27 CO 64/2022-96 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce č.j. 12 C 104/2021-34 ze dne 17. 8. 2021 (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že řízení se pro částku 2 250 Kč zastavuje (výrok I.) a že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně kapitalizovaný úrok v částce 316 275,55 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 598 584,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Dále soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení v částce 38 179 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). Soud pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu, za nesporná. Vyšel z toho, že žalobkyně podle svých tvrzení uzavřela se žalovanými dne [datum] smlouvu o překlenovacím hypotečním úvěru [číslo] ve znění dodatku ze dne [datum], podle které žalovaným poskytla úvěr ve výši 2 300 000 Kč, který se stal splatným ke dni [datum]. Žalobkyně tvrdila, že z tohoto smluvního vztahu zůstaly ke dni [datum] neuhrazeny úvěrové poplatky ve výši 2 250 Kč, kapitalizovaný„ úrok ve výši 4,42 % ročně z částky 2 300 000 Kč za období od [datum] do [datum] v částce 316 275,55 Kč“ a kapitalizovaný„ úrok z prodlení v zákonné výši z částky 2 300 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 598 584,09 Kč“ Soud prvního stupně uzavřel, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o.s.ř., neboť žalovaní byli předvoláni k ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], a toto předvolání jim bylo doručeno do vlastních rukou dne [datum] Lhůta 10 dnů pro přípravu k jednání byla zachována. K prvnímu jednání, které se ve věci konalo, se žalovaní bez omluvy nedostavili a žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Jedná se také o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír v intencích ustanovení § 99 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť tomu nebrání právní předpisy a nárok žalobkyně odpovídá ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Ve vztahu k poplatkům bylo řízení zastaveno, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Podle výsledku pak soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení advokátem nezastoupené žalobkyně. 2. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včasné odvolání, kterým rozsudek napadli v rozsahu jim nepříznivých výroků II. a III. Obecně uvedli, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku soudu prvního stupně coby rozsudku pro zmeškání, nicméně k těmto předpokladům nic konkrétního neuvedli. Poukázali na to, že žalovaný [číslo] prošel na návrh stejné žalobkyně insolvenčním řízením, které proti němu bylo vedeno Krajským soudem v Praze„ na totožném základě a ze stejného důvodu,“ ze kterého padl tento rozsudek. V tomto insolvenčním řízení, které již bylo skončeno, došlo k prodeji nemovitostí žalovaných a„ k úhradě hypotečního úvěru, včetně nárokovaného příslušenství.“ To pak zopakovali i v následujících podáních při upřesnění odvolání na výzvu soudu prvního stupně s tím, že žalobkyně v insolvenčním řízení„ měla a mohla uplatnit všechny své pohledávky vůči žalovanému.“ Dále namítli promlčení pohledávky žalobkyně a navrhli zrušení rozsudku soudu prvního stupně. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Předpoklady pro vydání rozsudku soudu prvního stupně coby rozsudku pro zmeškání považovala za splněné s tím, že tu nejsou ani žádné procesní vady rozsudku předcházející. Předmětné odvolání podle žalobkyně neobsahuje zákonem předvídaný odvolací důvod, neboť žalovaní„ zabíhají do skutkového a právního posouzení žalobou uplatněného nároku,“ což v případě napadení rozsudku pro zmeškání není přípustné. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212, § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 a § 205b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o.s.ř.“), a shledal odvolání žalovaných opodstatněným, byť ze zcela jiných než jimi vymezených důvodů. 5. Výrok I., který je svou povahou usnesením, nebyl odvoláním žalovaných napaden, proto nabyl samostatně právní moci a není předmětem přezkumu rozhodnutí odvolacím soudem (viz § 206 o.s.ř.). 