28 CO 140/2021-739 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 18. 12. 2020, č.j. 9 C 46/2011-610, Okresní soud v Kolíně (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 623 924 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 1 173 748,80 Kč, zamítl (výrok II.) a rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 148 137,03 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok III.). 2. Soud prvního stupně vyloučil nároky požadované žalobcem k samostatnému projednání z řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc.č.st. [číslo], na němž stojí stavba [adresa], k pozemku parc.č.st. [číslo] a k pozemku parc. [číslo] vše zapsáno pro obec a [katastrální uzemí]; spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno a vypořádáno rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 19. 10. 2011, č.j. 9 C 127/2010-133, který nabyl právní moci dne 9. 12. 2011. 3. Pokud jde o jednotlivé nároky žalobce, soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] s [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jim byla poskytnuta částka 1 000 000 Kč, a žalobce a žalovaná se zavázali čerpaný úvěr spolu s úroky společně a nerozdílně ve splátkách bance vrátit, dále soud prvního stupně vyšel z toho, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření se [právnická osoba] – stavební spořitelna a.s., a žalobce k závazku z této úvěrové smlouvy přistoupil jako další dlužník vedle žalované. Na základě této smlouvy vznikl žalobci a žalované závazek vrátit společně a nerozdílně věřiteli částku 400 000 Kč spolu s příslušenstvím. Dále žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o zaměstnaneckém úvěru s [právnická osoba], poskytnuta jí byla částka 400 000 Kč; celý úvěr byl žalovanou splacen, žalovaný jako ručitel na něj neuhradil ničeho. Žalobce dále uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jím základě byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč a žalobce se ho zavázal splácet ve splátkách. Dále soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce platil pojistné ke společným nemovitým věcem, a to na základě pojistné smlouvy [číslo] dále dodávky elektřiny, plynu, vodné a stočné a služby [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (pevný telefon). 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně věc posoudil podle § 511, § 137, § 139, § 101 a § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Uzavřel, že žalobce má právo na zaplacení části uplatněných nároků z titulu regresu mezi solidárně zavázanými účastníky a odkázal zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3603/2015. Konstatoval, že stejný princip je nutné uplatnit i u nákladů na společnou nemovitou věc, přičemž podíl na nemovitých věcech byl u obou účastníků stejný, tedy jedna polovina. Smlouvy ohledně pojištění, dodávek elektřiny, plynu, vody a pevného telefonu uzavřel pouze žalobce a sám také tyto dodávky platil, uvedené smlouvy je však nutné považovat za právní úkony týkající se společné věci ve smyslu § 139 odst. 1 obč. zák., z nichž jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Soud prvního stupně uvedl, že zákon váže rozsah povinnosti výlučně na velikost spoluvlastnického podílu, tedy na holé spoluvlastnictví, z hlediska této povinnosti je otázka užívání předmětné nemovité věci irelevantní. Náklady na společnou věc hradí ten ze spoluvlastníků, který s dodavateli uzavřel smlouvu, podle velikosti podílu má však povinnost tyto náklady plátci hradit i ten spoluvlastník, který třeba věc ani nikdy neužíval. Žalovaná uplatnila námitku promlčení nároku žalobce; soud prvního stupně zhodnotil, že se v tomto případě nejedná o bezdůvodné obohacení, ale o speciální nárok podle § 511 odst. 3 obč. zák., u něhož platí obecná promlčecí doba podle § 101 obč. zák. V této souvislosti soud prvního stupně poznamenal, že žalobce poprvé požadoval nároky z širšího vypořádání v podání ze dne 16. 9. 2010, když uvedl, že je třeba v rámci vypořádání majetku započíst do aktiv a pasiv půjčky a hypotéky a náklady na provoz domu. Toto vyjádření však soud prvního stupně nehodnotil jako vzájemný návrh, neboť se jednalo o nesprávný požadavek na započtení, které nebylo možné. Příslušný procesní úkon učinil žalobce podle soudu prvního stupně až při jednání dne 11. 5. 2011 a toto datum považoval soud prvního stupně za rozhodující pro posouzení promlčení nároku žalobce. 