103 CO 3/2022-174 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha-východ rozsudkem č.j. 21 C 150/2020-127 ze dne 26. 10. 2021 (dále též jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhají, aby bylo nahrazeno rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [územní celek] a [územní celek] ze dne 4. 6. 2020, č.j. SPU 184363/2020, a to tak, že jsou podílovými spoluvlastníky, s podílem žalobce a) o velikosti ideální ½ a žalobkyň b) a c) každé o velikosti ideální ¼, pozemků v [katastrální uzemí] (a obci [obec]) – dále též jen„ předmětné pozemky“: ; PK staré; PK nové; KN; výměra; LV; druh pozemku 1; část [číslo]; část [číslo]; [číslo]; 74; 544; trvalý travní porost 2;;; část [číslo]; [číslo]; orná půda 3; část [číslo]; část [číslo]; [číslo]; [číslo]; orná půda 4;;; [číslo]; 199;; orná půda 5; část 52; část [číslo]; [číslo]; 587; 579; zahrada 6;;; st. 672; 220;; zastavěná plocha a nádvoří 7;;; st. 524; 149; 578; zastavěná plocha a nádvoří 8;;; [číslo]; 660;; 9;;; st. 522; 236; 569; zastavěná plocha a nádvoří 10;;; [číslo]; 575;; zahrada 11;;; st. 504; 186; 550; zastavěná plocha a nádvoří 12;;; [číslo]; 627;; zahrada 13;;; st. 869; 193; 548; zastavěná plocha a nádvoří 14;;; [číslo]; 622;; zahrada 15;;; st. 770; 135; 549; zastavěná plocha a nádvoří 16;;; [číslo]; 744;; zahrada 17;;; [číslo]; 1905; [číslo]; orná půda 18;;; st. 511; 209; 575; zastavěná plocha a nádvoří 19;;; [číslo]; 597;; zahrada 20;;; st. 512; 208;; zastavěná plocha a nádvoří 21;;; [číslo]; 597; 574; zahrada 22;;; st. 523; 170; 573; zastavěná plocha a nádvoří 23;;; [číslo]; 580;; zahrada 24;;; st. 840; 55;; zastavěná plocha a nádvoří 25;;; [číslo]; 708; 560; zahrada 26;;; st. 534; 96;; zastavěná plocha a nádvoří 27;;; st. 804; 170; 557; zastavěná plocha a nádvoří 28;;; [číslo]; 634;; zahrada 29;;; st. 893; 140; 555; zastavěná plocha a nádvoří 30;;; [číslo]; 623;; zahrada 31;;; [číslo]; 2; [číslo]; zahrada 32;;; [číslo]; 19; 555; orná půda 33;;; st. 515; 162; 556; zastavěná plocha a nádvoří 34;;; [číslo]; 643;; zahrada 35;;; [číslo]; 30;; zahrada 36;;; [číslo]; 804; 567; zahrada 37;;; [číslo]; 30;; zahrada 38;;; [číslo]; 803; [číslo]; zahrada 39;;; [číslo]; 30;; zahrada 40;;; st. [číslo]; 93; 571; zastavěná plocha a nádvoří 41;;; [číslo]; 708;; zahrada 42;;; [číslo]; 30;; trvalý travní porost 43;;; [číslo]; 639; 559; zahrada 44;;; st. 544; 190;; zastavěná plocha a nádvoří 45;;; [číslo]; 34; [číslo]; ostatní plocha 46;;; [číslo]; 32; [číslo]; ostatní plocha 47; část [číslo]; část [číslo]; část [číslo]; 2092; 229; ostatní plocha 48;; část [číslo]; [číslo]; [číslo]; [číslo]; orná půda 49;;; [číslo]; 799; [číslo]; orná půda 50;;; [číslo]; 798; 356; orná půda 51;;; [číslo]; [číslo]; 217; zahrada 52;;; [číslo]; 869; [číslo]; orná půda 53;;; [číslo]; 869; [číslo]; orná půda 54;;; [číslo]; 869; [číslo]; orná půda 55;;; [číslo]; 977; [číslo]; zahrada 56;;; st. [číslo]; 178;; zastavěná plocha a nádvoří 57; část [číslo]; část [číslo]; část [číslo]; 106; 193; ostatní plocha (výrok I.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobci svou žalobu podali soudu prvního stupně dne [datum] coby žalobu dle části páté občanského soudního řádu, domáhají se jí nahrazení zcela shora citovaného rozhodnutí [anonymizována tři slova] úřadu (dále též jen„ předmětné rozhodnutí pozemkového úřadu“). Tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto, že předmětné pozemky se jim na uspokojení jejich restitučního nároku dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, nevydávají s tím, že však mohou za nevydávané pozemky nebo jejich části požádat o převod jiných pozemků podle § 11 odst. 2, případně o peněžitou náhradu podle § 14 odst. 1 a § 16 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě (dále též jen „zákon o půdě“). Důvodem nevyhovění jejich dle zákona o půdě uplatněnému restitučnímu nároku na přímou (naturální) restituci - přímé vydání odňatých pozemků je skutečnost, že předmětné pozemky byly sice odňaty z vlastnictví jejich právního předchůdce JUDr. [jméno] [příjmení] postupem, který naplňuje restituční důvod dle § 6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě, žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona o půdě, k odnětí došlo v rozhodném období [datum] – [datum], ke dni účinnosti zákona o půdě ([datum]) předmětné pozemky byly v držení státu či účastníka 2), který měl k některým z nich zřízeno právo hospodaření, jinými slovy byly splněny podmínky zákona o půdě pro přímou restituci (s výjimkou požadované části pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 106 m², nyní představovanou stavební parcelou [číslo] o výměře 112 m² ve vlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení]), avšak vydání brání skutečnost, že po jejich odnětí JUDr. [jméno] [příjmení] státem (na základě zneužití dekretu prezidenta republiky [číslo] Sb., výměrem Krajského národního výboru v [obec] ze dne [datum], zn. [číslo], ve spojení s rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 23. 