6. Z obsahu spisu se podává, že předmětem řízení byl shora uvedený peněžitý nárok žalobkyně na kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení z jistiny pohledávky (úvěru) ve výši 2 300 000 Kč. Z obsahu žaloby lze vysledovat postup výpočtu žalobkyně při kapitalizaci úroku (dluhu) podle výše jistiny, sazby úroku (4,42 % ročně z jistiny) a období od [datum] (po dni vydání usnesení o úpadku žalovaného [číslo] spojeného s prohlášením konkursu) do [datum] (kdy došlo podle žalobních tvrzení k úhradě části pohledávky žalobkyně přihlášené v insolvenčním řízení). Podle výpočtu odvolacího soudu ale takto kapitalizovaný úrok představuje částku 316 677,86 Kč, tedy mírně jinou, než vypočetla žalobkyně, aniž by byl v žalobě vysvětlen (v tvrzeních popsán) důvod. Ve vztahu úroku z prodlení jsou žalobní tvrzení ještě nejasnější, neboť konkrétní způsob výpočtu žalované částky z žalobních tvrzení objektivně nevyplývá. Lze se pouze dohadovat, že úrok z prodlení„ v zákonné výši“ je vztahován k datu zesplatnění úvěru [datum] a nikoli k datu [datum], od kdy je požadován, popř. k jinému datu, to však žalobkyně upřesnila až později, právě při prvním jednání soudu, které se ve věci konalo, nikoliv již v žalobě, jak zákon vyžaduje (viz níže). Z obsahu žaloby lze vysledovat, že období kapitalizace úroku z prodlení od [datum] do [datum] je shodné, v žalobě vypočtená částka ve výši 1 052 099,44 Kč ke dni [datum] ani žalovaná část 598 584,09 Kč ke dni [datum] ale navíc neodpovídá sazbě 7,75% ročně, která platila podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění ke dni [datum]. Podle výpočtu odvolacího soudu jde o částku významně nižší (555 260,95 Kč). Postačuje ale již to, že konkrétní sazba i konkrétní data pro výpočet (způsob výpočtu celkové částky) v žalobě objektivně chybí. Konkrétní výpočet není patrný ani z přiložených listin, které byly přiloženy k žalobě a na které žaloba částečně odkazuje. Jinými slovy, z žalobních tvrzení nevyplývá nárok žalobkyně, jak byl kapitalizován. Jde tedy o vadu žaloby (viz § 43 a § 79 o.s.ř.). 7. Dále z obsahu spisu vyplývá, že oba žalovaní v řízení vystupují jako fyzické osoby nepodnikající. Žalovaný [číslo] má již od [datum] podle výpisu z centrální evidence obyvatel zapsánu (evidovánu) obecnou doručovací adresu ([ulice a číslo], [obec], P.O.BOX [číslo]), a to vedle (nad rámec) tamtéž zapsané adresy trvalého pobytu ([ulice a číslo], [obec]). Žalovaná [číslo] naproti tomu adresu pro doručování v evidenci obyvatel zapsánu nemá, adresa jejího trvalého pobytu je shodná jako u žalovaného [číslo]. Taktomu bylo i v době doručování žaloby v této věci a při doručování předvolání k prvnímu jednání. 8. V současnosti má žalovaná zpřístupněnu datovou schránku fyzické osoby, z obsahu spisu ale nevyplývá, zda tomu tak bylo i v době doručování žaloby a předvolání k jednání soudu prvního stupně. Odvolací soud se tím však již pro nadbytečnost nezabýval, neboť vada žalobních tvrzení (viz výše) je pro právní posouzení dostačující, a také proto, že žalovaní v odvolacím řízení tvrdili, že žalovaná [číslo] má datovou schránku fyzické osoby zpřístupněnu„ maximálně půl roku“ což je období následující až po doručování uvedených zásilek soudu prvního stupně. 9. Žalovaná [číslo] tak zřejmě (nikoliv s jistotou) byla k prvnímu jednání soudu prvního stupně předvolána řádně do vlastních rukou v souladu s § 45 a násl. o.s.ř., zejména § 46b o.s.ř., ve spojení s § 49 o.s.ř., a takto jí byla doručena i žaloba v listinné podobě na doručovací adresu prostřednictvím doručujícího orgánu (poštou) a nikoli do datové schránky, která má jinak jako speciální způsob doručení přednost. Skutečnost, že si žalovaná [číslo] zásilku nevyzvedla a s jejím obsahem se neseznámila, nemá pro účinky doručení význam, jde jen o důsledek pasivity žalované. 10. Naproti tomu žalovaný [číslo] v rozporu se shora uvedeným závěrem soudu prvního stupně, k prvnímu jednání řádně předvolán nebyl, neboť mu předvolání bylo doručováno na adresu trvalého pobytu, nikoliv na jeho obecnou doručovací adresu, která má při doručení v listinné podobě podle § 46b o.s.ř. písm. a) o.s.ř. přednost. Pouze na této adrese (řádné adrese pro doručování) pak může dojít k náhradnímu doručení uplynutím úložní doby podle § 49 o.s.ř., pokud si adresát zásilku nevyzvedl, podobně jako žalovaná [číslo]. K převzetí zásilky v souladu s § 45 a § 46a o.s.ř. došlo u žalovaného [číslo] pouze při doručení žaloby, kterou si žalovaný podle místních doručenky vyzvedl osobně u soudu prvního stupně dne [datum] (viz též § 50g a § 50h o.s.ř.). 11. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy