28 CO 23/2022-138 — Krajský soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu prvního stupně dne [datum] domáhal určení, že darovací smlouva ze dne [datum] o převodu spoluvlastnického podílu ve výši ½ na pozemku p. č. st. 651, jehož součástí je stavba [adresa], a na pozemku p. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ nemovitosti“), uzavřená mezi manžely [jméno], narozenou [datum], a [jméno], narozeným [datum], [anonymizováno] jako dárci a žalovaným jako obdarovaným, na základě které byl do katastru nemovitostí proveden vklad práva pod V [číslo] 2019 [číslo] (dále jen„ darovací smlouva“) je vůči žalobci právně neúčinná. Tvrdil, že rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 23. 9. 2020, č. j. 8 C 379/2019-204, který je vykonatelný, byla dlužnici [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit mu 5 037 188 Kč s příslušenstvím, včetně náhrady nákladů řízení ve výši celkem 644 229,54 Kč. Dlužnice převedla spoluvlastnický podíl na nemovitostech darovací smlouvou na žalovaného, svého syna, jiný majetek nemá, žalobce si vyhradil právo dovolat se neúčinnosti prostřednictvím notářského zápisu, který byl žalovanému [datum] doručen. Nemovitosti byly ve společném jmění manželů, které mohlo být postiženo výkonem rozhodnutí pro vymožení závazku dárkyně, která navíc nemovitosti nadále užívá k bydlení. 2. Žalovaný namítal, že jeho matka byla jen jedním z dárců. Důvodem uzavření smlouvy byla výhradně obava dárců o své zdraví a majetek, neboť s nimi žil i jejich vnuk [jméno] [příjmení], který byl v té době drogově závislý, a opakovaně za ním docházeli jeho věřitelé, kteří mu hrozili fyzickým násilím i poškozením majetku. Poškození žalobce uzavřením darovací smlouvy neshledala ani policie. Dárkyně sice od roku 2009 do roku 2018 neoprávněně převáděla finanční prostředky žalobce na svůj účet a z nich hradila zejména výživu svého vnuka, o kterého se od jeho 5 let starala, a jeho dluhy a závazky plynoucí z drogové závislosti, k darování však došlo před tím, než se dozvěděla o šetření žalobce týkající se neoprávněných plateb a finančních převodů. Závazek vůči žalobci navíc pravidelně dle svých možností splácí. V souvislosti s uzavřením darovací smlouvy dne [datum] neměl žalovaný žádné povědomí o existenci jakýchkoli neoprávněných převodů finančních prostředků žalobce (stejně jako druhý dárce), o tom se dozvěděl až v srpnu, důvodem pro uzavření smlouvy bylo pro žalovaného výhradně to, že dojde ke změně vlastníka a následnému vystěhování problémového vnuka dárce. Ke dni uzavření smlouvy nevěděl žalovaný o žádném závazku své matky vůči žalobci. Žalovaný tak smlouvu uzavíral ve smyslu dobrých mravů a v dobrém úmyslu, dárky neměla úmysl žalobce zkrátit, takový úmysl ani nemohl být žalovanému znám. Nebylo zřízeno ani věcné břemeno užívání, které by bylo zapsáno do katastru nemovitostí. Zápis sepsaný notářkou Mgr. [příjmení] označil žalovaný za irelevantní a poukazoval na to, že k bezúplatnému jednání došlo před více než dvěma roky. 3. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem určil, že právní jednání – uzavření darovací smlouvy ze dne [datum] o převodu spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, pro katastrální území a obec Pyšely, na [list vlastnictví], uzavřená mezi manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako dárci a žalovaným, jako obdarovaným, na základě které byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí pod [číslo jednací], je vůči žalobci právně neúčinné (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 23 637 Kč (výrok II.). 4. Při svém rozhodnutí vycházel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění učiněných po provedeném dokazování. Žalobci byla vůči dárkyni vykonatelným rozsudkem přiznána pohledávka ve výši 5 037 188 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhradou nákladů řízení ve výši 644 229,54 Kč, lhůta k plnění dle tohoto rozsudku marně uplynula [datum], bylo zahájeno exekuční řízení k vymožení této pohledávky, před jeho zahájením zaplatila dárkyně 4 000 Kč, majetek, ze kterého by mohla být pohledávka žalobce uspokojena, dárkyně nemá. Nemovitosti vlastní žalovaný, a to ½ na základě darovací smlouvy ze dne [datum], účinné od 29. 4. 