26 CO 197/2021-285 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud Praha – východ (dále jen„ soud prvního stupně“) shora citovaným rozsudkem uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 30 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 11 776 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. 150, včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu na budově [adresa], zapsaných na [list vlastnictví], [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ předmětná bytová jednotka“), přičemž předmětnou bytovou jednotku nabyla žalobkyně usnesením o udělení příklepu ze dne [datum]. Žalovaní předmětnou bytovou jednotku užívali, a to nejprve na základě nájemního poměru vzniklého mezi právními předchůdci žalobkyně a žalovanými s tím, že nájemní právo k předmětné bytové jednotce zaniklo k [datum]. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 22. 10. 2007, č. j. 6 C 192/2007 – 55, bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných vyklidit předmětnou bytovou jednotku. Soud prvního stupně měl dále za prokázané, že žalovaným po uvedeném datu po ukončení nájemního vztahu nesvědčilo žádné užívací právo k předmětné bytové jednotce, avšak přesto v rozhodném období leden 2018 – září 2018 bytovou jednotku užívali, za tuto platili nájemné na nový účet sdělený zmocněným správcem. Soud prvního stupně vzal v řízení za prokázané, že žalovaní sice za celé rozhodné období platili částku tzv. nájemného na účet sdělený panem [příjmení], avšak nikoliv k rukám žalobkyně, ale k rukám třetí osoby. Soud prvního stupně uzavřel, že ačkoliv nájemní poměr žalovaných k bytové jednotce skončil, užíváním předmětné bytové jednotky v rozhodném období se bezdůvodně obohatili na úkor žalobkyně, neboť nelze přihlížet ke skutečnosti, že žalovaní platili za užívání bytové jednotky třetí osobě. Obvyklá cena za užívání bytové jednotky byla soudem prvního stupně zjištěna ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, [jméno] [příjmení], tak, že obvyklé nájemné v rozhodném období roku 2018 činilo částku 6 667 Kč měsíčně, a částka požadovaná žalobkyní tuto částku nepřesahuje. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobě zcela vyhověl. 3. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle § 2991 a § 2999 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále i jen o. z.) pokud jde o bezdůvodné obohacení na straně žalovaných. Neshledal důvodnými námitky žalovaných ohledně placení nájemného na účty zaslané panem [příjmení], ani skutečnosti uváděné stran probíhajícího exekučního řízení, kdy žalovaní zejména namítali neplatnost nabytí vlastnického práva žalobkyní k bytové jednotce, ačkoliv usnesení o příklepu nabylo právní moci a nebylo žádným jiným soudním rozhodnutím změněno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. 4. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání žalovaní, předně namítali, že dražba, kterou žalobkyně nabyla bytovou jednotku, je neplatná, tudíž se žalobkyně nestala vlastnicí bytové jednotky. Dále namítali, že žalobkyně se domáhá zaplacení částky za období od [datum] do [datum], tedy za dobu, kdy bytová jednotka byla vyklizena na základě exekučního příkazu [anonymizováno] úřadu [obec a číslo], č. j. 78 EXE 6260/2017 – 91. Žalobkyně nerespektovala zavedeného správce bytových jednotek, který nájem po celou dobu vybíral od všech nájemníků, a to na číslo účtu, který byl žalovaným oznámen, na tento také oni řádně platili. Žalobkyně naopak neuvedla žádný účet, na který by požadovala zaplacení nájemného. Žalovaní dále namítali, že před soudem prvního stupně proběhla jednání [datum] a [datum] v jejich nepřítomnosti. Mají za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně není správné, neproběhlo řádné dokazování a soud prvního stupně nevzal v potaz pravomocné rozhodnutí, a to usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. 063 Ex 77/09 – 223, kterým byla exekuce zastavena. Žalovaní měli za to, že nájemní poměr k bytové jednotce podle rozsudku Okresního soudu Praha-východ, ze dne 22. 10. 2007, č. j. 6 C 192/2009 – 55, nezanikl, protože jej napadli žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení. Žalovaní rovněž vytýkali soudu prvního stupně nedostatečné odůvodnění rozsudku. Navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaných uvedla, že tím, že žalovaní sami uvedli, že za inkriminované období hradili nájemné na účet sdělený zmocněncem správce a prokázali, že bytovou jednotku v žalovaném období užívali. Svá tvrzení o vyklizení bytové jednotky nikterak nedoložili a k důkazům předloženým po koncentraci řízení či v rámci neúplné apelace by odvolací soud neměl přihlížet. Má za to, že žalovaní byli po dobu řízení pasivní, neúčastnili se jednání, která proběhla, a proto k pozdě předloženým důkazům nemůže být ve prospěch žalovaných přihlédnuto. Ostatní námitky žalovaných považuje za irelevantní, rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhla jeho potvrzení. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, podle § 212 ve spojení s § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a odvolání žalovaných shledal důvodným. 7. Odvolací soud předně uvádí, že v průběhu odvolacího řízení došlo k procesnímu nástupnictví na straně žalovaných, kteří do řízení vstoupili na místo [jméno] [příjmení] staršího, jež v průběhu odvolacího řízení zemřel, a to na základě usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 9. 2022, č. j. 26 Co 197/2021 – 277, podle § 107 odst. 1 o. s. ř. Podle § 107 odst. 4 o. s. ř. ten kdo vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. 8. Nelze souhlasit s odvolací námitkou žalovaných, že rozsudek soudu prvního stupně není řádně odůvodněný. Soud prvního stupně v jednotlivých odstavcích svého rozsudku uvedl, které skutečnosti má prokázány, a které nikoli, uvedl, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a naopak která tvrzení žalovaných nebyla prokázána, je zřejmé jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl další navrhované důkazy. V rozsudku uvedl, jaký učinil závěr o skutkovém stavu věci a jak věc posoudil po právní stránce. Rozsudek soudu prvního stupně tak zcela splňuje podmínky § 157 o. s. ř. 9. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na která pro stručnost odkazuje. Odvolací soud doplnil podle § 213 odst. 2, 4 o. s. ř. dokazování dále uvedenými důkazy, z nichž soud prvního stupně neučinil všechna potřebná skutková zjištění nebo je neprovedl, ač byly před ním navrženy či byly navrženy před soudem odvolacím na základě poučení podle § 118a o. s. ř. V tomto směru je třeba poukázat na skutečnost, že soud prvního stupně zejména neprovedl důkazy, které žalovaní založili již ve svém primárním vyjádření k žalobě, zejména se jedná o rozhodnutí v exekučním řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 9, pod sp. zn. 73 EXE 10761/2015, či zprávou Exekutorského úřadu Praha 3 o exekučním vyklizení předmětné bytové jednotky z [datum], přičemž z těchto důkazů bylo zřejmé, jaké exekuční řízení probíhalo a jakých důkazů se žalovaní dovolávají, a to předtím, než soud prvního stupně přistoupil či měl v úmyslu poučit žalované podle § 118a o. s. ř., jak ve svém rozsudku v bodě 19. uvádí. Jednalo se tedy o důkazy, které před soudem prvního stupně byly navrženy, případně které na základě tvrzení žalovaných mohl, pokud jde o exekuční řízení, vyžádat soud prvního stupně sám. V tomto směru nejsou důvodné ani námitky žalobkyně stran uváděných nových tvrzení žalovaných. 10. Z exekučního spisu vedeného [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod [anonymizováno] [spisová značka], odvolací soud zjistil, že v rámci probíhajícího exekučního řízení oprávněné [příjmení] [jméno] [příjmení] proti povinné [příjmení] [příjmení] byl sepsán protokol o vyklizení předmětných nemovitostí, a to [datum], vykonavatelem Ing. [jméno] [příjmení] za účasti Mgr. [jméno] [příjmení]. Vyklizovanými osobami byli [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jejichž totožnost byla zjištěna z občanských průkazů. Manželé [příjmení] (žalovaní) v protokolu o vyklizení předmětných nemovitostí uvedli, že si odnesli oblečení, osobní věci a prohlásili, že v bytě nebyly zanechány žádné osobní věci. K vyklizení byla přivolána hlídka Policie České republiky a za přítomnosti Policie České republiky v 13:40 dne [datum] nemovitosti vyklidili. 11. Z protokolu o převzetí klíčů z exekučního spisu 091 Ex 06495/17 ze dne 1. 10. 2018 bylo zjištěno, že v rámci probíhající exekuce byli dne [datum] v sídle Exekutorského úřadu pr