21 CO 237/2021-289 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Kladně (dále jen soud I. stupně) domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení původně ve výši ve výši 552 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je pozůstalým vnukem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], který zemřel [datum], s dědickým podílem v rozsahu jedné poloviny. Druhým zákonným dědicem je pozůstalá vnučka nezletilá [jméno] [příjmení], a to s podílem ve výši rovněž jedné poloviny. Předmětem dědictví je mj. polovina domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] vše na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí]. Žalovaná je vlastníkem jedné poloviny tohoto domu v důsledku uplynutí zákonné tříleté lhůty po zániku manželství se zůstavitelem. V předmětném domě se nacházejí 4 byty a žalovaná tři z nich pronajímá a jeden užívá sama, a to bez domluvy s dědici. Měsíčně vybírá od nájemníků nájemné ve výši 12 000 Kč bez služeb, přičemž veškeré prostředky si ponechává a ve prospěch pozůstalosti neodevzdává ničeho. Žalobce je proto přesvědčen, že se svým jednáním bezdůvodně obohatila na úkor dědiců. Požadoval, aby žalovaná vydala dědicům bezdůvodné obohacení za období ode dne následujícího po úmrtí zůstavitele, tj. od [datum] do [datum] částku 552 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ve prospěch všech dědiců po zůstaviteli, a to proto, že okruh dědiců doposud nebyl prozatím v řízení o pozůstalosti určen. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. V prvé řadě namítala nedostatek aktivní legitimace žalobce, když doposud není zřejmé, zda a v jakém rozsahu se žalobce stane spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], s ohledem na dosud neskončené dědické řízení. Popírala, že by nadužívala dům [adresa] v k. ú. [obec] tím, že by pronajímala byty v tomto domě nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Uvedla, že poskytla jeden z bytů v domě k užívání [jméno] [příjmení] v období od [datum] do května 2019. Za užívání tohoto bytu [jméno] [příjmení] zaplatila za měsíce březen a duben 2019 po 6 000 Kč na nájemném a na náhradě za služby, které jí byly poskytovány (voda, plyn). Za měsíc květen 2019 [jméno] [příjmení] zaplatila pouze 2 000 Kč s tím, že žalovaná s ní neuzavřela žádnou písemnou nájemní smlouvu. 3. Žalobce ve svém stanovisku k vyjádření žalované uvedl, že vzhledem k tomu, že zůstavitel neurčil ani správce pozůstalosti a ani vykonatele závěti, spravují pozůstalost podle § 1677 odst. 1 občanského zákoníku všichni dědicové. Z tohoto důvodu má za to, že je legitimován k požadování bezdůvodného obohacení po žalované, která dědicem není. Žalovaná užívá celý dům bez dohody s dědici. 4. Následně vzal žalobce svým podáním, které soudu I. stupně došlo dne [datum], ještě před konáním prvního jednání ve věci, žalobu částečně zpět, a to v rozsahu jedné poloviny, tedy v částce 276 000 Kč s přísl. Důvodem částečného zpětvzetí žaloby bylo to, že v mezidobí rozhodl Okresní soud v Kladně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 31 D 1118/2017-188, ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 31 D 1118/2017-192, o potvrzení dědictví pozůstalému vnukovi [jméno] [příjmení] a pozůstalé vnučce [jméno] [příjmení], každému v rozsahu jedné poloviny. Zjistil tak rozsah svého dědického podílu, a proto vzal žalobu ohledně zbylé části zpět. Dříve, než bylo vydáno toto rozhodnutí, nebyl mu rozsah jeho dědického nároku znám. Soud I. stupně při prvním jednání ve věci samé dne [datum] v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby (tedy v částce 276 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení) řízení zastavil. 5. Soud I. stupně po provedení podrobného dokazování rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 23 C 42/2019-143, o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobu co do částky 126 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.) a rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 47 912 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok III.). Dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně náklady řízení ve výši 186,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.) a o povinnosti žalované zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně náklady řízení ve výši 69,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.). 6. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že soud I. stupně vycházel z nesporných tvrzení účastníků, že žalovaná je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] tvořících 4 byty, když z toho jeden byt užívá pro svoji potřebu. Z usnesení Okresního soudu v Kladně, č. j. 31 D 1118/2017-188, ze dne [datum rozhodnutí] ve znění opravného usnesení č. j. 31 D 1118/2017-192, ze dne [datum rozhodnutí] soud I. stupně zjistil, že dědici zůstavitele jsou pozůstalý vnuk [jméno] [příjmení], [datum narození] (žalobce) a pozůstalá nezletilá vnučka [jméno] [příjmení], [datum narození]. V průběhu řízení byla správkyní části pozůstalosti [jméno] [příjmení]. Ohledně námitky žalované týkající se aktivní legitimace žalobce soud I. stupně uvedl, že pokud by žalobce nebyl po nějakou dobu aktivně legitimován (jednalo se o dobu, kdy vykonávala správu pozůstalosti jeho matka), toto je již zhojeno, neboť ta byla správkyní až od [datum], tedy do skončení dědického řízení. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že tím je postavení žalobce zhojeno. 7. Z listinných důkazů založených v dědickém spise Okresního soudu v Kladně sp. zn. 31 D 1118/2017, Nd 234/2017 soud I. stupně zjistil, že notáři do protokolu o předběžném šetření ze dne [datum] pozůstalá sestra [jméno] [příjmení] uvedla, že předmětný dům [adresa] v [obec] je stále evidován jako [anonymizováno] s bývalou manželkou (žalovanou), když rozvod proběhl zhruba v roce 2009 a bývalá manželka žije stále v tomto domě. Vypověděla dále, že dům má 4 bytové jednotky a dle dohody zůstavitele s bývalou manželkou každý z nich užíval 2 bytové jednotky, přičemž zůstavitel pronajímal 1 z bytů [jméno] [příjmení]. Pozůstalá sestra rovněž uvedla, že bývalá manželka zůstavitele stále disponuje klíči od bytu zůstavitele. V tomto spise je založena i nájemní smlouva ze dne [datum] sjednaná mezi pozůstalým jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemkyní o pronájmu bytu [číslo] na dobu od [datum] do [datum] (s možností prodloužení) za nájemné 8 500 Kč měsíčně a vodné za 700 Kč měsíčně. [jméno] [příjmení] na dotaz notáře sdělila, že na uvedené adrese měla trvalý pobyt do března 2018, ale nebydlí tam od smrti zůstavitele. Ve spise je dále založena i nájemní smlouva mezi žalovanou (pronajímatel) a [jméno] [příjmení] (nájemce) ze dne [datum] o pronájmu bytu o velikosti 3 + kk na dobu od [datum] do [datum] s tím, že za další osobu oprávněnou k užívání bytu s nájemkyní byl uveden [jméno] [příjmení]. Nájemné bylo stanoveno ve výši 12 000 Kč měsíčně. Z úředního záznamu notáře čj. 31 D 1118/2017-77 ze dne [datum rozhodnutí] soud I. stupně dále zjistil, že žalovaná předložila ručně psanou závěť. Dne [datum] se k závěti vyjádřil právní zástupce žalobce v tom smyslu, že popírá pravost závěti, neboť podpis není pravý a vlastní text závěti je psán zjevně jinou rukou než tou, kterou je listina podepsána. Mezi zákonnými dědici a žalovanou nedošlo k dohodě o smírném vyřešení věci, proto žalovaná sdělila, že nebude nadále v dědickém řízení uplatňovat práva ze závěti. Matka žalobce dne [datum] oznámila notáři, že žalovaná užívá i nadále 1 byt k vlastnímu bydlení a další 3 byty po úmrtí zůstavitele pronajímá. Sdělila dále, že v bytě, který užíval zůstavitel, bydlí od konce února 2018 [jméno] [příjmení] s tím, že i předtím byl tento byt pronajímán. Z dědického spisu bylo také zjištěno, že žalovaná s pozůstalým uzavřeli manželství dne [datum], manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. 25 C 70/2009-14 ze dne [datum rozhodnutí]. Notář svým usnesením č. j. 31 D 1118/2017-162 ze dne [datum rozhodnutí] jmenoval [jméno] [příjmení] správou části majetku patřícího do pozůstalosti po zůstaviteli. 8. Na základě zprávy společností [právnická osoba] ve spojení s přípisem [jméno] [příjmení] soud I. stupně dospěl k závěru, že obývala tento byt od července 2017 do konce března 2018. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] ve spojení s listinnými důkazy dospěl soud I. stupně k závěru, že tato užívala byt v přízemí vlevo v období od března 2018 do června 2019. Z listinných důkazů ve spojení s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] dospěl soud I. stupně k závěru, že byt v 1. patře vpravo nad bytem žalované užívala [jméno] [příjmení] od července 2017 do července 2018. Dále z listinných důkazů a výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] dospěl soud I. stupně k závěru, že [jméno] [příjmení] užívala byt v době od [datum] do [datum], tudíž 5 měsíců. Jednalo se o