2019, a další ½ na základě kupní smlouvy z [datum]. Kontrola účetnictví žalobce probíhala v dubnu, starostka žádala dárkyni, která do konce února 2019 byla u žalobce zaměstnána jako mzdová účetní a v dubnu 2019 si ještě chodila vyklízet věci, aby se pokusila dohledat dvě transakce, ke kterým nebyly doklady, ta se tomu snažila vyhnout, bylo zjištěno, že na její účet odcházely i jiné částky než mzda. Následně neoprávněné převody v květnu 2019 přiznala ve výši 615 029 Kč, poté byly zjištěny další neoprávněné převody, dárkyně byla pravomocně odsouzena za [anonymizována tři slova]. Žalobce si prostřednictvím protokolu sepsaného notářkou [příjmení] [příjmení] pod č. [spisová značka] vyhradil vůči žalovanému právo dovolat se neúčinnosti darovací smlouvy„ ze dne [datum]“ s právními účinky zápisu k [datum] uzavřené mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako dárci a žalovaným jako obdarovaným o převodu ideální ½ nemovitostí, jako dlužník žalobce je uvedena [jméno] [příjmení], jako pohledávka je uvedena povinnost dlužnice k náhradě škody způsobené neoprávněnými převody z bankovních účtů žalobce ve výši 5 086 188 Kč s příslušenstvím. Výhrada byla dne [datum] doručena notářkou prostřednictvím pošty žalovanému. Žalovaný žalobci navrhl vyplacení 1 000 000 Kč oproti zastavení všech úkonů žalobce směřujících k dovolání se neúčinnosti darovací smlouvy. Dárkyně vypověděla, že zpronevěřené částky využívala na rekonstrukci domu, úhradu dluhů vnuka [jméno] (asi 700 000 Kč), částku 1 200 000 Kč postupně vyplatila žalovanému; polovinu domu darovali, protože chtěli, aby se vnuk odstěhoval, jediný, kdo na něj platil, byl žalovaný. Smlouvou o nájmu bytu si dárkyně s manželem pronajali od žalovaného a jeho manželky byt v předmětných nemovitostech, a to na dobu neurčitou. 5. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle § 589 a násl., § 555, § 556, § 574 a § 578 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro vyslovení neúčinnosti darovací smlouvy. Žalobce si včas vyhradil právo dovolat se neúčinnosti právního jednání prostřednictvím notářky, dvouletá lhůta k uplatnění relativní neúčinnosti proto běžela až od [datum], kdy se pohledávka žalobce stala vykonatelnou, žaloba podaná v květnu 2021 je proto včasná. K námitce žalovaného, že v notářském zápisu (protokolu) je nesprávně uvedené datum uzavření darovací smlouvy, soud prvního stupně uvedl, že žalovanému muselo být zcela jasné, o jakou smlouvu se jedná, jasná chyba v psaní v datu smlouvy proto nemůže být tomuto právnímu jednání na újmu, ostatní údaje včetně data zápisu práva dle této smlouvy do katastru nemovitostí, jsou uvedeny správně. Uzavření darovací smlouvy je právním jednáním, které uspokojení pohledávky žalobce zkracuje, neboť dlužnice jiný majetek nemá a připadl by jí minimálně vypořádací podíl při vypořádání společného jmění. Důvody dle § 591 písm. a) až d) o. z. soud prvního stupně neshledal, vědomost žalovaného a dlužnice o šetření zpronevěry nepovažuje soud prvního stupně za podstatné. Nákladový výrok odůvodnil procesním úspěchem žalobce, který vynaložil náklady na zaplacený soudní poplatek (2 000 Kč) a právní zastoupení advokátem, který provedl 5 úkonů právní služby, vynaložil na cestovné celkem 582 Kč, promeškal 3 půlhodiny času a je plátcem daně z přidané hodnoty. 6. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítal, že právní jednání v protokolu notářky je neurčité, o pouhou chybu v psaní nejde, neboť nedošlo dosud k opravě notářské listiny postupem dle § 60 notářského řádu. Uvedený protokol proto nemohl mít dle žalovaného na běh dvouleté lhůty pro uplatnění neúčinnosti darovací smlouvy vliv. Dále uvedl, že bylo prokázáno, že důvodem uzavření smlouvy byla obava dárců o jejich zdraví, majetek, jakož i o zdraví jejich vnoučat, šlo tedy o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, a tedy o jednání dle § 591 písm. d) o. z. Soud prvního stupně přitom neuvedl, jak dospěl k závěru, že obava dárců o zdraví a majetek pod výjimku dle uvedeného ustanovení nespadá, v tomto směru je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný. Navrhoval, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítne. 7. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že ust. § 60 notářského řádu pouze umožňuje provedení opravy v notářské listině, nesankcionuje však notářskou listinu neplatností pro zřejmou nesprávnost v takové listině, navíc žalovanému bylo zcela jasné, jaké smlouvy se výhrada neúčinnosti týká. Darovací smlouva nesměřovala ke splnění mravního závazku, nešlo ani o plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti