22 CO 7/2022-68 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl soud prvního stupně žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 139,69 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 798,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 270,10 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 5 839,54 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29% ročně z částky 5 839,54 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, a to proti části výroku I. a závislému výroku II. s odůvodněním, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalovaná uhradila částku 502,89 Kč, 808,67 Kč a 6 620,44 Kč a že jí tudíž nezbývá na dluh zaplatit ničeho. Žalovaná uhradila pouze částku 1 700 Kč. Na základě výše uvedeného má žalobkyně za to, že má nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky (tedy bezdůvodného obohacení) ve výši 5 300 Kč (7 000 Kč – 1 700 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 300 Kč ve výši 9 % p.a. od [datum] do zaplacení. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 300 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. v odvoláním napadené části výroku I. a závislém výroku II. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 10 139,69 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 302 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a celkového poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 1 700 Kč. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení, kdy dlužná jistina činila částku 5 839,54 Kč, a dlužný poplatek činil 4 300,15 Kč. Na žalobkyni přešla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje úhradu celkem částky 10 139,69 Kč sestávající se z dlužné jistiny 5 839,54 Kč a dlužné částky poplatku 4 300,15 Kč, dále kapitalizovaných úroků 1 270,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 798,56 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 839,54 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9% ročně z téže částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovanou o úhradu dluhu vyzvala, před podáním žaloby jí zaslala předžalobní výzvu, žalovaná však nereagovala. 6. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet spolu s poplatkem ve výši 5 302 Kč tvořeným úrokem ve výši 932 Kč, odměnou za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 1 642 Kč v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Z tabulky umoření soud prvního stupně dovodil, že dne [datum] byla žalované vyplacena částka 7 000 Kč, dne [datum] žalovanou zaplacena splátka ve výši 502,89 Kč, dne [datum] splátka ve výši 808,67 Kč a dne [datum] splátka ve výši 6 620,44 Kč. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsali dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno včetně informací o zpracování osobních údajů. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužných částek dle shora uvedené smlouvy. 8. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by jí žalovaná dlužila právě částku 10 139,69 Kč a dále kapitalizovaný úrok 1 270,10 Kč a tedy ani úrok a úroky z prodlení jdoucí od [datum] do zaplacení, případně částku jinou. V řízení navíc nebylo žádným způsobem prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované a smlouva proto byla shledána absolutně neplatnou. Soud prvního stupně dále dovodil, že vzhledem k platbám žalované není ani na místě zabývat se otázkou, zda na straně žalované nevzniklo nějaké bezdůvodné obohacení. Proto soud prvního stupně žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 9. Odvolací soud doplnil dokazování tabulkou umoření, ze které zjistil, že žalovaná uhradila na předmětný dluh částku 1 700 Kč. 10. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, i odvolací soud má tak za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byla částka 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit s částkou 5 302 Kč (úrok ve výši 932 Kč, odměna za zpracování ve výši 2 728 Kč, poplatek za komfortní splácení ve výši 1 642 Kč) v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední splátka splatná dne [datum] Celkem tak byla žalovaná povinna k úhradě částky 12 302 Kč. Při úhradě celkové částky v 45 splátkách činila úroková sazba 29% p.a. K hodnocení úvěruschopnosti žalované při poskytnutí zápůjčky nedoložila žalobkyně ničeho. Žalovaná zaplatila částku 1 700 Kč, jak vyplývá z žalobních tvrzení a z tabulky umoření. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky, kterou byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované sděleno dopisem ze dne [datum]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně