ve lhůtě tří dnů (výrok II.). 2. Včas podaným odvoláním rozsudek okresního soudu napadla žalobkyně, která zrekapitulovala, že žalobou se domáhali zaplacení částky 142.800 Kč za provedené práce a zaplacený materiál litých podlah v rodinném domě postaveném na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalobkyně na základě ústní smlouvy, kdy jasně a prokazatelně žalovanému postup své práce od zahájení až do ukončení osobně vysvětlila, tyto práce, včetně dodávky materiálu na lité podlahy dle sjednaného termínu dokončila a tyto práce předala žalovanému, který po zaslání faktury částku nezaplatil s tvrzením, že dílo má vady, ač reklamaci nikdy neposlal. Soud prvého stupně tyto okolnosti nezkoumal, zabýval se pouze tím, zda došlo k uzavření smlouvy a jaké byly sjednány podmínky daného obchodu. S rozsudkem a s jeho odůvodněním žalobkyně souhlasit nemůže, neboť se jedná o nesprávné právní hodnocení a navíc rozhodnutí odporující dobrým mravům. Žalovaný nikdy nezpochybnil, že žalobce práce neprovedl, což vyplývalo i z jeho písemných vyjádření a jeho účastnické výpovědi. Pokud by totiž dílo žalobce neprovedl minimálně včas, žalovaný by neměl co reklamovat, i když žádnou písemnou reklamaci nedal, pouze vady díla tvrdil. Žalobkyně před započetím díla litých podlah při osobní schůzce s žalovaným prokázala, že celý postup žalovanému vysvětlila, vysvětlila mu jak práce budou probíhat, jaká je zvyklost těchto podlah, tzn. za jakých teplotních podmínek může žalobkyně pracovat a zejména jak lze dílo užívat. Byl poučen o tom, že na podlahu se nesmí několik dní po jejím vylití stoupat, po dokončení díla se nesmí podlaha zatěžovat, chodit se po ní a podobně. Nelze souhlasit se závěrem soudu, že dílo se musí předvést dle občanského zákoníku, aby vznikl nárok na cenu. Dle předmětného typu díla – vylití podlah – podlahy nejsou ani způsobilé k předvedení díla. Podmínka předvedení nebyla splnitelná, to je možné například u nějakého stroje apod., z povahy věci jednoznačně vyplývá, že podlahu předvést nelze. Protistrana reagovala tak, že dílo bylo nekvalitní. Dílo bylo předáno, nebylo sjednáno písemně, že se musí předat a podepsat předávací protokol, pouze bylo konkludentní ujednání o ukončení díla a jeho předání. Soud prvého stupně tyto okolnosti nebral na zřetel, pouze striktně vycházel z ustanovení o předvedení díla v úpravě dle občanského zákoníku. Nelze souhlasit s jeho tvrzením, že žalobkyně musí svým aktivním jednáním předvést způsobilost díla sloužit svému účelu. Pan [anonymizováno] telefonicky kontaktoval žalovaného a jeho zástupkyni paní [příjmení] a také pracovníka žalovaného, který se na staveništi nacházel, poučil žalovaného při první schůzce, jak podlaha dlouho tvrdne, že se po ní nechodí zhruba dva až tři dny, to samé sdělil žalovanému a jeho zástupci po dokončení díla. Soud ve svém odůvodnění pod bodem [číslo] konstatuje, že doplňuje kumulativní podmínku vzniku práva na cenu díla – předáním díla a že zákon předání blíže nespecifikuje, pouze odkazuje na § 2088, že zhotovitel předá díla objednateli, umožní-li mu s dílem nakládat. Žalobkyně, jak již výše uvedla, předání díla nebylo sjednáno tak, že by musel být podepsán či předán předávací protokol, ale ujednání o předání bylo tzv. konkludentně a také žalovaný s dílem jednoznačně po předání dne 19. 7. 2018 nakládal. Navíc žalobkyně se chtěla s žalovaným spojit, telefonovala mu, ale tento ji sprostými slovy odbyl, teprve po urgenci splatné faktury uvedl, že dílo mělo vykazovat vady. Tedy delší dobu po předání žalovaný uvádí tyto jeho účelové argumenty, aniž by předložil jakoukoliv reklamaci a sám ve svých pozdějších vyjádřeních uvádí, že do domu chodil a na lité podlahy navazovaly další podlahářské práce. Konečně žalobkyně rozporovala i výrok II. rozsudku okresního soudu, kdy nemůže souhlasit například s výpočtem úkonu za odpor a současně za vyjádření žalovaného, například ve výzvě ze dne 23. 3. 2020 a s výpočty dalších právních úkonů, které jsou žalovaným počítány duplicitně. Navrhovala proto, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě vyhoví. 3. Žalovaný se v písemném vyjádření k odvolání žalobkyně vyjadřoval k jednotlivým odvolacím argumentům. Předně namítal, že v odvolání žádným způsobem žalobkyně nespecifikuje jaké konkrétní listiny ze spisu považuje za důkaz, a která konkrétní žalobní tvrzení mají být tím kterým důkazem prokázána a tím je odvolání naprosto neurčité. Ať už se však žalobkyně dovolává jakéhokoliv důkazu, je třeba zdůraznit, že v řízení nebylo v žádném případě prokázáno, že žalobkyně dokončené dílo žalovanému předala, jak v odvolání tvrdí. Odvolací argument žalobkyně, podle kterého soudní spis prokazuje, že žalobkyně žalovanému předala dokončené dílo je proto nepodložený a nepravdivý. Žalovaný v podrobnostech uváděl, že přímo z žalobních tvrzení plyne, že žalobkyně žalovanému dílo nepředala, u jednání dne 21. 1. 2020 uvedla, že ukončení díla proběhlo tak, že její pracovník [jméno] [příjmení] st. dne 19. 7. 2018 sdělil zedníkovi [jméno] [příjmení], že s pracemi končí, pak odjel a od té doby se za žalobkyní na stavbu již nikdo nedostavil. Takové jednání nelze v žádném případě považovat za řádné předání díla ve smyslu ustanovení § 2604 o. z. a i kdyby se hypoteticky o řádné předání díla jednalo, předala by žalobkyně dílo neoprávněné osobě. Pan [příjmení] [příjmení] byl pouhým zedníkem a jako takový nebyl oprávněn žádným způsobem jednat za žalovaného, ať už ve všech smluvních nebo ve všech technických věcech. Lze proto konstatovat, že přímo ze skutkových tvrzení samotné žalobkyně plyne, že dílo žalovanému žádným způsobem nepředala, jak vyžaduje zákon. Zcela nekonkrétní je pak i odvolací argument žalobkyně o tom, že rozsudek prvého stupně se příčí dobrým mravům. Není jasné, z jakého důvodu má být rozsudek nemravný a jaké skutečnosti mají tuto údajnou nemravnost prokazovat. Žalovaný má v každém případě za to, že tím, kdo v této právní věci jedná nemravně je sama žalobkyně. Ta se totiž jako podnikatel a profesionál v oboru zavázala, že pro žalovaného jako spotřebitele zhotoví dílo, které mu řádně nepředala, navíc dílo vykazovalo vady, které musel žalovaný na své zvýšené náklady odstranit a kvůli kterým se celá stavba jeho rodinného domu dostala do prodlení. Žalobkyně své pochybení neuznala, za vzniklé nepříjemnosti se žalovanému neomluvila a zbytečné vícenáklady žalovanému nijak nekompenzovala. Naopak na žalovaného podala žalobu, žalovaný musí nyní kromě nákladů na odstranění vad díla platit i výlohy na zastoupení a záležitost jeho podlah není ani po více jak třech letech ukončena. Pokud žalobkyně v odvolání uvádí, že žalovaný nikdy nezpochybnil, že žalobkyně práce provedla, což má vyplývat mimo jiné z jeho účastnického výslechu, k tomu žalovaný uvedl, že v procesním postavení účastníka řízení vyslechnut nebyl, neboť soud prvého stupně tento důkazní návrh zamítl. Žalovanému proto není jasné, jakého výsledku se žalobkyně dovolá a je nutné zdůraznit, že žalovaná zaměňuje faktické provádění prací na straně jedné a provedení díla ve smyslu ustanovení § 2604 občanského zákoníku. Žalovaný nezpochybňoval, že žalobkyně prováděla na jeho rodinném domě práce související se zhotovením litých podlah, namítal však, že mu žalobkyně výsledek těchto prací nepředala. Žalobkyně v odvolání opakuje, že žalovaný vady díla nereklamoval písemně, k tomu žalovaný uvedl, že zda reklamovala vady díla v souladu se zákonem nebo ne je bez právního významu, neboť je správný závěr soudu prvého stupně, že žalobkyně dílo žalovanému řádně nepředala a nevznikl ji proto nárok na zaplacení ceny díla a je proto nadbytečné zabývat se otázkou vad díla. Navíc je zřejmé, že žalovaný dílo ústně reklamoval u jednatele žalobkyně pana [jméno] [příjmení], který to sám potvrdil v jeho účastnické výpovědi dne 31. 5. 2021. Jednatel žalobkyně sám vypověděl, že reklamace ze strany žalovaného řešil i s panem [příjmení] a je zřejmé, že žalovaný reklamoval vady díla v podstatě obratem a odvolací argument, že žalovaný řádnou reklamaci vad díla neprovedl je proto nesprávná. Za absurdní považuje žalovaný argument žalobkyně, že dílo spočívající ve zhotovení podlah„ z povahy věci“ nelze předvést. Podlahy samozřejmě předvést lze, tak jako lze předvést jakékoliv jiné dílo. V tomto konkrétním případě mohlo a také mělo předvedení díla spočívat v tom, že oprávněný zástupce žalobkyně s žalovaným postupně projde jeho rodinný dům, ukáže mu podlahy zhotovené v jednotlivých místnostech a předvede, že tyto podlahy odpovídají tomu, co si strany ujednaly a co plyne ze zákona. Žalobkyni v tomto postupu nic nebránilo a je jasné, proč tímto způsobem nepostupovala. Pokud by k předání díla došlo, mohl by žalovaný dílo zkontrolovat z hlediska toho, co bylo ujednáno, zejména pokud jde o použitý materiál, přilnutí vylitého materiálu k podk