23 CO 143/2022-118 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 628 783 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Výrokem II. stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 82 033 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí vznikla v souvislosti s výkonem práce žalované. Žalovaná byla zaměstnaná u žalobkyně na pozici administrativní pracovnice a měla sjednanou dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. Dne [datum] byl při inventuře příruční pokladny na pobočce žalobkyně v [obec] zjištěn schodek ve výši 683 998 Kč. Tato výše škody byla žalovanou odsouhlasena jejím písemným prohlášením ze dne [datum]. Dne [datum] byla škoda s žalovanou projednána a žalovaná uznala písemně svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázala se ho hradit v měsíčních splátkách po 5 700 Kč pod ztrátou výhody splátek. V takto stanovených splátkách však uhradila pouze částku 55 215 Kč. Ve zbylém rozsahu, ani přes urgence žalobkyně, škodu neuhradila. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná měla se žalobkyní, jako zaměstnavatelem, uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, která byla shledána soudem prvního stupně jako platná. Na platnost dohody neměla dle závěru soudu prvního stupně vliv ani skutečnost, že se původně sjednaný pracovní poměr na dobu určitou, změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou, ani změna místa výkonu práce na základě dohody žalované a žalobkyně. Neshledal důvodnou ani námitku žalované, že ze strany žalobkyně nebyly vytvořeny na pracovišti podmínky k tomu, aby mohla hmotnou odpovědnost nést, když vedle žalované měl přístup do pokladny fakticky každý zaměstnanec žalobkyně, který na pobočce pracoval a dále vedoucí pobočky. Žalovaná v tomto směru neuvedla žádná bližší tvrzení ani nenavrhla důkazy k prokázání těchto skutečností. Soud prvního stupně vycházel navíc ze stavu, že ze strany žalované byl písemně uznán dluh co do důvodu a výše s uvedením, že za něj žalovaná odpovídá na základě uzavřené dohody o odpovědnosti a zavazuje se jej žalobkyni uhradit. Za tohoto stavu byla dle soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku založena vyvratitelná právní domněnka, že uvedený dluh v době uznání v dané výši existoval a trval a žalobkyně tedy nebyla povinna prokazovat existenci dohody o odpovědnosti a vzniku schodku ve smyslu § 252 zákoníku práce. 2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná, která nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, pokud jde o platnost dohody o hmotné odpovědnosti. Poukazovala na to, že s žalobkyní uzavřela pracovní poměr dne [datum] na dobu určitou s místem výkonu práce v [obec] a k tomu zároveň uzavřela dohodu o hmotné odpovědnosti. Dne [datum] uzavřela s žalobkyní dohodu o změně místa výkonu práce, a to v místě [obec], avšak jiná dohoda či pracovní smlouva uzavřena nebyla. Žalobkyně nenavrhla se změnou místa výkonu práce ani uzavření nové dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, a to přesto, že se týdně jednalo o několikamilionové finanční částky v hotovosti na novém pracovišti. Uvedla, že do příruční pokladny měl nepřetržitě přístup nejen jednatel žalobkyně, ale po dobu trvání pracovní směny i ostatní zaměstnanci. Při zjištění schodku v příruční pokladně ve výši žalobkyní uvedené částky, tj. 683 998 Kč, žalovaná podepsala protokol o zjištěném schodku v situaci, kdy z tohoto zjištění byla v šoku a s představou, že pachatel krádeže bude odhalen. Má za to, že by měla uhradit škodu maximálně ve výši stanovené v § 257 odst. 2 zákoníku práce, tedy pouze do částky rovnající se čtyřapůlnásobku jejího průměrného měsíčního výdělku. Poukazovala na další okolnosti, kdy po zjištění další krádeže finanční hotovosti jednatelem žalobkyně v době nepřítomnosti žalované, se žalovaná psychicky zhroutila a tento stav s určitými projevy setrvává nadále. Z tohoto důvodu nesouhlasila s tvrzením soudu prvního stupně, že byla schopna se plnohodnotně zúčastnit soudního jednání, neboť soud prvního stupně vycházel pouze z neúplné zprávy praktické lékařky žalované. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. 3. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 4. Žalovaná se k jednání odvolacího soudu nařízenému na [datum] bez jakékoliv omluvy nedostavila, a proto bylo její odvolání ve smyslu ustanovení § 211 o. s. ř. a § 101 odst. 3 o. s. ř. projednáno v její nepřítomnosti. 5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalovaná uzavřela s žalobkyní jako zaměstnavatelem dne [datum] pracovní smlouvu, a to na dobu určitou do [datum] na pracovní pozici administrativní pracovnice s místem výkonu práce v [obec]. Dne [datum] byla s žalovanou uzavřena dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, ve které se žalovaná zavázala, že přebírá hmotnou odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování, a to peníze v hotovosti a ceniny. V příloze dohody bylo deklarováno, že žalované byla předána příruční pokladna s hotovostí ve výši 58 001 Kč s tím, že maximální limit denního pokladního zůstatku byl stanoven částkou 50 000 Kč, s tím, že částky převyšující limit je zaměstnankyně povinna předat jednateli; výjimku překročení stanoveného limitu schvaluje výhradně jednatel společnosti. Dále byla stanovena povinnost uložit pokladní hotovost uloženou v uzamčené příruční pokladně po skončení pracovní doby do uzamčeného trezoru. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou a žalobkyní dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], a to pokud jde o místo výkonu práce, které bylo stanoveno v místě [obec]. Písemným zápisem s podpisem jednatele žalobkyně a žalované byl stanoven stav pokladny žalobkyně ke dni [datum] v hotovosti ve výši 24 415 Kč. Prohlášením ze dne [datum], podepsaným žalovanou a jednatelem žalobkyně, bylo konstatováno vyčíslení škody ve formě schodku v hotovosti v pokladně jako rozdíl mezi účetním pokladním zůstatkem a fyzickým stavem ve výši 683 998 Kč a žalovaná výslovně stvrdila souhlas s takto uvedenou výší škody. Dne [datum] byla projednána škoda s žalovanou (za žalobkyni jednatelem společnosti, [jméno] [příjmení]), o čemž byl sepsán zápis s popisem škodné události, stanovenou výší škody ke dni [datum]. Žalovaná vyslovila nesouhlas se splácením určené částky před uzavřením vyšetřování policií, avšak pro případ nenalezení viníka uvedla, že přijímá hmotnou odpovědnost a vzniklou škodu bude zaměstnavateli ve smluvených měsíčních splátkách hradit. Žalovaná dále podepsala uznání odpovědnosti za vzniklou škodu ve výši 683 998 Kč a zavázala se jí uhradit zaměstnavateli v měsíčních splátkách po 5 700 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně jako zaměstnavatel s uvedeným splácením dluhu souhlasila, současně byla sjednána dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, ve které žalovaná vyslovila souhlas se srážením sjednané měsíční splátky na jí uznaném dluhu z její mzdy. Za dobu od [datum] do [datum] uhradila žalovaná na splátkách dluhu celkem částku 55 215 Kč. Přes výzvu žalobkyně k úhradě zbylé části náhrady škody ze dne [datum] i předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaná ani částečně zbylou část dluhu neuhradila. Odvolací soud se s takto zjištěným skutkovým stavem ztotožnil. 6. Odvolací soud shledal správným i právní posouzení věci soudem prvního stupně, který věc posuzoval dle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 252 odst. 1 zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně (odst. 4) a zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat (odst. 5). 8. Závazek z dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější (§ 253 odst. 2 zák