8. 1951, č.j. 282.793/51-X-IX/3) byly všechny předmětné pozemky předmětem přídělového řízení, byly rozparcelovány na větší počet parcel, které byly přiděleny zájemcům a část i do veřejného statku (na cesty apod.). Avšak i těmto přídělcům, jimž byly takto přiděleny, byly předmětné pozemky rovněž následně v rozhodném období odňaty. Následně proto byly dle zákona o půdě na základě uplatněných restitučních nároků těchto přídělců pravomocnými rozhodnutími pozemkového úřadu, s výjimkou pozemku parcela [číslo] k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání pro manžele [příjmení], vydány. K tomuto vydání pozemků došlo, ačkoliv zde byl výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum] právními předchůdci žalobců [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], coby vnuky původního vlastníka JUDr. [jméno] [příjmení] – oprávněnými osobami smyslu § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě, uplatněn restituční nárok dle zákona o půdě k předmětným pozemkům. Takto uplatněný restituční nárok však nebyl ohledně předmětných pozemků po jeho uplatnění vypořádán, v mezidobí došlo k jejich vydání pravomocnými rozhodnutími pozemkového úřadu (s výjimkou pozemku parcela [číslo]) jiným oprávněným osobám, kterým (či jejich právním předchůdcům) po provedení přídělu (po odnětí JUDr. [jméno] [příjmení]) byly následně rovněž státem odňaty. Pozemkový úřad tak v rozporu s § 12 zákona o půdě upřednostnil restituční nároky přídělců před nárokem oprávněných osob odvozujících svůj nárok od původního vlastníka pozemků JUDr. [jméno] [příjmení]. Žaloba podle části páté občanského soudního řádu byla podána včas (ve lhůtě uvedené v § 247 odst. 1 občanského soudního řádu). Soud prvního stupně, s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3516/20 ze dne [datum], uzavřel, že předmětné pozemky nelze žalobcům vydat, neboť téměř před 30 lety byly dle zákona o půdě (byť v rozporu s jeho § 12) již vydány jiným osobám (přídělcům či jejich právním nástupcům). Není možné vydat nemovité věci, které byly již dříve vydány pravomocným rozhodnutím jiným osobám, a to i když jsou tato rozhodnutí věcně nesprávná, v rozporu s § 12 zákona o půdě. Soud je zde těmito pravomocnými rozhodnutími pozemkového úřadu vázán ve smyslu § 135 odst. 1 občanského soudního řádu. Je třeba chránit nabyvatele předmětných pozemků na základě takových rozhodnutí správního úřadu před zásahem do jejich„ v dobré víře nabytých práv a právní jistoty (a stejně tak v dobré víře nabytých práv a právní jistoty osob, které tyto pozemky nabyly následně)“. K celému pozemku parcela [číslo] o tehdejší výměře 797 m² bylo pak zřízeno právo osobního užívání, v současné době je tento pozemek představován pozemky stavební parcela [číslo] o výměře 112 m² a parcela [číslo] o výměře 685 m²; je zde proto dána překážka vydání dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona o půdě. Z uvedených důvodů proto soud prvního stupně žalobu zamítl. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení shledal dány důvody pro výjimečný postup spočívající v aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu a nepřiznání účastníkům 1) a 2) práva na náhradu nákladů řízení vůči žalobcům, s ohledem na důvody zvláštního zřetele hodné, neboť jde o restituční spor, žalobci se domáhali nápravy majetkové křivdy, pozemkový úřad svým rozhodnutím nesprávně upřednostnil restituční nárok přídělců před nárokem dědiců původního vlastníka pozemků. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali žalobci včasné odvolání, kterým jej napadli v celém rozsahu. V odvolání namítají, že byla prokázána oprávněnost jejich restitučního nároku dle zákona o půdě. Byly splněny podmínky pro naturální restituci, překážky pro vydání předmětných pozemků dle § 11 zákona o půdě nebyly tvrzeny ani prokázány. Vůči žalobcům tak byly veškeré zákonné podmínky pro vydání předmětných pozemků splněny. Ve vztahu k žalobcům nemá právního významu, zda byly předmětné pozemky v mezidobí vydány jiným oprávněným osobám – přídělcům na základě rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] O vydání předmětných pozemků jiným osobám se žalobci dozvěděli až