5. Pokud jde o smlouvu o hypotečním úvěru [číslo] uzavřenou účastníky s [právnická osoba], soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce na tento úvěr po 11. 5. 2008 zaplatil celkem částku 397 739,54 Kč, dcera žalobce [jméno] [příjmení] zaplatila 636 800 Kč a pod jménem [jméno] [příjmení] [jméno] další částku 40 925 Kč, celkem 677 725 Kč. [jméno] [příjmení] postoupila pohledávku ve výši 636 800 Kč [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který ji uplatnil v insolvenčním řízení, a tam byla také uspokojena (došlo k upokojení této pohledávky v rozsahu 93,203%, tedy ve výši 593 518,18 Kč), ostatní pohledávky žalobce zaplatil [jméno] [příjmení] sám. Celkem podle soudu prvního stupně žalobce zaplatil na úvěr částku 1 075 464,54 Kč, zatímco žalovaná uhradila pouze částku 9 000 Kč. Rozdíl činí 1 066 232 Kč, regresní nárok žalobce podle § 511 odst. 3 obč. zák. vůči žalované činí 533 232 Kč a tuto částku soud prvního stupně žalobci přiznal. 6. Dále soud prvního stupně přiznal žalobci právo na zaplacení částky 5 109 Kč z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou se stavební spořitelnou [anonymizováno] – stavební spořitelna a.s. uzavřela žalovaná a žalobce k ní přistoupil, neboť dospěl k závěru, že po 11. 5. 2008 žalobce zaplatil částku 103 600 Kč, dále částku 187 560,06 Kč zaplatil v insolvenčním řízení insolvenční správce [anonymizováno] [příjmení], celkově žalobce plnil 291 160,06 Kč, zatímco žalovaná plnila pouze 246 614,34 Kč. Ručitel [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uhradil na úvěr částku 41 035 Kč, z toho částku 34 327 Kč vymohl na žalované, soud prvního stupně proto uzavřel, že platby žalované činily celkem 280 941,34 Kč, rozdíl činí 10 218,72 Kč a regresní nárok žalobce podle § 511 odst. 3 obč. zák. činí 5 109 Kč. 7. Dále soud prvního stupně posuzoval nárok žalobce ze smlouvy o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč. Tuto smlouvu podle soudu prvního stupně uzavřel žalobce sám a sám úvěr rovněž splatil, žádný regresní nárok mu ze smlouvy nevznikl a soud prvního stupně tak jeho požadavek na zaplacení částky 288 192 Kč zamítl. 8. Pokud jde o smlouvu o úvěru (zaměstnaneckém) č. [bankovní účet], kterou uzavřela žalovaná s [právnická osoba], žalovaná na jejím základě získala částku 400 000 Kč. Žalobce se zavázal tento závazek splatit z titulu ručení, celý úvěr však zaplatila žalovaná a žalobci tudíž žádný regresní nárok nevznikl. Žalobce v tomto případě vznesl nárok na zaplacení částky 135 000 Kč, která by podle soudu prvního stupně mohla být hodnocena podle pravidel o bezdůvodném obohacení, s ohledem na vznesenou námitku promlčení však nebylo možné se tímto nárokem žalobce zabývat a soud prvního stupně ho rovněž zamítl. 9. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalobce uzavřel s [právnická osoba] pojistnou smlouvu na pojištění budov a staveb na adrese [adresa], roční pojistné bylo sjednáno ve výši 2 295 Kč. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce zaplatil od května 2008 na pojistném celkem částku 8 123 Kč, z titulu regresu podle § 511 odst. 3 obč. zák. má právo, aby mu žalovaná zaplatila částku 4 107 Kč. 10. Soud prvního stupně dále hodnotil nárok žalobce na platby za sdružené služby dodávky elektřiny do společných nemovitých věcí, uvedl, že žalobce za období od května 2008 do listopadu 2011 zaplatil celkem 37 898,57 Kč, z titulu regresu podle § 511 odst. 3 obč. zák. má právo na úhradu částky 18 949 Kč žalovanou. 11. Žalobce uzavřel rovněž smlouvu na sdružené dodávky plynu do společných nemovitých věcí, za období od května 2008 do listopadu 2011 zaplatil celkem částku 9 823,41 Kč, má proto podle soudu prvního stupně právo na úhradu poloviny částky žalovanou z titulu regresu podle § 511 odst. 3 obč. zák., a to ve výši 49 412 Kč. 12. Pokud jde o vodné a stočné ve společných nemovitých věcech, žalobce uzavřel smlouvu se [právnická osoba] s. r. o., v řízení prokázal, že od května 2008 do listopadu 2011 uhradil celkem 11 814 Kč, soud prvního stupně proto uzavřel, že má podle § 511 odst. 3 obč. zák. právo na zaplacení poloviny této částky ve výši 5 907 Kč žalovanou. 13. Nakonec soud prvního stupně zjistil, že žalobce uzavřel smlouvu na pevný telefon ve společné nemovité věci se [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], za období od května 2008 do listopadu 2011 zaplatil za tyto služby celkem 14 415 Kč, podle soudu prvního stupně tak má nárok na úhradu poloviny této částky rovněž z titulu reg