21 CO 174/2022-141 — Krajský soud v Praze

1. Ve shora označené věci soud I. stupně napadeným rozsudkem žalovanému uložil povinnost ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částky a) 119 264 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a b) 1 200 Kč (výrok I.), žalobu v rozsahu částek a) 579 812 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 699 076 Kč od [datum] do [datum] a z částky 579 812 Kč od [datum] do zaplacení a b) 104 105,04 Kč zamítl (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 37 270,41 Kč k rukám jeho právního zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). 2. Podle odůvodnění tohoto rozsudku se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 803 181 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Tvrdila, že na základě této smlouvy byla žalovanému dne [datum] poskytnuta částka 220 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli úrok ve výši 384 416 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 12 592 Kč Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, zápůjčka byla poskytována pro podnikatelské účely žalovaného. Žalovaný v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, využil ochrannou dobu od 1․ 5. 2020 do [datum], žalobkyni za tuto dobu vznikl nárok na úroky z úvěru ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, uhradil celkem 8 splátek v celkové výši 100 736 Kč. Před zesplatněním celé zápůjčky v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 4 280 Kč, neboť podle smluvního ujednání v případě prodlení dlužníka s každou splátkou o délce 15 dnů vznikne věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 007,36 Kč; žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky [číslo]. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 636,96 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů; žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo]. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky o více jak 60 dnů u splátky [číslo] došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky k datu [datum]. V souladu se smlouvou se při zesplatnění zápůjčky veškeré, v tom okamžiku nezaplacené původní splátky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok, stanou součástí nové jistiny zápůjčky; výše této nové jistiny činila 568 876,48 Kč a žalovaný byl povinen ji uhradit v den následující po dni, kdy ke zesplatnění zápůjčky došlo, tedy do [datum]. Žalobkyně je oprávněna požadovat v případě prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny zápůjčky zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny a dále, pokud žalovaný neuhradí novou jistinu zápůjčky do 10 dnů ode dne zasplatnění, smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu. Žalovaný zesplatněnou částku včas neuhradil a je tak povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 125 920 Kč. Strany sjednaly pro případ, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení; z tohoto titulu požaduje žalobkyně rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z 568 876,48 Kč za každý den prodlení od [datum], kapitalizované žalobkyní ke dni [datum] částkou 104 105,04 Kč. Žalobkyně tak požaduje zbývající dlužnou novou jistinu ve výši 568 876,48 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 4 280 Kč s příslušenstvím, 125 920 Kč s příslušenstvím a 104 105,04 Kč a částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním každé pohledávky. 3. Žalovaný proti žalobě namítl, že předmětná smlouva o zápůjčce je neplatná pro její rozpor s dobrými mravy. Nelze totiž poskytovat ochranu lichvářským praktikám žalobkyně, za které považuje poskytnutí peněžních prostředků ve výši 220 000 Kč a následný požadavek na vrácení 604 416 Kč. Je třeba postupovat v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019 a poskytnout ochranu slabší straně, byť se jedná o podnikatele. Celkový propočet žalované částky je nesprávný s ohledem na zapracované úroky z období pandemie a žaloba je proto neurčitá. Smluvní ujednání obsažená v bodě 8. smlouvy jsou nesrozumitelná. 4. Soud I. stupně vzal v souladu s ust. § 120 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za svá nesporná tvrzení účastníků, že žalovaný byl ke dni [datum] podnikatelem, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingové podnikatelské zápůjčce [číslo] že žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla peněžní prostředky ve výši 220 000 Kč a že žalovaný doposud žalobkyni uhradil celkem 100 736 Kč. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný se předmětnou smlouvou zavázal za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 220 000 Kč zaplatit žalobkyni úrok ve výši 384 416 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 12 592 Kč Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti pro podnikatelské účely žalovaného (investiční zápůjčka). Podle čl. 8 a) smlouvy vzniká v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti dlužníkovi povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky. Podle čl. 8 b) vzniká v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po splatnosti dlužníkovi povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Podle čl. 8 při zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu zápůjčky, tak běžný úrok, stávají součástí nové jistiny zápůjčky; tuto novou jistinu zápůjčky je dlužník povinen zaplatit zapůjčiteli nejpozději v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo. Zapůjčitel je oprávněn požadovat v případě prodlení dlužníka s úhradou nové jistiny zápůjčky zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny. Podle čl. 8 pokud dlužník neuhradí novou jistinu do 10 dnů ode dne zesplatnění, vznikne mu povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny ke dni vzniku povinnosti dlužníka zaplatit tuto smluvní pokutu. Podle čl. 8 v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině ani v den následujícím po dni zesplatnění, vznikne dlužníkovi povinnost zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výš 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení dlužníka s její úhradou. Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému schválení vyplacení zápůjčky ve výši 220 000 Kč a zaslala mu splátkový kalendář. Dne [datum] žalovaný oznámil žalobkyni využití ochranné doby podle zákona č. 177/2020 Sb. Dne [datum] žalobkyně sdělila žalovanému, že ochranná doba začíná dnem [datum] a končí dnem [datum] a zaslala mu nový splátkový kalendář. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dosud neuhrazených splátek. Téhož dne mu vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky za období od [datum] do [datum] ve výši 1 636 Kč se splatností [datum]. Dne [datum] mu vyúčtovala částku 2 644 Kč jako smluvní pokutu ve výši 8 % z výše splátky za období od [datum] do [datum] a jako smluvní pokutu ve výši 13 % z výše splátky za období od [datum] do [datum], se splatností do [datum], a též mu oznámila zesplatnění zápůjčky a vyzvala ho k úhradě zbývající částky 568 876,48 Kč podle původního splátkového kalendáře a částky 4 280 Kč, neuhrazené penalizační faktury [číslo] [číslo]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 6. Po právní stránce soud I. stupně věc hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, tj. do 30. 6. 2020. 7. S poukazem na ust. § 1 odst. 2, § 1725, § 433 odst. 1, § 547, § 580 odst. 1, § 588, § 2991 odst. 1, 2 a § 1970 o.z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. soud I. stupně vyložil, že„ I podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran, včetně vztahů mezi podnikateli, podléhá korektivu dobrých mravů, bylo na odvolacím soudu, aby vzhledem k procesní obraně žalované a skutkovým zjištěním soudu prvního stupně o okolnostech uzavření smluv posoudil, zdali je namístě aplikovat ustanovení občanského zákoníku o tzv. ochraně slabší strany, nikoli pouze primárně korektiv dobrých mravů, který je korektivem výjimečným, vždy odůvodněným pouze mimořádnými okolnostmi daného případu, a to s popsanými důsledky absolutní neplatnosti.“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019).„ Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, up