21 CO 272/2021-369 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Kolíně svým mezitímním rozsudkem č.j. 310 C 2/2014 – 324 ze dne 24. 6. 2021 rozhodl tak, že základ žalobního nároku je dán v plném rozsahu (výrok I.) a že o výši žalobního nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (výrok II.). 2. Žalobkyně se svou žalobou, podanou k soudu prvního stupně dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 609 220 Kč s příslušenstvím s tím, že jde o náhrady škody, která vznikla na letadle [anonymizována dvě slova], poznávací značky [anonymizováno] – [anonymizováno], které bylo v době vzniku škody v jejím vlastnictví. Podle žalobních tvrzení měl žalovaný, jakožto pilot předmětného letadla, dne [datum] na letišti [obec] – [obec] při startu toto letadlo zničit a způsobit tak žalobkyni škodu ve výši 13 282 000 Kč plus 21 % DPH, t.j. celkem ve výši 16 609 220 Kč, která byla stanovena znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl podle čl. II dohody o provozování letadla ze dne [datum] povinen provozovat letadlo v souladu s jeho letovou příručkou. Podle závěrečné zprávy Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen„ ÚZPLN“) sp. zn. [anonymizováno] – [anonymizováno] – [anonymizováno] byl pravděpodobnou příčinou nehody vzlet s přetíženým letadlem z omezené plochy a nesprávný způsob vzletu, neboť podle závěrečné zprávy během předletové přípravy před kritickým letem nevykazovalo letadlo žádnou poruchu nebo závadu, v době vzletu byla jeho hmotnost v důsledku přetížení mimo meze schválené letovou příručkou, když žalovaný jako pilot nesprávně zadal vstupní údaje pro výpočet MRW (maximální hmotnost při pojíždění) a MTOW (maximální vzletová hmotnost), čímž nedodržel doporučená ustanovení letové příručky, nesprávně vyhodnotil úpravu plochy pro bezpečný vzlet letadla, ve fázi rotace a těsně po odlepení, vzhledem k překročení MTOW a omezené délce dráhy pro vzlet situaci, kdy podle svého subjektivního pocitu letadlo nedosahovalo požadovaného gradientu stoupání, mylně vyhodnotil jako poruchu pohonné jednotky, pravděpodobně se dopustil chyby již ve fázi rotace a snažil se o odlepení dříve, než bylo potřebné k bezpečnému vzletu. Žalovaný měl předmětné letadlo svěřeno do hmotné odpovědnosti a jako jeho faktický držitel se stal jeho oficiálním provozovatelem, v kritickou dobu toto letadlo pilotoval, odpovídá tedy žalobkyni za způsobenou škodu v plné výši. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když nesouhlasil s tím, že by dne [datum] jako pilot vzlétl s přetíženým letadlem z omezené plochy a nesprávným způsobem vzletu, a že by tímto letadlo zničil a způsobil žalobkyni škodu. Poukazoval na to, že zprávu ÚZPLN nelze na základě mezinárodních standardů použít v rámci soudního řízení, neboť jejím jediným cílem má být šetření leteckých nehod a vážných incidentů a dále prevence budoucích nehod a incidentů bez určování viny či odpovědnosti. Konstatoval, že její obsah nemůže být použit jako důkaz, a to i s ohledem na skutečnost, že zpráva je postavena pouze na vlastních úvahách komisařů ÚZPLN, kteří sami připustili, že např. analýza plastového kroužku jako možné příčiny letecké nehody nebyla prováděna a že [právnická osoba] [anonymizováno] ani při rozebírce nestanovila žádný závěr. Uváděl, že je navíc otazné, zda komisaři ÚZPLN disponují všemi oprávněními, výcviky a typovými zkouškami, na základě kterých by mohli činit zejména technické závěry ve vztahu k předmětnému letadlu. Připomínal, že již po nehodě byla jednou z variant vyhodnocení příčin letecké nehody technická závada na letadle, ale že k této skutečnosti nebyl, a vzhledem na bezprostřední prodej letadla po nehodě žalobkyní třetí osobě, ani nemohl být vypracován znalecký posudek, který by vyloučil technickou závadu. Zdůrazňoval, že žalobkyně nepředložila žádný přesvědčivý důkaz o chybné pilotáži či letu s přetíženým letadlem a že neprokázala splnění podmínek odpovědnosti žalovaného za škodu. Uvedl, že dohoda o hmotné odpovědnosti nebyla ani nemohla být sjednána, neboť se nejednalo o pracovně-právní vztah, když takováto dohoda se uzavírá pouze na to, co je předmětem oběhu, což letadlo není. Poukazoval na skutečnost, že letadlo nebylo havarijně pojištěno, čímž žalobkyně porušila povinnost podle čl. II odst. 5 dohody o provozování letadla ze dne [datum]. 3. Soud prvního stupně po provedeném řízení, kdy provedl důkaz listinami, přehráním CD a výslechy svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], znaleckými posudky znalců [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], včetně výslechů těchto znalců tak, jak je podrobně uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, dospěl k závěru, že žalobkyně, jakožto vlastník předmětného letadla, předala žalovanému předmětné letadlo jakožto provozovateli a pilotovi k jeho užívání, a to na základě dohody o provozování letadla [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný dne [datum] s letadlem havaroval na letišti v [obec] při vzletovém manévru, v důsledku této havárie došlo k poškození předmětného letadla a žalobkyni tak vznikla škoda. Příčinou předmětné letecké nehody byly: a) lokální mlha, b) překročená maximální vzletová hmotnost letounu, c) nedostatečná délka odklizeného sněhu z dráhy (RWY), d) sporná rychlost rotace, jednou uvedená jako 78 kt a podruhé 85 kt, e) nedostatečná délka rozletu pro možnost získání bezpečné rychlosti letu pro stoupání letounu, f) po nadzdvihnutí letounu k rozletu došlo k přetažení letounu, které bylo ovlivněno slovy cestujícího (pilota – instruktora) sedícího v pilotní kabině„ tahej – tahej“, když každá samostatně působící příčina uvedená pod písmeny a), b), c) d) by nebyla příčinou letecké nehody. Připomněl, že i správní orgány, po rozsáhlém dokazování, dospěly ke stejnému závěru, tedy že žalovaný je, jako pilot letadla, odpovědný za bezpečné provedení letu, neboť je povinen řadou povinností podle zákona o civilním letectví a leteckých předpisů – L2 – Pravidla létání. Pilot má totiž mj. povinnost, že se s letadlem nesmí zacházet nedbalým nebo neopatrným způsobem, který by ohrozil život nebo majetek druhých, povinnost, že se má před zahájením letu seznámit se všemi dostupnými informacemi, které se týkají zamýšleného letu či povinnost provozovat leteckou činnost letecky způsobilým letadlem. Konstatoval, že žalovaný byl povinen přizpůsobit provedení letu všem specifickým okolnostem, tedy tomu, že má na palubě cestující bez leteckých kvalifikací, jsou zhoršené meteorologické podmínky, dráha je namrzlá, tudíž měl nechat odhrnout sníh s dostatečnou rezervou pro uskutečnění bezpečného vzletu, dále kdy vzhledem k cíli cesty bylo letadlo naplněno na maximum, což zásadním způsobem ovlivnilo maximální vzletovou hmotnost a další skutečnosti, které je povinen zohlednit v rámci své odpovědnosti za bezpečné provedení letu. Uzavřel, že žalovaný tedy porušil povinnost zacházet s letadlem způsobem, který by neohrozil život nebo majetek druhých, upravenou v ustanovení čl. 3 [číslo] Leteckého předpisu L2 – Pravidla létání, a to vzhledem k tomu, že došlo k letecké nehodě, při které bylo neopravitelně poškozeno letadlo, když ze šetření [právnická osoba] [anonymizováno], bylo zjištěno, že k poškození vrtule a motoru letounu došlo v důsledku letecké nehody. Konstatoval, že příčinou dopravní nehody nebyla zjištěna technická závada na předmětném letounu. Soud prvního stupně odkázal na ust. § 420 odst. 1, 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), s odkazem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, neboť ke škodě došlo dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Uzavřel, že jsou splněny zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu, neboť žalobkyně prokázala porušení právní povinnosti žalovaným, vznik škody, a příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, tedy všechny předpoklady objektivní povahy. Připomněl, že předpokladem subjektivní povahy je zavinění, které zákon presumuje ve formě nedbalosti, kdy je na škůdci, aby případně prokázal, že vznik škody nezavinil. Zde poukázal na to, že obrana žalovaného, že bezprostřední příčinou vzniku škody na předmětném letadle byla technická závada letounu, nebyla prokázána ani v tomto v řízení, ani v řízeních před správními orgány či trestními. Zdůraznil, že žalovaný jednoznačně porušil právní povinnosti jakožto provozovatel a pilot předmětného letadla, kdy se soud prvního stupně ztotožnil s právními závěry správních orgánů ohledně porušení, a to Letecké předpisu L2 – Pravidla létání. Poukázal na to, že tyto korespondují i se závěry jím ustanoveného znalce [příjmení] [příjmení], které označil za pravdivé, objektivní a logické. Uvedl, že je dána příčinná souvislost mezi těmito porušeními právními povinnostmi žalovaným a vznikem škody, která na předmětném letounu havárií nepochybně vznikla. Za si